V současné době své astma léčí něco přes 8% gravidních žen. V těhotenství se průběh astmatu může zhoršit i zlepšit, může zůstat v nezměněném stavu, v některých případech se objeví poprvé. V každém případě se nastávající maminka musí léčit, protože toto chronické onemocnění může komplikovat i zdravotní stav plodu.
Nikdo nedokáže určit předem, jak se bude v těhotenství astma vyvíjet, podle některých studií ale můžeme jeho průběh předpokládat. Astma se podle závažnosti dělí do čtyř skupin. Stupeň astmatu se u 30% těhotných žen zhoršil – šlo většinou o ženy, které čekaly holčičku, u 23% těhotných žen se průběh astmatu zlepšil. U 50% žen došlo ke zhoršení alespoň v jednom případě. Jedná se o průběh v prvním těhotenství. Po porodu se v 72% případů astmatu do tří měsíců vrátí do stavu, v jakém bylo před porodem. 60% žen má v následujících těhotenstvích stejný průběh astmatu jako v prvním těhotenství.
I v průběhu jednoho těhotenství stav astmatu kolísá. Nejkritičtější stav bývá mezi 24. až 36. týdnem gravidity, naopak zlepšení nastává v posledních 4 týdnech před porodem.
Zhoršení nebo nový výskyt nemoci během těhotenství má významný vliv na růst a přežití plodu. V organizmu matky jsou přítomny aktivní zánětlivé látky, není zde dostatek kyslíku, dochází ke sníženému prokrvení placenty a tím k omezenému přísunu živin plodu. Neléčené astma snižuje porodní hmotnost dítěte a má za následek předčasný porod, u silné neléčené astmatičky může dojít až k poškození plodu. Některé porody se raději dělají císařským řezem.
Novorozenci kuřaček (20 – 30% těhotných žen) jsou na tom podobně. Jejich porodní hmotnost je až o 0,25 kg nižší než u novorozenců nekuřaček. Dále kouření matek vede ke sníženému růstu a funkci plic novorozence, který tak může mít už od narození problémy s dýcháním, astmatem, alergiemi a oslabeným imunitním systémem. Je zde vyšší riziko syndromu náhlého úmrtí. To je natolik alarmující, že by zákaz kouření neměl platit jen v těhotenství, ale i po narození miminka a měl by platit pro celou rodinu.
Dobře léčené astma, které má pacientka pod kontrolou, k poškození plodu nevede. Těhodné ženy by se proto měly vyhýbat všemu, co jejich astma zhoršuje a měly by se podle plánu léčit předepsanými léky. Inhalačně podávané léky nejsou návykové a jejich užití chrání jak matku, tak dítě. U ostatních léků raději zvýšíme pozornost. Jsme-li léčeni nějakou dobu před otěhotněním, například alergickou vakcínou, je možné pokračovat se stejnými léky, není však vhodné v těhotenství začínat s novými, na které si naše tělo ještě nezvyklo. V žádném případě nesmíme léky vysazovat bez svolení lékaře, to by pro plod i matku znamenalo mnohem větší riziko.
Inhalační léky, spreje do nosu a kapky do očí neohrožují ani kojené dítě. Dlouhodobě podávané léky, například theofylin a léky od něj odvozené, mohou způsobit vyšší dráždivost kojence. Z imunologického hlediska se doporučuje kojit alespoň 6 měsíců, ale existují i studie, které dokazují, že plně kojené dítě astmatické matky má vyšší riziko astmatu.
Další článek – Atopický ekzém – atopická dermatitida
Napsal/a: Klára J.
