Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
→ Přejít na vyhledávání v archivu diskuzí.
Sen
Možná si některé z Vás ještě vzpomenou, že mi před rokem a necelými čtyřmi měsíci odešla maminka. Nevím, jak to mají ostatní, ale místo toho, abych se s tím nějak “smířila“, nedokážu to. Vzpomínám na ni (přijde to samo od sebe) i v ty nejnevhodnější chvíle, dnes v noci se mi zdálo, že mi někdo říkal, že má umřít a probudila jsem se naprostým zoufalstvím.
Tak nevím. Je to tak normální? Je mi jasné, že maminka je jen jedna a že k ní má člověk hluboký vztah, musím ale říct, že mi to už trochu “vadí“ (nevím, jak to nazvat, není to vyloženě “vadí“, ale jiné slovo jsem nenašla).
Ach jo 🙁
teda holky! moje babička umřela ( to byl Mareček na světě 2 měsíce, toho se dožila), ale za 4 měsíce po té její smrti jsem otěhotněla s Michalkou a je jí nejvíc podobná ze všech v rodině.
Jinak Jovanko, když máme někoho rádi, tak z naši mysli nezmizí. Já se snažím vzpomínat na to pěkné, co jsem s tím človíčkem zažila. Prostě se jenom nechceš smířit s tím, že odešla. Možná, že si třeba vzpomeneš, že jste se někdy pohádaly nebo jste se k sobě nezachovaly zrovna nejlíp, tak si to třeba vyčítáš – na takové věci vůbec nemysli, maminky přece jsou jiné, dětem odpustí všechno, takže mysli jenom na to hezké, určitě toho je hodně.
tak na tom asi fakt neco bude:)
Teda holky, vy si fakt děláte srandu, moje babička umřela a já za 4 měsíce otěhotněla (babička to otěhotnění věděla, vyložila si to z karet, říkala mi to mamka, když jsem přišla domů s těhotenskou průkazkou). No a když to srovnávám, tak babička byla sebevědomá osoba s docela velkým smyslem pro humor, měla hodně přátel a byla taková rázná – ty rysy mi nějak na malého sedí, podle toho jak se doposud chová.
Jovanko….asi mi to doslo…no muj Daniel se narodil 27.6.1997 a tatinek umrel 21.8.1996
Jovanko???….nerozumim
Brmbulko, děláš si legraci? Petřička se narodila 2.11.2007, přičemž maminka měla pohřeb 3.11.2006…..
:))) tak knize nebo rodičům :))) Asi je to tak, no, berte to z té “lepší“ stránky, vy už tady máte některé tu bolest za sebou, mě to ještě čeká… 🙁
a jeste abych odlehcila a zamackla slzu….“vse co je ve mne dobreho vdecim knize“:)
a jeste neco…rika se ze kdyz z rodiny nekdo odejde….nekdo ho v rodine nahradi svym narozenim…mne umrel tatinek a ja dva mesice na to otehotnela….narodil se mladsi syn…a vizazi a povahove to je jako by mi nekdo meho tatinka vyrobil pres kopirak….gesta….vyraz….oci…i nektere slovni obraty…presne jak tata……no pokud bude muj syn jako muj tata…budu to nejstastnejsi stvoreni na svete….ja vzdy tvrdila ze narodit se muj tatinek jeste jednou vezmu si ho za muze….byl to nejlepsi chlap meho zivota
Zeptejte se i vy
Napište nám, na co byste se chtěli zeptat a třeba i proč vás to zajímá:
Váš dotaz předložíme našim čtenářům formou článku nebo se zeptáme za vás fanoušků na facebookové stránce Děti – péče, zábava, vzdělávání. Na e-mail, který jste ve formuláři vyplnili, vám pošleme zprávu, jak s vaším dotazem naložíme.
Jméno uvádějte prosím v takové podobě, ve které může být zveřejněno.