Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Oslovování rodičů křestním jménem
Jak se díváte na to, když děti říkají rodičům křestním jménem?
Manžel i jeho bratr říkají vlastní mámě Bohunko už od dětství. Mně to připadá přinejmenším ujeté
Znám pár takových rodin, ale spíš u starších, můj strýc svého otce oslovoval: Pepo, mamčina sestřenice a bratranec říkají mámě Vlasto, ale u nás v rodině to zvykem není a asi by mi to připadalo zvláštní.
Jak píše Mankaš, hodně malé děti to občas udělají, aby na sebe hodně rychle upozornily, ale většinou to udělají jen párkrát.
Jinak svým tetám a strýcům jsem vždycky říkala křestním jménem a u kamarádů, kteří jsou pro moje děti skoro jako příbuzenstvo a naopak, to funguje taky, jsem prostě Lenka a ne teta…
Tak u nás je to teď také novinka, že když nereagujeme na malou (když se nám zrovna nelíbí, že na nás ječí přes celý byt, že musíme hned za ní) tak ona začíná tatínku, tatínku, pak přejde na táto, táto, a naposledy zařve Romane!!:-) Ale rozhodně jsem se stala maminkou, abych si pak vychutnávala právě toto oslovení:-), takže bych také nechtěla, aby nám říkala malá jmény.
Tak či tak hlavně s láskou:-)
Bamisko, myslím, že to vzniká, protože rodiče se mezi sebou neoslovují mámo, táto, ale křestním. A dítě to odposlouchá.
My si s partnerem říkáme křestním, tak se Kuba v oslovení občas sekne.
A je mi to jedno.
Mně by se to asi taky nelíbilo. Ale jak píše Lussy, jsou horší věci 🙂
Na druhou stranu začínám chápat, proč si některé babičky nechávají na veřejnosti říkat křestním jménem a ne “babi“ (mám dceru, která je ve věku, že za pár let může mít své dítě, tak už mám různé úvahy 🙂 )
Já znám jen 2 případy. Kamarád se svými sourozenci mámě říkali mámo,ale když o ní mluvili tak o ní mluvili jako o Blažence.
A kamarádka má 2 malé děti,ty sami od sebe rodiče začali oslovovat křestním jménem. On se jmenuje Aleš a když na něj syn volal z vedlejšího pokoje Alíku pojď sem,tak jsem se musela smát.Nemohli je to odnaučit,tak nakonec určili pravidla,že jim smějí tak říkat jen doma. Když šli do školy,nějak je to přešlo samo.
Jinak jsem nedávno četla na toto téma článek myslím v Betynce a tam psali,že to není nic proti ničemu,spíš se tomu divý okolí,ale vztah děti-rodiče to prý nijak nepoznamenává.
Mě osobně to nijak nepohoršuje,myslím,že se v rodinách dějí divnější a horší věci než toto.
Já s tím taky nesouhlasím. Máma je máma , táta je táta ….oslovování křestním jménem je patřičnější u synovců, neteří,…ale ne u rodičů. Můj brácha se švagrovou dětem dovolili, aby jim říkali jménem… ale znělo to vždy hrozně divně a stejně se to moc neujalo 🙂
Takže za sebe určitě “mami, tati“ 🙂
Je to divné… Od dě+tí z rodiny, si nechávám říkat jménem, je to kamarádštější než teto, ale nemůžu se dočkat, až prcek začne mluvit a bude to samé mamíííí, maminkoooo a tatíííí 🙂 Já bych řekla, že to je to nejkrásnější oslovení na světě! *
Mě to taky přijde uhozené. A neznám nikoho, kdo by takhle své rodiče oslovoval.
jsem zásadně proti, nepřála bych si aby mi děti říkali jménem, strejdům a tetám ještě, ale rodičům ne….myslím že tam je v tom něco jiního proč někteří nechtějí aby jim říkali mami, docela by zějímalo proč, nikdy jsem nad tím nepřemýšlela