Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Létající děti
Dnes jsem viděla ve zprávách reportáž o létajících dětech.
Jedná se o skupinu, která organizuje tento “tělocvik“ pro děti. Kdo neviděl na vlastní oči, těžko pochopí. Kdo viděl a je zdravého rozumu, nepochopí už vůbec.
Miminka tam rodiče házeli, houpali třeba za jednu ruku, nohu, točili s nimi jak s hadrovou panenkou na kolotoči.
Po zhlédnutí záběrů jsem nevěřila vlastním očím.
Nejmladší miminko mělo jen 3 týdny!
Na tuto skupinu bylo podáno trestní oznámení a vše je v šetření. Neslyšela jsem to celé, ale snad se k tomu mají vyjádřit odborníci, posoudit na kolik je tato metoda bezpečná pro dítě.
K čemu je toto pro dítě dobré? Opravdu mi některé metody až nahánějí hrůzu. Viděl to někdo taky? A přijde vám to normální?
Matildo nee, tak jsem to nemyslela, jen jsem právě chtěla říct, že neurolog to dělá jinak a s jiným cílem a taky vím, že se na dítko nepodíval, a neodcházelo po svých :-)))
Jen prostě jak píšou holky, u většiny cvičení jsou vidět spojitosti přirozenosti s tím cvičením, ale točení dítětem a házení s ním hlavou dolů mi nepřipadá přirozené ani nemůžu najít nějkou souvislost, kvůli které by to s dětmi měli dělat.
Peťko,
my to řešily už v plkárně na str. 66 a 67, kopíruju sem svoji reakci, ať to nemusím psát znovu:-)
Já to cvičení v Tv taky viděla. Mě teda nejvíc šokovalo, že to ty mámy dělaly, i když děti řvaly jako tur. 3 týdenní miminko držet za jednu ruku a točit s ním nad hlavou jak lasem není normální. A nebo dítě, určitě rok a půl, křičelo ne ne ne a matka vysmátá a houpala ho za nohu.
Doufám, že to viděla tchýně, ta je hotová z toho, že od 3 měsíců chodíme na cvičení, kde blbneme na míčích, říkáme si básničky, děti blbnou na opičí dráze atd. Třeba pochopí, že to naše cvičení je fakt neškodný.
Jedině, že bychom jim simulovali, že je přinesl čáp! Pardon a omlouvám se za zlehčení situace, která i mě přijde dost vážná. Fakt!
Jo, neurolog chytne dítě za nohu a nechá ho viset hlavou dolů, ale je to jen na moment, aby zjistila reflesy. Rozhodně s ním netočí nad hlavou jak s bolasem či čím.
Vtírá se mi myšlenka, jak se jednu dobu dost brojilo proti vázání do zavinovačky… A že z vlastní zkušenosti vím, že naše holky to vyžadovaly. Odvykání jsme museli dělat postupně a pomalu. Myslím, že jsme jim tím tak trochu simulovaly stísněný prostor v děloze – po předčasném porodu.
Nad točením dětí nad hlavou nemůžu najít žádnou paralelu něčeho přirozeného…
Evi, to s neuroložkou jsem psala já, nemělo to vyznít jako zastání toho, co jsem zhlédla na videu. Jen jsem chtěla říct, že pro všechno existují určité hranice, možná to vyznělo špatně. Prostě něco ještě jo a s patřičným citem, ale to, co dělaly “mámy“ na videu, je silné kafe pro mě osobně. Jenže na druhou stranu si myslím, že je těžko to odsoudit jen zhlédnutím pár sekund na videu, pořádný obrázek si člověk udělá stejně až přímo na tom cvičení.
A k tomu vyhazování nad hlavu – s maličkým miminkem určitě ne, ale u větších dětí to chlapi prostě dělají, s úrazem jsem se ve svém okolí nesetkala nikdy.
A ještě k tomu poslednímu odstavci, z tvých slov to vyznívá, jako by neuroložka byla šaman, pohýbala rukama nohama a dítě odcházelo po svých:-)
To opravdu ne, ale cvičili jsme pak každý den a pokroky bylo prostě vidět, nic víc jsem ani nechtěla říct.
Ahoj holky, taky patřím k těm, kteří tu reportáž viděli až dnes a ještě teď nevyhcházím z údivu.
O tom, že by to někdy vešlo v modu a dělalo se to běžně, tak tomu nevěřím ani za mák.
Ano , tak jak se tu píše s tou neuroložkou, která udělala cíleně pár pohybů, ale ne to co dělali ti šílenci.
Víte co mi stačilo, abych si udělala úsudek, jestli ty maminky vědí co činí. Jak na konci se zeptala reportérka té maminky, jestli to třeba někdy konzultovala s lékařem a ona řekla “nikdy“. Tak je prostě švihlá na palici.
S dětmi se dá cvičit různě, ale točit s nima za nohy nad hlavou a nebo aby prolítávali hlavičkou těsně nad zemí, to je normální hazard. Je jen otázka času, kdy nějaké mamince nebo instruktorce ujede ruka a uvidíte ty palcový titulky.
Chápu, že třeba při Vojtovce taky děti pláčou a má to svůj účel.
Ale dělat si z dítěte pohazovací pytel? Vždyť tam nebylo ani slovo o tom, jestli vůbec dělají rozdíly v tom, jestli si takto pohazují s několikatýdením dítětem nebo několikaměsíčním.
To že kojenec má těžkou hlavičku a svaly musí dozrát, aby s jí sám dokázal udržet, o tom snad není sporu. Syndrom třeseného dítěte už je taky velmi známá věc. Nikdo mi neříkejte, že se nemůže stát, že nějaké dítě si z tohodle hazardování nemůže odnést následky.
Nevim nelíbí se mi to a určitě by si maminy měly dát pozor a mít oči dokořán.
Jen zapátrejte v paměti, kolikrát ve svém okolí jste zaslechli, že někdo vyhazoval své dítko nad hlavu a kolik z toho vzniklo úrazů. Tady to na sebe vyloženě čeká.
Někdo tu psal, že neuroložka udělala pár pohybů a dítě se rozpohybovalo a začalo chodit.
No je pravda, že dcerka byla ležing mimčo a začala chodit až na 14ti měsících, ale nikdo to neřešil a já cítila, že je to jen otázka času a žádná abnormalita. Ano mohlo jí třeba pomoci plavání, třeba by pohybu lépe a rychleji přišla na chuť, ale nevěřím, že kdybych jí točila nad hlavou jak vrtuli vrtulníku, že by to z ní udělalo na 10ti měsících atleta.
Za sebe říkám ne, nikdy bych to nezkoušela, bála bych se, že dítě na to doplatí.
No, moje děti brečely vydatně i při cvičení Vojtovky, ale tam jsem věděla přesně, co dělám, proč to dělám, a domnívám se, že jsem celou dobu měla celou “akci“ pod kontrolou.
U předváděných technik “létání“ bych si tou kontrolou po celou dobu nebyla jistá. A už jen pocit nejistoty může být příčinou nějaké nehody.
Působí to na mě strašidelně – děkuji, nechci.
Já jsem video zhlédla, díky za poskytnutí, protože zmíněné zprávy jsem neviděla.
Nejhůř na mě právě působí to, že děti u toho pláčou, což by pro mě bylo vrcholné znamení nelibosti a určitě bych to odmítala dál absolvovat. Ale uvedu příklad ze života.
Když bylo naší Kačce 8měsíců, tak to byl takový pytlík, který neseděl, nelezl, pouze se převrátil na bříško a tím to skončilo, nezvládla se ani převrátit zpět na záda. Paní doktorka to jako hrůzu neviděla, ale na mou žádost nás odvelela na neurologické vyšetření. No a paní neuroložka svlečenou Kačenku popadla a začala s ní dělat něco podobného, co je v těch ukázkách:-) Kačenka vykulená očka, nic neříkala a paní doktorka se začala smát – “vy s ní nic takového ani neděláte, že“ . Výslovně zakázala vyhazování do vzduchu, ale třeba letadýlko, nebo vzít za nožky a zvednout hlavičkou dolů a pohoupat, nechat, aby ručičky instinktivně šly napřed na podložku a dělaly oporu při dolehu, dělat trakař, aby byla nucena zapojovat různé svaly… Ale na druhou stranu upozornila na zvedání miminka za ručičky nad podložku, to může vést k vykloubení ramínek, nejsou k tomu uzpůsobená…
S Kačkou jsme to do té doby neprováděli, protože od narození tak moc ublinkávala, že se neustále přes den v noci dusila. Zacházeli jsme s ní jako ve vatičce a čekali, až se s tím popere sama a to byl ten problém. Následně se vše zlepšilo, za měsíc začala lézt a ve 13 měsících chodila.
Já fakt nevím. Nedokážu říct, že všechno, co dělají, je špatné. Ale celkově to na mě působí, že to těm miminkům dobře určitě nedělá, jsou vystrašená. A u těch úplně malinkatých prcínků bych se bála právě toho, že nehlídají oporu hlavičky.
predtim jsem se spatne vyjadrila – kdyby to podporovali tak se jejich nazorem ridit nebudu…
tak jsem si nazor odborniku precetla:
pokud by ten odkaz nefungoval, tak je to na idnes.cz