Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
SD: Děti a slušné chování
Od každé generace lze slyšet, že se děti neumí chovat. Zamyšlení nad problematikou slušného chování a výchově k ní u těch nejmenších, bude proto i tématem této diskuze.
Ladislav Špaček patří mezi největší znalce etikety u nás. Pro děti napsal už dva tituly, které je mají naučit základům chování ve společenských situacích, a jež jsou přiměřené jejich věku a zkušenostem.
Myslíte si, že se dnešní děti chovají hůř než předchozí generace?
Kdy je třeba podle vás začít s výchovou ke slušnému chování?
Setkali jste se někdy s připomínkami na chování vašich dětí?
Jak se snažíte vést děti ke slušnému chování?
Kniha Dědečku, vyprávěj je povídáním moudrého dědečka formou pohádkových příběhů, které v dětech od 3 let pěstují ohleduplnost, obětavost, lásku ke světu kolem nich. Kniha jim položí základy, na nichž pak budou stavět, až budou starší a budou je potkávat nové zkušenosti. Titul Dědečku, ještě vyprávěj je pak volným pokračováním. Malá Viktorka naslouchá pohádkám a příběhům, které ji učí základům etikety a pomáhají jí utvářet si pohled na svět kolem sebe.
Knížky jsou bohaté na obrázky, proto si je mohou děti po prvním přečtení s dospělými „číst“ i samy. Na konci knih je série otázek ke každé kapitole, aby si dospělí s dětmi mohli o tématech kapitol ještě vyprávět.
Partnerem diskuze je nakladatelství Mladá fronta, které věnuje třem vylosovaným balíček s oběma tituly.
Info k soutěži najdete na soutěžní stránce.
Slušné chování – pozdravit, poprosit, …. každý se na to dívá trochu jinak.
Děti jsou pořád stejné, za první republiky i v dnešní době, jen doba je trochu jiná a i děti se tomu musí přizpůsobit. Proto se asi starší generaci zdá, že ti mladí jsou ale nevychování – jen jsou vychovaní trochu jinak.
Nic není jednobarevné, vždycky je více pohledů.
Zrovna jsem si vzpomněla na slečnu, která mi chodila pomáhat s mladší dcerou jak se jednou vyjádřila o starším synovi, že je nevychovaný – ona jediná z těch lidí co tu chodí, si k němu nenašla cestu. Nezeptá se ho, jaký měl den, co nového za tu dobu, co tu nebyla… Tak on ji ignoruje, jen proto, že mu připomenu, tak jí pozdraví a toť vše….
Děti budou vychované tak, jak uvidí dělat věci nás – dospěláky… takže si myslím, že většina dětí bude vychovaná slušně – na kolik to už je na nás!
Slušné chování považuju za automatické při vystupování na veřejnosti, je proto třeba jít dětem příkladem. Pak se nemusíme stydět vzít je s sebou i do větší společnosti. Je to plus do života, které jim otevře lepší možnosti 🙂
Souhlasím s tím, že dnes je jiná doba, než byla za nás a tudíž i chování dětí je jiné. Agresora dítko zažil Tomášek už v MŠ, kde měli ve třídě chlapečka, kvůli kterému některé děti do školky nechtěli, plakali,… Většinou když se něco stalo, paní učitelky o tom nevěděli, jen málokdy se stalo, že o problému věděli a řešili ho.
Ve škole teď řeším vlastně opačný problém s Tomáškem. Snažíme se ho vést ke slušnému chování, nejen pozdravit, ale i poprosit,poděkovat, nepředbíhat, myslet i na druhé apod. Bohužel, toto vychování je prý v dnešní době nežádoucí a jak nám poradila paní učitelka s paní ředitelkou – máme z Tomáška udělat trochu grázlíka. A jak jsem se přesvědčila na dni otevřených dveří, ani paní učitelce nevadí, že se děti předbíhají, div si neskáčí po hlavě apod. Já na své výchově nemíním v tomto směru nic měnit, nechci doma žádného grázlíka, prostě mě tato rada zaskočila.
Zdravím,
Je možné, že dnešní děti se chovají hůře, než děti prvorepublikové, ale dnešní děti mají také jiné podmínky, vzory, společnost je hrubší a děti mají přístup k větší agresivitě, která je společností akceptována.
S výchovou začínáme každý hned od narození – jsme příkladem a samozřejmě,že nikdo nejsme dokonalý a i já dostávám občas připomínky třeba od babičy, učitelky MŠ a i já občas připomínkuji své dítě… 😀 Své děti vedu svým příkladem (někdy dobrým, někdy lepším) mluvím s nimi o pravidlech která ve společnosti jsou. Co je pěkné, co nepěkné, co nutné apod..
Takže takto to mám my, mějte se a pěkné svátky 😀
Jarka
Pro mě je výpovědí výchovy to, zda male děti umí pozdravit poprosit a poděkovat. To jsou ai základní věci u malinkých dětí a školkáčků. Je asi jasné, že ty děti to nepoužívají ve 100%, ale stačí, když se připomene “co se říká?“ a vědí, co se sluší říct. U nás to tedy zatím funguje 🙂
Píšu zatím, protože pk následuje to divné období – puberta, kdy už jsou zase jiné pohledy na svět a děti jsou takové méně tvárné 😀 Ale zase, jsou děti mírnější a divočejší….
Ale k diskuzním otázkám.
1)CO se prcků týká, tak ani ne. Pokud jsou to už děti školáci a středoškoláci, tak určitě ano. Jsou divočejší a hlavně sprostější. Ne, že by mi taky neulítlo někdy něco, ale používat takové výrazy 5x ve větě, to je docela šílené.
2) Kdy začít? Já myslím, že tím začínáme už od narození, když si s miminkama povídáme. A pak už to jepokračuje formou hry, přece I když si hrajeme na obchod, tak příjdeme a pozdravíme a poprosíme o to, co chceme nakoupit apod.
3) Ne, nikdo mi nic nevytknul, ale určitě to je tím, že jsou ještě malí a u nich se většina věcí toleruje.
4) Povídáním i příkladem. Pokud nechce třeba poprosit, tak i já začnu mluvit tvrdě, bez prosím a samozřejmě i s patřičným tonem v hlasu, který je jiný a nelíbí se jim, takže si uvědomí, co je hezké a na co se i jim lépe vyhoví.
Jako každá matka si myslím, že to dělám správně a věřím, že je naučím slušnému chování, alespoň natolik, jak se chovám já, protože si mysím, že nejsem buran a chovat se umím. 😀 *
Moje babička mně učila, že DĚKUJI a PROSÍM otevírá svět. V tomto duchu jsem vychovávala dceru a teď i vnuka. Z dcery vyrostl slušný a úspěšný člověk. Doufám, že to tak bude i u vnuka. Zatím se mi tak jeví.
V každé generaci jsou lidé slušní i neslušní. Je dobré jít dětem příkladem, rádi se přece “opičí“.
Všechno s sebou nese doba,není to jen výchovou v rodině,jen si vemte televizi ,kolik je tam násilí ,hrozných výrazů a dokonce i v pohádkách.Když jsem byla malá,tak televizi mělo málo lidí,rodiče měli spoustu času na děti,dnes se honí za karierou.Mnohdy ani neví,s kým dítě kmarádí nebo kde je celý den.Špatné chování se vyskytovalo sice v každé době,ale dnes už jde opravdu do extrému.Těžko pustí někdo mladý sednou starého člověka nebo těhotnou ženu v autobuse.Je to smutné,ale buď se smíříme s tím,že nás budou napadat stále mladší děti a chovat s neslušně,protože jim nehrozí žádný trest nebo se bude muset něco změnit.Buď začneme trstat děti od malička ,tak jak to bylo dřív nebo za jejich chování,ničení věcí,napadání osob,okrání,vandalismus dostanou za nezletilé trest rodiče a možná ,že by tato varianta byla účinná.
Ano, děti se v současné době chovají jinak než za časů nás i našich rodičů. Doba jde dopředu a mění se společenské normy i pohled nás všech, na to co je a není správné a co si ještě lze dovolit.
Neříkám, že je to tak dobře, často je to ke škodě. Ale bohužel platí, že kdo je hodný, poslušný, důvěřivý a tiše sedí v koutku, toho okolí pěkně semele a dostane takříkajíci “přes hubu“.
Té nové době jsem na chuť nepřišla. Ale naše děti se holt musí přispůsobit.
Taky myslím že dřív bylo vše jiné, i děti, i výchova.
Současné pojetí výchovy ke svobodě mi moc šťastné nepřijde.
Moje děti patří všude k nejhodnějším, tak stížnosti nejsou.
Vedu je ale poměrně pevnou rukou.
Stromek je třeba ohýbat dokud je mladý…