Čeho by si měly všímat maminky nejmenších dětí? Na co by měly upozornit lékaře? Často se cítí nejisté, zda se v poradně nebudou ptát na banality a neuslyší zase: Ale jděte, to je přece úplně normální…
Dnes se zaměříme na pohyb a držení těla našich nejmenších. A na to, kdy eventuálně požádat o doporučení na rehabilitaci (fyzioterapii). Na naše otázky odpovídají tři dětské fyzioterapeutky z oddělení rehabilitace a léčby bolesti Polikliniky Prosek v Praze 9: Romana Řezníčková, Marcela Volavková a PhDr. Jana Tůmová, PhD.
Čeho by si měly všímat maminky novorozenců a nejmenších kojenců?
U nejmenších dětí by si maminky měly všímat, když miminko otáčí hlavičku jen k jedné straně, což je velice časté – mluvíme o tzv. predilekci hlavičky. Po narození může novorozenec jednu stranu preferovat, ale to by během měsíce nebo nejpozději do 6 týdnů mělo odeznít a dítě by mělo hlavičku přetáčet rovnocenně z jedné strany na druhou. Když to po 6. týdnu neodezní a když dítě dokonce není schopné nebo ochotné hlavičku otočit i do střední polohy a už vůbec ne na druhou stranu, mělo by se rozhodně s dítětem začít cvičit.
Co když lékař, kterého na to maminka upozorní, řekne, že stačí podkládat hlavičku například stočenou plenkou?
To je málo, to nepomůže, protože dítě se vždycky nějakým způsobem zkroutí, uteče tomu podložení a dostane se zase do své oblíbené polohy.
Na úpornou predilekci, tedy na to, že dítě otáčí hlavičku jen k jedné straně, by maminka měla upozornit lékaře vždy, i před ukončením 6. týdne. Nesmí dojít k tomu, že by dítě nebylo schopno nebo ochotno hlavičku otočit.Pak se oploští i záhlaví, dítě má z jedné strany hlavičku placatou a i když by bylo třeba schopné hlavičku otáčet, nechá ji v té jedné poloze, protože je to tak pro ně pohodlnější.
Pokud se s takovým dítětem nezačne cvičit, přijdou problémy, protože nejde jen o hlavičku – tělíčko by se nevyvíjelo rovnoměrně a v konečném důsledku predilekce hlavičky vede ke skolióze.
Co dalšího by maminka měla sledovat?
Je důležité sledovat záklon hlavy, který taky bývá docela častý.
Sledovat, zda dítě zaklání hlavičku, když je držíte?
Když je držíte, tak úplně malé dítě zaklání hlavičku vždycky, protože ji neudrží, ale myslíme záklon hlavy vleže. Někdy se dokonce dítě třeba při vztekání zakloní tak, že se prohne úplně do luku. Tyto děti jsou hypertonické, mají tedy zvýšené svalové napětí a tím pádem do všech vyšších vývojových stadií jdou s touto patologií. Už u úplně maličkých dětí by na to maminky měly lékaře upozornit a požádat je, aby to řešili.
Jak vypadá nadměrný záklon hlavičky vleže na bříšku?
Dítě sice zvedá hlavičku, ale drží ji moc zakloněnou a nemá oporu o ruce, jakoby se houpe na bříšku – zvedne i nohy, je prostě prohnuté. Kolikrát i přepadává, protože se v této poloze neudrží – naklání se na bok, pak chaoticky přepadne na zádíčka zpátky.
Někdy to není tak extrémní, aby se dítě kolébalo na bříšku nebo přepadalo, jen výrazně zaklání hlavičku – a maminky se diví, proč je k nám na rehabilitaci lékař poslal. Dokonce říkají: Vždyť je tak šikovný, podívejte se,jak pěkně zvedá hlavičku, jak už pase koníčky.
Mamince připadá, že dítě hezky pase koníčky, jenže u něj nejde o vzpřímení, ale o záklon.
Jak tedy vypadá správné“pasení koníčků“?
Dítě je opřené o předloktí, má sklopenou pánev, takže zadeček má přitisknutý na podložce, nesmí být ve výšce. Hlava je v prodloužení trupu, neměla by být zakloněná. A miminko musí mít otevřené ručičky, tedy uvolněné dlaně,ne pěstičky.
Jde o tzv. model tří měsíců, který je velice důležitý. Ve třech měsících by tohle mělo každé zdravé dítě zvládnout. V tomto věku by každé dítě mělo být vyšetřeno pediatrem a když nemá tuto polohu správně zvládnutou, je třeba s ním cvičit.
Jedná se o ukázku z časopisu Děti a my, vydává Portál
Napsal/a: Helena Chvátalová
