Zaostřeno na: Mentální anorexii

Rubrika: Onemocnění a léčba

776158_dietAnorexie je vážné psychické onemocnění, kterým trpí odhadem téměř procento populace. Nikdo zatím nepopsal dokonale všechny vlivy, které stojí za propuknutím nemoci. Je to záhada, která inspiruje ke stále novým výzkumům.

Lidé, kteří trpí mentální anorexií, odmítají udržet svou tělesnou hmotnost na hodnotě, která odpovídá normální váze pro daný věk a výšku. Mají intenzivní strach ze ztloustnutí, a to i když jsou objektivně podvyživení. Vlastní tělo vnímají silně zkresleně a snaží se zhubnout i na pokraji faktické smrti hladem. Každé porušení přísné diety nebo režimu excesivního cvičení vede nemocné k silnému sebeobviňování. Extrémní restrikce potravy s sebou nese doprovodné jevy – mizí menstruace, objevují se úzkosti a deprese. Stále ještě není jasné, zda jde primárně o změny v chuti k jídlu, nebo jestli jsou tyto změny jen sekundárním průvodním jevem něčeho jiného, například úzkosti nebo obsedantním zabýváním se vlastní tělesnou hmotností a hubnutím.

U nemocných se objevují vážné a dalekosáhlé změny týkající se mozku, ale i dalších tělesných orgánů. Nevíme však, jestli jsou tyto změny důsledkem nemoci a hladovění, nebo naopak důsledkem rapidního úbytku tělesné hmotnosti.

Uvádí se, že 50–70 % nemocných se dříve či později uzdraví. Přesto ale zbývá velmi podstatná část pacientů, u nichž k uzdravení nikdy nedojde a nemoc se chronifikuje. Nezanedbatelná část těchto pacientů umírá – mentální anorexie je považována za nemoc s nejvyšší mírou úmrtnosti mezi psychiatrickými poruchami.

Anorektici necítí radost

Lidé, kteří trpí mentální anorexií, často nejsou schopni své chování změnit. Vědci z univerzity v Heidelbergu se pomocí funkční magnetické rezonance zaměřili na to, co se odehrává v mozku anorektických pacientů. Pozorovali změny v objemu krve v různých oblastech mozku – vyšší přísun krve je příznakem toho, že daná oblast mozku vykazuje vyšší metabolismus, a tedy vyšší aktivitu. „V této studii,“ říká k tomu Hans-Christoph Friedrich, jeden z autorů výzkumu, „jsme zjistili, že anorektičtí pacienti lpí na navyklých behaviorálních odpovědích častěji než zdravé subjekty, potlačují tedy alternativní chování.“ U pacientů s anorexií byla v menší míře aktivována určitá nervová dráha mezi mozkovou kůrou a mezimozkem. Tato dráha hraje rozhodující roli při zahajování a kontrole akcí při rychle se měnících nárocích okolí. Tento výzkum je dalším z těch, které poukazují na neurobiologické souvislosti anorexie.

Anorektici jsou méně schopní cítit radost. Často nedokážou žít daným okamžikem „teď a tady“, stále se trápí úvahami o důsledcích vlastních rozhodnutí a nadměrně se zabývají chybami, kterých se dopustili. Hledají pravidla i tam, kde žádná nejsou. Studie provedené pomocí zobrazovacích metod popsaly u anorektiků nerovnováhu mezi mozkovými okruhy, které regulují odměnu a emoce (ventrální či limbický okruh), a okruhy asociovanými s důsledky a plánováním (dorzální nebo kognitivní okruh).

Zajímavý je fakt, že u dospělých nemocných trpících mentální anorexií může vést hladovění k úbytku objemu mozkové kůry. Ve srovnání se zdravou populací je objem mozkové kůry tím menší, čím déle hladovění trvá. Naštěstí ale není tento trend trvalý a nevratný: jakmile se nemocný vrátí na normální váhu, objem mozkové kůry se opět zvýší.

Ačkoli fyzická příčina anorexie není známa, podle několika studií existuje jistá souvislost mezi onemocněním a nízkou hladinou mozkové bílkoviny zvané BDNF. Podle Cynthie Bulik, odbornice na poli poruch příjmu potravy, se zdá, že tento stav, tedy snížená hladina bílkoviny BDNF, se u žen, které se vyléčily z anorexie, zase upraví.

Nedávno publikovaná studie z Centra pro aplikovanou genomiku ve Filadelfii identifikovala geny zodpovědné za mentální anorexii. Šlo o první celogenomovou asociační studii na velkém vzorku a zároveň o první výzkum genových kopií tohoto onemocnění. Potvrdila se role tzv. kandidátních genů, popsaných v předchozích výzkumech, a otevřelo se nové pole výzkumu genetického podkladu anorexie.

 

Jedná se o ukázku z časopisu Psychologie dnes (č. 5/2011), vydává Portál.

Napsal/a: Kateřina Rodná

Toto taky stojí za přečtení!

Pořízení tažného zařízení je snadné a cenově výhodné

Disponovat vozem bez tažného zařízení není žádný hendikep, jak by se mohlo zdát. Pokud potřebujete využívat přívěsný vozík, karavan, nosič

Čtu dál →

Cyklistické dárky pro malé i větší cyklisty

Máte doma nadšeného cyklistu a nevíte, co mu pod stromečkem udělá největší radost? Podobným problémem se rok, co rok

Čtu dál →
Jindřichův Hradec

Prohlédněte si Jindřichův Hradec. S našimi tipy o nic nepřijdete

Jindřichův Hradec si zaslouží vaši pozornost. Je to nádherné město s pěknou historii. Najdete tu nádherné chaty a chalupy,

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (4 vyjádření)

  • Věřím….vždyť tělo si bere co potřebuje a kde má brát když vápník dost nedostává.

  • Inori bohužel, to myslím naprosto vážně. Opravdu jí takhle prasklo žebro. Byla s tím v nemocnici.

  • lnori

    Čtenářko, to myslíš vážně a jenom je to tak vtipně napsaný? Já vůbec nevim, jak si to mám přebrat..

  • Jo, já jednu takovou, co nejí roky a roky, znám. A to ani nevypadá jako kostra. Je jenom hodně hubená. A jednoho krásného dne zakašlala a prasklo jí žebro. No, je to prostě křehká osoba…

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist