Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Potřebuji se vymluvit
Ahojky, tak od rána řvu a řvu a řvu. Přes sms, jsem se dozvěděla, že včera v 11 večer mi zemřela babička. Já vás tím nechci otravovat, chci se jen vypovídat. Byla to babička s velkým B. Když jsem měla problematické období puberty a s rodiči si tak docela nerozumněla, tak jsem jezdila právě tam každý víkend. Byla to taková oddechovka. Když jsem se seznámila s manželem, tak jsme jezdili na rande k ní každých 14 dnů. Měli jsme to oba na půl cestě. Jako děti jsme u ní mohly dělat vše a nikdy se nezlobila. A to nás měla 6 vnoučat. Teď 3 pravnuky a těšila se na další dvě pravnoučata – od bratrance v dubnu a ode mne v květnu. Už je bohužel nepozná. Fyzicky na tom byla naprosto v pořádku, ale měla Altzheimerovu nemoc. A už v dosti pokočilém stadiu. Poslední dobou s ní byl život pro dědu očistcem. Na stará kolena se musel naučit vařit, prát, žehlit, uklízet. My jsme tam jezdili vyklízet skříně, protože tahala domů všechny možné krámy, které kde našla. Ale stále to byla babička, kterou jsme milovali. Zemřela ve spánku u televize. Bylo to rychlé a netrápila se. Ale strašně mi chybí!!!
Holčičky zlaté, je mi to moc líto.
Uvidíte, časem to bude lepší. A babička o všem ví, to je jistá věc.
Mi vždycky pomůže myslet na ta božatka, která se tady na světě ke konci trápila a nemohla odejít. Umřít ve spánku by si přáli mnozí…
Moc se Juli opatruj a klidně piš, od toho jsme tady.
Julie, je mi to moc líto. Vím, jaké to je-v létě mi přesně na tuto nemoc zemřela moje milovaná babička. Tvoje babička měla štěstí, že zemřela doma, ve spánku. U nás to tak nebylo-upadla do bezvědomí, ze kterého se v nemocnici sice probrala, ale už v tom nejhorším stadiu této nemoci. Byla vlastně jako zvířátko, poznávala nás jen někdy , nechtěla se hýbat, mluvit, nechtěla nic…. Po 6 týdnech strašného utrpení pro všechny, zemřela. Doteď se s tím srovnávám. Dědeček její ztrátu těžce nese-měl infarkt, upadl do bezvědomí. Na koronárce ho operovali, probral se, ale ztratil krátkodobou paměť. Je v LDN léčebně, jeho stav se trošku zlepšil,ale nechodí a nemá moc chuti do života. Denně za ním někdo z rodiny jezdíme, snažíme se dodat mu chuť žít…..
Nebuď smutná-říkej si, že ve svém stavu měla krásnou smrt….
Ahojky, tak od rána řvu a řvu a řvu. Přes sms, jsem se dozvěděla, že včera v 11 večer mi zemřela babička. Já vás tím nechci otravovat, chci se jen vypovídat. Byla to babička s velkým B. Když jsem měla problematické období puberty a s rodiči si tak docela nerozumněla, tak jsem jezdila právě tam každý víkend. Byla to taková oddechovka. Když jsem se seznámila s manželem, tak jsme jezdili na rande k ní každých 14 dnů. Měli jsme to oba na půl cestě. Jako děti jsme u ní mohly dělat vše a nikdy se nezlobila. A to nás měla 6 vnoučat. Teď 3 pravnuky a těšila se na další dvě pravnoučata – od bratrance v dubnu a ode mne v květnu. Už je bohužel nepozná. Fyzicky na tom byla naprosto v pořádku, ale měla Altzheimerovu nemoc. A už v dosti pokočilém stadiu. Poslední dobou s ní byl život pro dědu očistcem. Na stará kolena se musel naučit vařit, prát, žehlit, uklízet. My jsme tam jezdili vyklízet skříně, protože tahala domů všechny možné krámy, které kde našla. Ale stále to byla babička, kterou jsme milovali. Zemřela ve spánku u televize. Bylo to rychlé a netrápila se. Ale strašně mi chybí!!!