Jak navázat a zlepšit komunikaci s vaším adolescentem

Rubrika: Výchova teenagera

539961_girl_with_roseKomunikujte s dětmi od nejútlejšího věku – vydláždíte si tím cestu k příjemněji prožité době dospívání. (Nejlepší je začít v den, kdy se dítě narodí!) Začnete-li s dětmi komunikovat teprve v pubertě, čekají vás potíže. Budete totiž soupeřit se vzedmutými hormony a s mnohem zajímavějšími kamarády. Hodně štěstí! Jednáte s neznámou veličinou, která sama nechápe, co se vlastně děje, kdo jste… a vy si chcete „popovídat“?

Dobrá zpráva je, že nikdy není příliš pozdě. Koneckonců, kupujete potraviny, a my víme, že adolescenti jsou téměř neustále hladoví! Přesto není dobré se o tom zmiňovat – adolescenti obecně nereagují vstřícně na vydírání nebo sarkasmus. Mějte doma spoustu jídla a buďte trpěliví. Odolejte pokušení křičet a váš potomek nakonec pochopí něco z toho, co mu říkáte.

Pro udržení živé komunikace je důležité zvolit příhodný čas a místo. Pokud například váš dospívající potomek rád hraje tenis nebo víte o nějaké události, které byste se mohli zúčastnit společně, zorganizujte výlet a uvidíte, jestli se vám podaří navázat rozhovor. I kdybyste na to vyplýtvali několik pokusů, nakonec se to podaří. Dopřejte tomu čas. Patrně není dobrý nápad z ničeho nic zorganizovat společnou akci se svým „děsným“ adolescentem a uprostřed finálového tenisového utkání se k němu naklonit a položit „zásadní“ otázku: „Tak co si myslíš o sexu?“ Lidé sedící kolem vás by se možná mohli bavit překvapenou nebo otrávenou reakcí vašeho dospívajícího potomka. K vážnějším záležitostem a otázkám byste měli dospět postupně.

Je důležité zachovat si i při konfliktu chladnou hlavu – jedině tak udržíte vzájemnou komunikaci. Když nechceme reagovat na hněvivé výbuchy adolescenta, stojí nás to spousty a spousty sil. Mohlo by vám pomoci vědomí, že za výbuchy mohou hormony, které dočasně ovládly mysl mladého člověka. Je však také pravda, že mladí lidé vysílají velmi rozporuplné signály. Na jedné straně sdělují rodičům, že potřebují a očekávají pomoc při zajišťování potravy a vhodného prostředí, ale na druhou stranu říkají: „Poslyš, svůj život si umím řídit sám! Odprejskni.  Přestaň mě otravovat!“ Nezapomínejte, že mladí lidé svými siláckými projevy často zastírají silný pocit nejistoty a zmatku.

Odzbrojen

Podle našeho třináctiletého syna jsou ti dva učitelé středního věku, tedy jeho rodiče, zbytečně přecitlivělí na decibely a taky jsou totálně nudní. Tenhle mladý borec patří k velice chytré generaci. Při jedné nezapomenutelné příležitosti, když jsem mu zase něco vyčítal, se mě se zdrcujícím filozofickým klidem zeptal: „Tati, máš mě rád?“ Zmateně jsem složil své zbraně slovních výčitek a ujistil jsem ho: „Samozřejmě že tě mám rád.“ „Tak proč chceš ubližovat někomu, koho máš rád?“ Napětí opadlo a já jsem se sklonil před jeho mimořádnou inteligencí.
Andrew, otec dvou dospívajících dětí

Je nezbytné najít čas na omluvu a obnovení mostů. Pokud se necháte zatáhnout do hněvivé slovní výměny – občas se to stává i těm nejtrpělivějším rodičům – a „ujedou vám nervy“, snažte se najít ztracenou rovnováhu. Je-li to možné, měli byste udržet nervy na uzdě, protože v rozrušeném stavu můžete zranit city svého potomka – ale někdy se stane, že si adolescent scénu užívá! Zvítězil! Představte si, jak si sourozenci řeknou: „Dávej bacha!“ a stisknou najednou všechna tlačítka, která mámu spolehlivě nastartují. Máma vybuchne, předvede věrohodnou napodobeninu Vesuvu, a nic tím nezíská.

Někdy je lepší ustoupit. Pokud jste prohledali nejhlubší zákoutí své mysli a nenašli jste žádná pozitivní slova ani reakce, ustupte. Nepokoušejte se mluvit, když se váš krevní tlak šplhá do závratných výšek. S velkou pravděpodobností budete později litovat všeho, co teď řeknete. Klidně odejděte do ložnice a potichu křičte do polštáře. Přerušte bitvu!

Nenechávejte záležitosti nevyřešené. Až vychladnete – a doufejte, že stejně tak vychladne i váš milovaný adolescent –, vraťte se a zkuste všechno ještě jednou probrat. Nepodporujte nepříjemnou atmosféru. Jakmile začnete mluvit, mějte na paměti, jak důležitý je tón hlasu, výraz tváře, chování a řeč těla. Necelé tři čtvrtiny z celkového sdělení nevyplývají z vašich slov, ale z celkového postoje. Přistupujte k rozhovoru tak, jako kdybyste chtěli demontovat bombu nebo nášlapnou minu. Dávejte pozor, kam šlapete!

Není špatný nápad mluvit méně. Někdy je lepší neříkat nic. Adolescenti si často stěžují, že je rodiče poučují nebo sekýrují. Odolejte pokušení křičet a vyhýbejte se také kazatelskému přístupu. Nefňukejte a nehrajte si na mučedníky. Adolescenti už to všechno slyšeli mnohokrát! Účinnou taktikou je říci jen dvě věty najednou. Snažte se nezvyšovat hlas. Pokud se týká naslouchání rodičům, průměrný adolescent udrží pozornost přibližně 13,6 sekundy.

Získejte fakta. Adolescenti si často stěžují, že je rodiče neposlouchají. Pozorné naslouchání je velmi účinnou strategií při udržování komunikace.

Nevadí, když v několika hádkách s adolescentem „prohrajete“. Nezapomínejte, že nejde o to zvítězit. V nepodstatných záležitostech můžete ustoupit, ale v důležitých stůjte na svém. Přesto ale berte v potaz pocity, zkušenosti a názory svého dospívajícího potomka.

Nebojte se humoru. Je to skvělý nástroj! Pamatujte, že rodič, který se směje, přežije! Držte se optimistického humoru a nikdy se neuchylujte k sarkasmu.

Nikdy mladého člověka neobviňujte, neurážejte a neshazujte. Ve chvíli, kdy rodiče začnou potomka shazovat nebo zesměšňovat, spustí u něj obrannou reakci a šance se na něčem opravdu domluvit je pryč. Jedním z nejošklivějších rodičovských zvyků je vyčítání povahových nedostatků. Rodiče by měli svým dětem sdělovat toto: „Mám tě rád, ale nesnáším tvoje chování.“ Jakmile se jedna strana uchýlí k osobním útokům, je po komunikaci a sounáležitosti.

Hádejte se jen o věcech, na kterých záleží. Některé věci pusťte ze zřetele. Nekomentujte všechno. Adolescenti to nesnášejí. Šetřete si energii na důležité věci! Pokud velkoryse přejdete maličkosti a budete se přít jen o skutečně důležité věci, vzroste pravděpodobnost, že si toho potomek všimne. Navzdory tomu všemu mnozí rodiče říkají, že k šílenství je dohánějí právě maličkosti. Chcete-li, aby se něco změnilo, bavte se o tom, proč to chcete a co se stane, pokud se nic nezmění. O některých věcech se prostě nedá diskutovat, protože mají nepříznivé důsledky pro ostatní členy rodiny – obvykle pro rodiče. Je třeba jasně formulovat důsledky a trvat na nich.

Jedná se o ukázku z knihy Puberťáci a adolescenti.
Vydalo nakladatelství Portál, 2010.

Napsal/a: Michael Carr-Gregg, Erin Shale

Toto taky stojí za přečtení!

Co pomáhá na dětský kašel?

Listy opadaly, teploty se střídají, vládu nad počasím převzal podzim. Děti tráví několik hodin denně v kolektivu, kde není nouze

Čtu dál →

Venkovní únikové hry Hunter Games: objevte parádní zábavu

Baví vás klasické únikovky? Vzrušující příběhy a plnění úkolů? Přemýšlíte, kde se dá zažít ta nejlepší úniková hra v

Čtu dál →

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist