Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
S dětmi v restauraci
Jak nám holky povyrostly, čím dál tím častěji cestujeme a také navštěvujeme různá gastronomická zařízení.
Zpočátku jsme řešili, co pro ně objednávat – manža se o svou porci dělit nechtěl vůbec, já kdybych se podělila s oběma, tak budu mít hlad. Dětské porce jsou na naše holčičky ještě příliš velké (nemluvě o tom, že se docela prodraží – za poloviční porci se běžně platí ne 50, ale 75% ceny; a když to máte brát dvakrát).
Postupně tak nějak vyplynulo, že lepší varianta je objednat pro berušky ještě jednu normální porci a nechat si ji rozdělit.
Musím konstatovat, že zatím máme většinou štěstí. Nevím, jestli jsou restauratéři tak uvědomělí, nebo je prostě naši andílci (ovšem s ďáblíky v těle) okouzlili. Ale víceméně všude nám ochotně „rozlévají“ polévku do dvou menších misek, porci hlavního jídla dělí spravedlivě na dva stejné talíře. A kolikrát ještě přidají nějaký bonus (kompot, speciální ozdobu).
Ale včera jsme narazili (restaurace Na špici v Postřelmově – v cíli to mnoha vodáků splouvajích Moravu). Jsou vyhlášení, že skvěle vaří, ale setkali jsme se tam vážně s neochotou. Ohledně polévky jsme neuspěli vůbec (to vám v kuchyni neudělají, mají zákaz).
Obdobné to bylo s hlavním jídlem. Nakonec jsme to ukecali aspoň na další talíř. Ovšem servírují na „malá letiště“ (ten latíř má v průměru snad 50 cm) a narvěte polovinu z jídla po celé ploše tohoto talíře na malý dezertní talířek…
Jídlo bylo dobré, ale ta neochota (servírka „studený psí čumák“) mi teda ten dojem fakt pokazila (nemluvě o ledových záchodech). A přitom se jedná jen o pár kousků nádobí navíc – si mohli vzít nějaký malý příplatek na více umývaní… Nebo čekali, že budem tříletým dětem objednávat dvě velké porce?
Ostatně – nebyli jsme jediní, kdo „měl problém“ – vedle u stolu seděl tatínek tak s desetiletým chlapcem a řešili problém, že kluk nesní velkou porci. A za žádnou cenu nechtěla servírka objednat porci poloviční, ačkoliv ty byly výslovně uvedené i v jídelním lístku…
Jaké máte zkušenosti vy? A chodíváte s dětmi na jídlo do restaurace? Od jakého věku?
Já se můžu pochlubit, že už jsem byla s holkama v restauraci na jídlo i sama – a zvládly jsme to. A sleduji, jak jsou holčičky stále šikovnější a šikovnější – se lžící, vidličkou…
My jezdíme celkem často někam (manžel hlavně na zboží a tak nás bere s sebou) zatím sme neměli vážnější problém, jen fakt ty sedačky. Ba na Slovensku se nám stalo (na Donovalech), že měli zrovna hyg.kontrolu, ale pustili nás dál. Na jídlo sice byl jed smažený sýr, ale mastný nebyl a náš Kubík dokonce dostal jabko a hrníček na památku 🙂 Až sem si připadala trapně.
Jinak je fakt, že už skoro kažným směrem máme ověřenou restauraci a neriskujem s novýma.
My jsme byli asi před třemi roky na Seči. V chatce byla kuchyňka, tak jsme vařili, ale párkrát jsme byli v restauraci přímo u přehrady. Byla v okolí jediná. Poloviční porce čehokoliv přímo odmítli a tvářili se kysele i na rozdělení jedné porce a také to odmítli. Já už jsem tam nechtěla jít, naštvalo mě to, ale byla tam krásné posezení venku a tak jsme to řešili po svém. Objednali jsme třeba dvě polévky pro kluky, pak jsme je dojedli, dvě jídla a pak ještě třeba samotné bramboráčky nebo krokety a tak jsme si ty talíře taky různě měnili. Jinak jsme v restauraci nikdy problém neměli.
My naší Verče, dokud byla malá (1 rok +), dávala z mého talíře. Když byla větší a byla schopná sníst dětskou porci, objednávali jsme porci normální, protože manža je docela žravý a běžná porce ho často nezasytí :-D, byl rád, že zbylo. Většinou jsem objednala polévku (Verča do dvou let milovala především polévky) a nebo kaši (popř. brambory) s drůbežím přírodňákem. U nás v některých restauracích mívají dost často jako dětské jídlo lívance, palačinky (to my nejíme) a pak právě přírodní řízek s kaší. Všude, kde jsme zatím jedli, nám automaticky přinesli pití z brčkem a k jídlu pro dítě navíc jednu lžíci.
Jo, a k té Šumavě a jižním Čechám můžeme taky něco říct 🙂
V sobotu a v neděli byl problém něco najít (asi jsme hledali na špatných místech), našli jsme jen jednu restauraci ve Strakonicích, kde dětská porce stála kolem 80korun (a co teprve dospělá), takže jsme jeli jinam – nu, obědvali jsme ten den okolo čtvrté odpoledne, hladoví už jak psi :-))
Ale pak už to bylo v pohodě.
My máme většinou také dobré zkušenosti. Skleničkové jídlo nám ohřáli ochotně všude, poloviční porci nebo talíř navíc nosí také, většinou mají i dětské židličky.
Jen jednou se mi ve Štramberku stalo (když měla Kristýnka asi 2,5roku), že nám nedali poloviční porci a když jsem paní upozornila, že na wc není mýdlo, tak mi odpověděla, že o tom ví (a nic neudělala). Takže jsem si nechala vrátit peníze do halíře a chodíme obědvat jinam. I když už možná restaurace má jiného majitele.
Kolikrát si říkáme, jak je to dnes super, když můžeme s mrňaty jezdit, kam chceme. Za dob našeho dětství do mnohých hotelů nesměly děti do tří let apod….
Já taky musím zaklepat, že jsme se zatím nesetkali s žádnou špatnou zkušeností. Taky hodně jezdíme po výletech a jíme různě v restauracích. Většinou to řešíme buď polovičními porcemi, nebo klukům rozdělíme jednu velkou a kolikrát si ani nemusíme říkat o talířek navíc, protože se nás sami zeptají, jestli to chceme rozdělit na dvě porce. Je to určitě hlavně o lidech. Kluci jsou většinou v restauraci hodní, moc dobře ví, že kdyby zlobili, dlouho by nikam s námi nemohli jít 🙂
Tak my se setkáváme i s nabídkou špaget s kečupem a sýrem a smaženým květákem.
Teď v té restauraci jsme holkám objednali brokolici zapékanou se sýrem. Lu to jedla jen se zeleninovou oblohou, Any ujídala tatínkovi opékačky (dostala se k nim – byly na misce zvlášť). Lu jsem na její přání taky jeden kousek dala, ale stačilo jí mít ho na talíři. Snědla to až na konec, asi jako „třešinku na dortu“.
A přitom, co by se jim stalo, kdyby zařadili třeba oblíbené jídlo našich dětí: drůbeží rizoto, bramborovou kaši s dušenou šunkou a nebo na sladko palačinky, lívance, vdolečky – jsou to jídla taky smažená, ale přeci jen na teflonu skoro bez tuku a děti mají rády jídla, která mohou jíst rukou.
Katie, máš pravdu, že restaurace taky vybíráme podle toho, jestli se tam nekouří, když ano, aby měla alespoň zahrádku a tudíž přírodní ventilaci.
My jsme zvyklí chodit do restaurací s dětmi prakticky od jejich narození. Většinou nemáme problém s jídlem, když si řekneme, rozdělí nám jednu porci na dva talíře, dají nám k dispozici dětskou stoličku apod. Většinou ale jíme tak, že si talíře měníme – např. objednáme tři jídla, tatínek jí z jednoho, Lucka z druhého, Honza z třetího, pak mi tatínek dá svůj talíř a dojídá po dětech apod. Někdy by bylo zajímavé sledovat, u koho talíř začal a u koho skončil:-) I když máme děti dost živé (tudíž pobíhající), zatím se nám nestalo, že by nás někde peskovali, ať tam děti nepobíhají (samozřejmě se je snažíme usměrňovat, ale znáte to…)
Největší problém vidím za sebe v kouření, v málo které restauraci se nekouří, bohužel.
A s těmi jídly pro děti máte pravdu, u nás na jídelníčku jsou obvykle tato jídla: smažený kuřecí řízek s hranolkami a smažené rybí prsty s hranolkami.
No, Lenousi, je to docela možné, kousek od Boubína jsme taky byli a taky koncem srpna … a s těmi židličkami – většinou je v restauraci mají, ale opravdu třeba jen jednu, maximálně dvě (to se mi ale snad ještě nestalo, abych viděla dvě).
Dneska je svět rychlejší, restaurace by se měly pomalu připravovat na to, že rodina nechce čas trávit pořád jen doma, ale chce se věnovat také jiným věcem, hlavně odpočinku a tak se nebude maminka obtěžovat vařením a jednou za čas dá prostor restauraci.
Při novoročním zdražování, které se dotkne i cen v restauracích je to ale otázka do pranice.