Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
SD: Máte rádi cizokrajná jídla?
O české kuchyni toho víme dost. A co si tak popovídat na téma jídel z jiných koutů světa?
Temperamentní tanečnice, moderátorka a herečka Anife Hassan Vyskočil, původem etnická Turkyně, vydává v těchto dnech svou kuchařku. Výpravná kniha s názvem To jsem já, Anife, která obsahuje kromě receptů z nejrůznějších exotických kuchyní také nesčetné příběhy z cest, ale i historky ze soukromého života Anife. Zachovává také Anifin svérázný přístup k českému jazyku s výrazy jako jsou kokurky nebo měsíčníky.
Ochutnali jste nějaké cizokrajné jídlo a jaké patří mezi vaše oblíbené?
Připravujete doma jídla ze světových kuchyní?
Co si představíte pod pojmem exotické jídlo?
Jaké exotické jídlo vás láká k ochutnání?
Podělte se s námi o své zážitky ze světa cizokrajné kuchyně a klidně přidejte i recepty na svá oblíbená světová jídla.
Jako odměnu máme pro dva z vás připravenou knihu To jsem já, Anife od sponzora diskuze, nakladatelství Ikar.
Anife ve své knize postupně představuje střípky z kuchařského umění a životního stylu Maroka, Tuniska, Bosny, Turecka a svého rodného Bulharska. Díky její radosti ze života, neutuchající lásce k vaření a svéráznému stylu se v knize To jsem já, Anife čtenáři nabízejí jedinečné, nejen kulinářské zážitky. Poutavé příběhy, recepty a fotografie lákají k vaření, ochutnávání i cestování.
Podrobné info k soutěži najdete na soutěžní stránce.
Paellu delavam,mam na ni i panev.. a jednou na ni u nas bylo i 15lidi 😀 je to mnam a fantazii se meze nekladou 😉
hezky den M.
A chtěla by jsem ochutnat Paellu, dělala jste třeba některá?
Já miluju jídla, která pro mě nejsou všední… My jsme teda s tátou nikdy nikde v zahraničí nebyli spolu, takže jsme žádná originální jídla neochutnali, ale doma si často uděláme něco podle kuchařek…
Holky vlastně jsme jedli na svatební cestě oba dva poprvé halušky 🙂 ty si děláme i doma často s brynzou a nebo se zelím.
Milujeme čínské nudle (ne instantní) se zeleninou. Asi to není moc cizokrajné, ale my to máme opravdu rádi.
Také milujeme tortily plněné masem ala Mexiko 🙂
Sushi jsme také zkoušeli, ale to nás nijak moc neoslovilo, takže jsme vyzkoušeli a už jsme víc nedělali. Krevety si děláme někdy s česnekem jen tak na bagetku…Ničemu se nebráníme 🙂
Jídla ostatních evropských zemí nepovažuji za cizokrajná a ráda je vařím i jím. Co se týká mořských potvor, ochutnávka na dovolené proběhla, utlouct se po nich nemusím, ale proč ne. Kamarád teď cestoval po Asii a fotky jídel které posílal v mailech byly úžasné. Přestože je mnohdy připravovali nevzhlední lidé v nevzhledném prostředí, jídlo vypadalo úžasně chutně a pěkně. To bych chtěla zkusit včetně ovoce které tam jedli a je prý vynikající i když neskutečně smrdí. Jmenuje se durian a je to takové moje lákadlo, až jednou, snad někdy…
svého času jsem hodně cestovala a bývalý manžel je gurmán,tak jsem ochutnala plno jídel,v Thajsku mi třeba děsně chutnaly zelené nudle posypané jakoby strouhankou,v Japonsku jejich ramen,v Madarsku mi vypálila chutové bunky jejich paprika….copak jsem mohla vědět,že paprika na “ozdobu“ na kuřeti na paprice se nemá jíst? 😀
Moje chutě jsou asi vlastenečtější než já. Nikde v zahraničí mi jejich tradiční jídla nechutnala, snad kromě Vídně 🙂 ano, ve Vídni mi velmi chutnalo, geniální knedlíky 😉 Ale jinak se vždycky snažím pár jídel alespoň ochutnat, než řeknu, že mi to nechutná.
Při zahraničních cestách jsem se vždy snažil okusit aspoň jedno či dvě jídla z národní kuchyně, někdy jsem byl spokojen, jindy zklamán. Doma příliš neexperimentuji, nepočítám-li maďarský perkelt, kyjevský kotlet nebo slovenské halušky. Mořské “potvory“nemusím, žabí stehýnka jsem konzumoval již před sedmdesáti lety, tehdy u nás nic nového.
U nápojů jsem “vlastenec“ , zejména od té doby, kdy jsem si dal v Lipsku “Café Baltimore“, z něhož se vyklubalo klasické bílé kafe z melty, ochucené vaječným žloutkem, utajeným na dně hrníčku. Blbě mi je ještě dnes z tohoto, čtyřicet let starého prožitku.
Občas pokouším osvěžit chuťové buňky jídly z českých, moravských, slezských regionálních kuchyní, stále je co nového objevovat…
Vždycky, když jsme s manželem někde jinde, snažíme si dávat jejich jídla. V Indonesii mi moc chutnaly placky “roti“ nebo “capati“ (nějaký rozdíl v tom je, ale nepochopila jsem přesně jaký). Naopak “nasi goreng“ – opečená rýže s různou zeleninou a masem a “mee goreng“ – to samé, ale s nudlemi, mi přišlo hodně mastné. V Thajsku jsme milovali palačinky s banánem a čokoládou (těsto asi dělají trochu jiné, protože když si je udělám doma, není to ono). Mám kamarádku v Turecku, tak mi připravila jejich “burek“, což je takové těsto plněné sýrem nebo i masem a pak osmažené, to mi taky moc chutnalo. Na netu kolují recepty z listového těsta, ale to podle mě nebude ono. Pak jsem taky jedla chobotnici, krevety a humra. Ty první dvě potvory celkem šly, humr mi teda moc nejel. A co mi ještě moc nechutnalo, byly “patáty“ – sladké brambory, zvlášť, kdy byly ke slanému jídlu.
(Citováno od Kukačka z 20.1.2015 10:52)
Burek je mnamka a mooc dobry a skoro podobny,se da koupit v okynkach i v Brne,v jednom ho delaji Turci a je vazne mnam,kdyz tam jsem,tak si ho davam na chutku 😉
a sladke brambory se zde delaji casto a jsou i zdrave…no kazdy ma jiny jazycek,ze 😉
Meggii, máš pravdu, podle toho, co píšeš, mi to do sebe všechno zapadlo 🙂
Přítel je velepuntičkář, tak asi je tím “postižená“ celá jeho rodina (a mně to došlo až teď – díky…)
(Citováno od Marinada z 20.1.2015 09:47)
marinadooo 😀 😀
Jinak,pise se tu i o morskych potvurkach…to neberu za sebe,jako neco cizokrajneho…
a my to zboznujeme,s dcerkou si delame,ci kupujeme i sushi..calamare,humra,sneky a vsemozne ryby,ryby jime i 4x do tydne,krevety varim take casto,jen tak na cesneku,ci do testovin,ruze,zeleniny .. to milujeme vsichni…a uzivame si to i na dovce 😉
No a ke hmyzu,housenkam,to by jste byli prekvapeni a dokud neco nevyzkousim,nerikam,jake to je 😉 a pritom prasatko vazne nejsem,jazycek mam mlstny 😀
zijeme jednou***
Vždycky, když jsme s manželem někde jinde, snažíme si dávat jejich jídla. V Indonesii mi moc chutnaly placky “roti“ nebo “capati“ (nějaký rozdíl v tom je, ale nepochopila jsem přesně jaký). Naopak “nasi goreng“ – opečená rýže s různou zeleninou a masem a “mee goreng“ – to samé, ale s nudlemi, mi přišlo hodně mastné. V Thajsku jsme milovali palačinky s banánem a čokoládou (těsto asi dělají trochu jiné, protože když si je udělám doma, není to ono). Mám kamarádku v Turecku, tak mi připravila jejich “burek“, což je takové těsto plněné sýrem nebo i masem a pak osmažené, to mi taky moc chutnalo. Na netu kolují recepty z listového těsta, ale to podle mě nebude ono. Pak jsem taky jedla chobotnici, krevety a humra. Ty první dvě potvory celkem šly, humr mi teda moc nejel. A co mi ještě moc nechutnalo, byly “patáty“ – sladké brambory, zvlášť, kdy byly ke slanému jídlu.