Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Oslovování rodičů křestním jménem
Jak se díváte na to, když děti říkají rodičům křestním jménem?
Manžel i jeho bratr říkají vlastní mámě Bohunko už od dětství. Mně to připadá přinejmenším ujeté
Také nad tím kroutím hlavou, zalé oslovení když mi kluci řeknou mami, mamčo, mamino…a příjmení no to je taky silné kafe, jsem s manžou už ex rozvedená tři roky a to to bylo peklo, ale ani to neovlivnilo jeho ani moje oslovování jménem…..
Stáňo, přezdívky? Jako doma mezi sebou?
🙁
Zdravím vás
Tak po přečtení vašich příspěvků jsem se zeptala Šárky, jestli by mi teda mohla říkat mami – odpověděla mi, že Stáňička je hezčí, a že jednou mi mami říkat bude určitě, až prý budu stará a ošklivá. Každopádně mi teď říká napůl mami, napůl jménem. Asi už stárnu a ošklivím.
Každopádně máme období kdy si začínáme dávat přezdívky, které používáme jen my a nikdo jiný, takže se toto téma u nás posunuje někam úplně jim.
Jinak je fakt že s manželem se navzájem oslovujeme příjmením. Ale to je asi už jiná diskuse
S pozdravem
Stáňa
Podle mne to je divné, nepřirozené. Matka a otec jsou máma a táta, mě připadá nevhodné ani používat ono máti či matko nebo mámo, ale mami, tati, ta'tko, mamko, babičko, babi, dědo
Rodičům svého muže jsem říkala babičko nebo mamko, spíš babičko, ono mamko ne vždy jde přes rty, když víte, že k vám zrovna dobré city nemá. Ale babičko, dědo, to je takové familierní a nikoho to neuráží. Je to i vyjádření určité úcty. Franto! to zakřičí na ulici každý obejda. připadalo mi to nevhodné. A říkat rodičům jménem? no to už vůbec ne
Včera např. mě zarazila i dcera (21), když kritizovala seriál Ulici, že Aničce obě děti i ta dívenka říkají Aničko a ne mami, když je jim víc, než matka. Takže ani pro ty mladé to není vždy správné a pochopitelné. Mé děti také druhému muži říkali táto a nikdo to po nich nechtěl a nikdo je nenutil. Kdyby mu říkali strejdo nebo Zbyňku, neřešili bychom to. Děti začaly samy z vlastní vůle. Že pak otci říkali Šmídek nebo strejdo, touž je věc jiná, asi si to v jejích dušičkách zasloužil. Ale otcem jim nikdy nebyl, pouze sploditelem, jak mu léta říká dcera
Jsem celkem ráda, že nejsem sama, komu se to zdá divné. Vadí mi, i když 3letý Kubíček říká tchýni křestním jménem. Zkoušel to i na mojí mamku,ale ta mu to hned rázně zatrhla, že pro něj není Zdena, ale babička, a tak jí říká babička Zdena.
V mládí jsem jezdila s rodiči pod stan a seznámili jsme se v autocampingu s lidmi,manželi a ti měli dvě dcery.Dcery oslovovali svého vlastního otce křestním jménem.On si to přál a dcerám to též divné nepřišlo.Mne tedy ano.Celý život jsem byla pro děti správná máma,které se mohou se vším svěřit bez bázně na mé reakce,jsme kamarádi,nestydíme se hovořit na kterékoliv téma ale,aby mne mé děti oslovovaly křestním jménem,to se mi zdá trochu ulítlé.Je to čistě každého věc,ale svůj názor mohu vyjádřit.
Dá se to vzít, když jde o nevlastního rodiče, který do rodiny přijde, když už jsou děti větší – tak přes deset, ale v ostatních případech to vypadá dost nevhodně. mému muži – druhému – také děti říkaly táto, ale ten jim byl opravdo otcem místo toho, jak mu říká dcera sploditel
nevím příjde mi divné aby dítě oslovovalo rodiče křestním jménem jde mi to proti srsti, představa…že ti místo mami říká Stáňo a nebo ve škole místo “maminka říkala tak používá Stáňa říkala…“ani v okolí nezmnám nikoho kdo by byl takhle dítětem oslovován, neříkám při škádlení dospělých dětí své rodiče to je pochopitelné a příznačné, ale dítě je dítě a rodičje rodič a nesnižovala bych to ani tím oslovením …