Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Tatínek už není \"sám\" II.
Ahoj holky a pěkný den Vám všem,
jdu za Váma na radu… jak taky jinak, že? 😉
Jak už jsem před časem psala, můj tatínek si našel kamarádku. A já osobně se musím přiznat, že čím víc ji znám, tím víc se mi líbí :-). K tomu mi nabídla tykání a já ho s potěšením přijala – všechno je to mnohem jednodušší a takové přátelštější :-). No a můj tatínek? Mám pocit, že je “zamilovaný“ a tuším, že mu ten nový vztah svědčí – víc o sebe dbá, pravidelně chodí ke kadeřnici, holí se, doma udržuje pořádek, luxuje, nakupuje atd. atd.
Tak… a to je ta první část mojí zprávičky…
Druhá část už není tak veselá a příjemná…
Moje sestra se k tomu všemu staví velmi chladně. V chování je upjatá a hodně rezervovaná (ve vztahu k ní). Dokonce mám dojem, že se tatínkově kamarádce tak nějak vyhýbá.
Bude mi umět některá z Vás poradit, co s tím?
Můžu tomu nějak napomoct? Mám s ní o tom mluvit?
Máte s tím někdo nějaké zkušenosti – jak přijmout novou partnerku?
Moc moc bych si přála, aby všechno bylo v klidu a pohodě a abychom i dál (do budoucna) fungovali jako “rodina“…
Mějte se hezky, příjemný večer :-).
Meggi, děkuju za příspěvek do diskuze, za Tvůj názor a úhel pohledu. A že jsi občasný nováček? Tak to mi opravdu nevadí :-).
Děkuji za přání tatínkovi – přeji mu totéž – aby mu to vyšlo a byl šťastný :-).
Lien, vnímáme to odlišně – a není to jen tento “případ“ – všimla jsem si toho už i v jiných diskuzích – pokusím se to nějak srozumitelně napsat (nevím, jestli se mi to povede).
To, čemu Ty říkáš “manipulace“ či “zpracovat“ někoho, pro mě není to samé, co pro Tebe. Já po své sestře nechci a nebudu chtít, aby měla tatínkovu kamarádku ráda. Neb by to byl holý nesmysl.
Mě trápí něco jiného – moje sestra svým chováním (ať už je chladné nebo nezdvořilé) nejen vytváří dusnou atmosféru, kterou vnímáme všichni, ale hlavně – a to je pro mě ta pomyslná podstata daného problému – ubližuje tatínkovi (jemu je to líto, mrzí ho to, přemýšlí nad tím, trápí se tím). A to mi vadí…
Já to vnímám, cítím tak, že v rodině (a nejen v rodině, ale v rodině obzvlášť) k sobě lidé mají být ohleduplní, slušní a taktní. A beru to tak, že moje svoboda končí v místě, kde začíná svoboda toho druhého…. což Ty vnímáš jinak…
Chci tím říct, že s Tebou nesouhlasím v tom bodě, kdy Ty obhajuješ to, že moje sestra si může dělat co chce, aniž by spatřovala následky svého chování… právě to, co následuje, za to je každý človíček zodpovědný. Ona totiž svým chováním ovlivňuje vše a všechny, a to právě proto, že máme v rodině tak blízké a úzké vztahy – to nejde předělat – vždy jsme byli na úzce vázáni a bude to tak i dál – a nejde si říct, že od teď nám na sobě nebude záležet. Cit a takt je v rodině důležitý a pro mě nepostradatelný.
Míním tím to, že přece nemusím mít ráda i jiné lidi – a nemusí se jednat o tatínkovu kamarádku – může jít třeba o kolegu/kolegyni v práci – a přesto se k nim budu chovat slušně a zdvořile.
ahoj Pande,vysvetlila jsi to v poslednim v“ysvetleni “srozumitelne,alespon pro me-)
Ja jsem zde sice obcasny novacek,ale snad ti to nevadi…?..
Jak ja ti rozumim!!!A chapu,co tim vsim “ chces rict“!
Ty jsi si uz ale odpoved ,na to ze sestrou,nasla davno sama!
Pripomina my to neco podobneho, davno,v nasi “ ceske rodine“.
A co se tyce tveho tatinka- je to uplne uzasne,ze si nasel “ kamaradku“ a ja to citim tak,
ze kazdy prejici,milujici,vyrovnany, clovek( a zvlast,kdyz jde o rodinu), se ma radovat spolecne s tatou,
i s tebou( ikdyz ma mozna obavy,zda je dotycna ta prava-),ale tohle by se resilo spise u
nezletileho,nez- li u starsiho pana)…ja si myslim,ze je to vlastne tatova vec,ikdyz chapu,
ze v ramci krasnych rodinnych vztahu,by bylo peknejsi,kdyby i sestra smyslela stejne..
ale zivot a realita a rodinne vztahy,nejsou,bohuzel cervena knihovna-)a tak “ bych se
na to vykaslala“, hlavni je,ze je tata stastny!!
Vis,rikam si i ja,proc tvoje sestra ma s tim “ problem“,ale myslim si,jako ty,ze je
dospela, ale i tata !!-a tak by se to melo i brat,u vsech zucastnenych a “ netrapit “ se tim.
Sama dobre vim,cim je clovek starsi,jak je zazrak i odvaha se jeste s nekym chtit vubec seznamit,(+ zmenit sve pohodli,zvyky atd)..
tvuj tatinek ma muj uprimny obdiv,a svedci to i o jeho otevrene,pozitivni,povaze,to
je me blizke..a citim,z toho,co jsi o tom napsala,ze ty jsi podobne povahy,jako tvuj tatinek a
i proto ty jeho novy vztah beres tak, jako ho beres a myslim si,ze tvoje sestra je skratka
jina..urcite ,kdyz se zamyslis,tak asi i k jinym lidem,ci situacim je jina a mozna se
chova i bezne,rezervovaneji..takze by te to nemelo ani prekvapit( tim se nikoho
nechci dotknout,neznam ji,samozrejmne), kazdy jsme skratka jina povaha a tak
ja bych sestru “ nechala“, at se s tim popere,tatinek ma na to pravo a takovy je zivot-)!!
Ale nemuzu si odpustit,ze tvou sestru nechapu,tohle nemam rada-)
Vis,co ja bych dala za to,kdyby muj tatka vylezl ze sve predcasne smutne ulity,ze zivot
skoncil a zadna zena ho uz strasne dlouho nezajima?!-(,(ca20l!!!)
Preji tatin.hodne stesti,zdravi a at jim to vydrzi,“bezohledu na kohokoliv“-)
Zivot tak desne leti!!!
p.s prej a bude ti prano!-)
Meggi
ahoj Pande,vysvetlila jsi to v poslednim v“ysvetleni “srozumitelne,alespon pro me-)
Ja jsem zde sice obcasny novacek,ale snad ti to nevadi…?..
Jak ja ti rozumim!!!A chapu,co tim vsim “ chces rict“!
Ty jsi si uz ale odpoved ,na to ze sestrou,nasla davno sama!
Pripomina my to neco podobneho, davno,v nasi “ ceske rodine“.
A co se tyce tveho tatinka- je to uplne uzasne,ze si nasel “ kamaradku“ a ja to citim tak,
ze kazdy prejici,milujici,vyrovnany, clovek( a zvlast,kdyz jde o rodinu), se ma radovat spolecne s tatou,
i s tebou( ikdyz ma mozna obavy,zda je dotycna ta prava-),ale tohle by se resilo spise u
nezletileho,nez- li u starsiho pana)…ja si myslim,ze je to vlastne tatova vec,ikdyz chapu,
ze v ramci krasnych rodinnych vztahu,by bylo peknejsi,kdyby i sestra smyslela stejne..
ale zivot a realita a rodinne vztahy,nejsou,bohuzel cervena knihovna-)a tak “ bych se
na to vykaslala“, hlavni je,ze je tata stastny!!
Vis,rikam si i ja,proc tvoje sestra ma s tim “ problem“,ale myslim si,jako ty,ze je
dospela, ale i tata !!-a tak by se to melo i brat,u vsech zucastnenych a “ netrapit “ se tim.
Sama dobre vim,cim je clovek starsi,jak je zazrak i odvaha se jeste s nekym chtit vubec seznamit,(+ zmenit sve pohodli,zvyky atd)..
tvuj tatinek ma muj uprimny obdiv,a svedci to i o jeho otevrene,pozitivni,povaze,to
je me blizke..a citim,z toho,co jsi o tom napsala,ze ty jsi podobne povahy,jako tvuj tatinek a
i proto ty jeho novy vztah beres tak, jako ho beres a myslim si,ze tvoje sestra je skratka
jina..urcite ,kdyz se zamyslis,tak asi i k jinym lidem,ci situacim je jina a mozna se
chova i bezne,rezervovaneji..takze by te to nemelo ani prekvapit( tim se nikoho
nechci dotknout,neznam ji,samozrejmne), kazdy jsme skratka jina povaha a tak
ja bych sestru “ nechala“, at se s tim popere,tatinek ma na to pravo a takovy je zivot-)!!
Ale nemuzu si odpustit,ze tvou sestru nechapu,tohle nemam rada-)
Vis,co ja bych dala za to,kdyby muj tatka vylezl ze sve predcasne smutne ulity,ze zivot
skoncil a zadna zena ho uz strasne dlouho nezajima?!-(,(ca20l!!!)
Preji tatin.hodne stesti,zdravi a at jim to vydrzi,“bezohledu na kohokoliv“-)
Zivot tak desne leti!!!
p.s prej a bude ti prano!-)
Ale tak to není.
Mně jde o to, aby svým chováním neubližovala ostatním, ať už se jedná o tatínka – to v prvé řadě nebo ať už se jedná o jeho kamarádku.
Jinými slovy chci jí zpracovat 🙂
Promiň, že se Vám pletu do hovoru, ale už jsem chtěla reagovat při tvém předchozím komentáři, nejde mi to nenapsat.
Je pravda, že tvůj tatínek a kamarádka atd. mají svá práva, ale zrovna tak ho má tvoje sestra, nedotknutelné právo nemít ráda tatínkovu kamarádku a chovat se k ní chladně.
Zuzi, pokusím se nějak zformulovat své myšlenky – opravdu to není jednoduché – dát to do písmenek.
Mám pocit, že to celé vyznívá nebo tak na Tebe působí, že já chci svou sestru “zpracovat“. Ale tak to není.
Mně jde o to, aby svým chováním neubližovala ostatním, ať už se jedná o tatínka – to v prvé řadě nebo ať už se jedná o jeho kamarádku. Někdy se chová “chladně“, nicméně to “chladné“ chování je takové, že to řeže vzduch. A někdy se chová nezdvořile, že být tatínek jiný a ne tak tolerantní, nejspíš by o ní něco přetáhl.
A “ano“, moje sestra je mladší než já a o dost let. Přesto – je dospělá, vystudovala, má partnera a dceru (miminko). Má svůj vlastní soukromý život, své bydlení, svou novou rodinu.
Přijde mi to trochu zvláštní, když ona sama má to právo žít dál a po svém, proč to samé upírá tatínkovi….
Ráda bych – přála bych si – v podstatě jediné – aby tatínka nechala volně dýchat a žít… je mu 70 let a co já vím, jak dlouho tady ve zdraví bude… a pokud má něco hezkého zažít a být šťastný, tak ať je to teď… kdy jindy… a právě po tom všem, čím prošel, co vydržel, co zakusil, co viděl… zaslouží si být v klidu a spokojený…
No… snad se mi to trochu povedlo… vysvětlit …
až teď jsem dočetla ostatní názory a příběhy.Padmé a sestra se chová nezdvořile nebo jen chladně?změnila i své chování vůči tatínkovi nebo jen onu paní přehlíží, případně se přímo vyhýbá?ať už jsou reakce jakékoliv,pokud je tvoje sestra z poloviny stejného ražení jako tě vnímám já,tak to bude dobré,ale přimlouvám se za ten čas a prostor.
Padmé myslím,že chápu tvoje pohnutky,proč to chceš se svou sestrou ,,rozebrat“..nesouhlasíš s jejím postojem vůči nové partnerce vašeho tatínka.já se zase zkouším dívat na situaci jejíma očima a tak trochu si myslím,že se ,,nezlobí“ na tu paní,ale tak trochu na celou situaci,podvědomě se brání uvěřit faktu,že je TO /ta situace kolem vaší maminky/definitivní.Každý máme jiný poločas truchlení a prostě třeba nedokáže tak rychle po boku tatínka vidět někoho jiného ač je ta situace pro něj přínosná.proto, když už,tak bych se přimlouvala spíš za ,,monolog“ ne tvůj,ale tvé sestry.už podvědomě bude mít odpověď na tvé, dejme tomu plusy, nějaké to ale…. Za tím vším může být jen touha vrátit čas zpět,prostětě se s tím vyrovnat.a ne každý to dokáže během pár měsíců,nehledě na to,že sama píšeš,že jsi trošku déle od ní dospělá a možná více zocelená.každopádně má právo ..nemít ráda,tak jak to cítí ať už je to z jakýkoliv důvodů.
snad jsem napsala do písmenek srozumitelně jak to myslím.
Ahoj Zuzi, díky za napsání a za názor.
Trochu… zlehounka… se tady usmívám… protože já nehodlám (a ani jsem to neměla v úmyslu) svou sestru “drezurovat“, v žádném případě jí nebudu říkat, co si má myslet nebo co má cítit, nechci jí nic vnucovat a už vůbec ji nechci “lámat“ – k ničemu a do ničeho.
To, že mám v úmyslu s ní toto téma probrat, pro mě znamená “rozhovor“, tzn. dialog a pokud to půjde, tak co nejvíc upřímný a otevřený.
Přála bych si, aby se na tu vzniklou situaci dokázala podívat i z jiných úhlů … když se na to já dokážu podívat očima tatínka, očima jeho kamarádky, svýma očima – jeho dcery… věřím, že to moje sestra dokáže také…
Stejně tak si myslím, že jsem schopná i ochotná ji vyslechnout, co ji trápí, jak se na to dívá, co by si přála, jak by si to představovala. A tuším, že jsem i dost tolerantní na to, abych vyslechla věci, které se mi třeba nebudou zamlouvat.
Nebudu dělat “mrtvého brouka“. Je to moje rodina. A mně na ní záleží. V přátelském ovzduší se žije lépe (než v napětí a dusnu). A zkusit to můžu, no ne? Když to trochu pomůže, budu moc ráda. A když ne, budu vědět, že jsem to aspoň zkusila.
pod zuzinu se podepisuju
jen tedy že to platí i o dětech, ale to je mimo toto téma