Manžel odjel na celý víkend pryč. Jel s klukama na výlov ryb. Sbalil se v pátek večer s tím, že se vrátí v neděli ráno. Zůstala jsem doma sama s dvouletým Danielem…
Pak začal být Daník protivný, tak jsem ho dala spát a sedla jsem si k televizi. Pustila jsem si DVD muzikálu Vlasy a cpala se u toho brambůrkama. Ani né v polovině filmu začal Daník brečet, že chce napít. Všechno jsem povypínala, pozhasínala, dala jsem Daníkovi čaj a usnula jsem s ním.
Pak mě probudil nějakej šramot. Byla jsem zády ke dveřím a zdálo se mi, jako by bylo na chodbě rozsvíceno. Měla jsem špatný pocit, trochu jsem se bála, i když jsem věděla, že jsem zamčená. Nedalo mi to a otočila jsem se.
Uviděla jsem kousek od sebe postavu. Šla ke skříni a byla přikrčená. Chtěla jsem hrozně křičet, ale nešlo to. Bylo mi špatně. Řekla bych, že se mi srdce zastavilo, jaký jsem měla strach. Hrozně jsem se bála.
A pak „to“ promluvilo – Spi, jen jsem se vrátil pro vestu. Manžel si nechal doma vestu a rozhodl se, že si jí v půl druhý ráno vezme. Já fakt myslela, že mě klepne a že jeho zbiju. Nebo zabiju?
Pak už jsem neusnula.
Takový pocit bych nikomu nepřála….
Napsal/a: zebra
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (3 vyjádření)
ty jo asi bychjho zmlátila takovej šok!! Už by teda nikam nejel bejt to ten muj 🙁
Zebro, naprosto chápu tvoje pocity. Také se mi to stalo, když manžel přijel o den dříve ze služební cesty. Naštěstí to mělo pro nás obě dobrý konec, že?
Ahoj, tak to se Ti vůbec nedivím, já bych se zbláznila strachy. I když je dole tchýně, tak mám někdy taky strach, když jsem sama doma, jestli náhodou nepřijde nějaká nečekaná návštěva.