Zavedený řád

Rubrika: Výchovné tipy

1075967_young_family_1Zavedený řád je věčné téma rodinných diskusí a není snadné tuto relativně křehkou rovnováhu mezi rodiči a dětmi nalézt, protože děti se proti zavedenému řádu často bouří…

Určitý pořádek je ve většině rodin zaveden ještě předtím, než přijdou děti. Když se děťátko narodí, ocitne se ve světě, který je již uspořádán a který se kolem něho bude s větší nebo menší pružností modelovat. Pořádek a návyky, které si v souvislosti s dítětem domácnost do své organizace zavede, vycházejí z rodinné tradice.
Pokud jde o rodinný řád, je každý z nás ovlivňován tím, co prožil v dětském věku. Na základě vlastní výchovy každý dospělý tíhne k tomu, aby víceméně reprodukoval vzor svých rodičů, anebo naopak zavedl ve své vlastní rodině uspořádání radikálně odlišné od toho, jaké v jeho dětství vládlo u něj doma.
Zavedený řád s rodinnou minulostí bezprostředně souvisí a posiluje jedinečnost i originalitu fungování každé rodiny. Přesto mají ty nejzákladnější zákony, kterými se rodiny řídí, všeobecnou platnost.
V 18 měsících až 2 letech věku dětí, tj. v období odmítání a vzdoru, to začíná být s dodržováním rodinných pravidel obtížnější.
Dítě trvá na svých přáních a chce se řídit vlastním názorem. A proto bude v tomto věku soustavně, nebo téměř soustavně, odmítat disciplínu a pravidla, která rodiče zavedli, aniž by přitom obsah pravidel musel být pravým důvodem jeho odmítání. Nejde tedy o protest proti zavedenému pořádku, nýbrž o typ chování, které odpovídá určitému stadiu v normálním vývoji malého dítěte.
Bylo by zbytečné domnívat se, že vaše dítě, které naplno prožívá fázi odmítání, uklidí pokaždé, když o to požádáte.
Pokud byste se chtěli dočkat v tomto směru kladné reakce, bylo by asi nejlepší žádost formulovat zcela paradoxně slovy: „Hlavně si neuklízej hračky!“ Je totiž možné, že dítě udělá pravý opak toho, co jste mu řekli!
V pozdějším období může odmítání zavedeného pořádku mít i zajímavé a konstruktivní stránky. Systém pořádku nebo disciplíny, jímž dítě navrhuje nahradit ten zavedený, totiž dostatečně otevřené rodiče přiměje k zamyšlení, jehož výsledkem může být změna nebo inovace.
Přestože vás znepokojuje skutečnost, že vaše dítě proti zavedenému pořádku tolik reptá, bývá někdy užitečné zamyslet se nad tím, co se pod tou či onou zásadou skrývá, než rovnou reagovat větou: „Bude to tak a hotovo!“
Tomáš (6 let) nechce uklízet své hračky do poliček, které jsou k tomu určeny. Podle něho je praktičtější naskládat je na hromádku u postele. Říká, že si s nimi hraje každý den, a že když jsou takto srovnané, nikomu nepřekážejí.
Tomášova maminka byla v pokušení trvat na svém, ale pak si uvědomila, že pravdu má vlastně Tomáš… Neměla žádný závažný důvod, aby navrhovaný systém odmítla, a koneckonců tou nejpovolanější osobou, která jako hlavní uživatel místnosti měla právo vyslovit názor, byl Tomáš.
Představa dítěte o pořádku bývá často v rozporu s uspořádáním, které je doma zavedeno.
Pohovoříte-li si o problému otevřeně, přinese to možná zdravou změnu do rodinných „pořádků“, které mohou být poněkud sešněrované a nepřiměřené potřebám vývoje dítěte.
Přinutí vás to také k zamyšlení nad prospěšností některých pravidel převzatých z vašeho dětství a třeba i k přehodnocení některých rodinných stereotypů za účelem lepšího sladění přání jedněch i druhých.
Nemůžeme samozřejmě vyžadovat stejný přístup k pořádku po čtyřletém dítěti jako po desetiletém nebo dospívajícím…

Jedná se o ukázku z knihy Nepořádek (Rigon)
vydal Portál, 2002

Napsal/a: Emmanuelle Rigon

Toto taky stojí za přečtení!

[Soutěž] Ilustrovaný atlas neuvěřitelných faktů o zvířatech

Sourozenci, Hmyzí hotel a Ilustrovaný atlas neuvěřitelných faktů o zvířatech… Co mají společného? Jsou to knižní novinky, které vám

Čtu dál →

Děti a jídlo: 10 zásad, 3 tipy a dárek

Nejsem expertka na výživu pro děti, Stellince vařím to, co jíme my a nestuduji dětské jídelníčky. Ale jedno vím

Čtu dál →

Ako láskou a prijatím rozpustiť detský hnev či zlú náladu

Bol piatok trinásteho. Po náročnom týždni s nadšením odchádzam z práce a stretávam sa s Elou a jej otcom (mojím

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (3 vyjádření)

  • Myslím,že článek je moc pěkně napsán…a vlastně sám nabádá k tomu abychom ,,to“ nepřeháněli:-)) a respektovali i rozhodnutí a nápady dítěte…

    anonymní dovolím si nesouhlasit…Já myslím,že dítě může být pořádkumilovné a dobřeseučící:-)) zároveň,…že poskládané knihy a inteligence se nevylučují….

    Myslím,že určité mantinely rodičovské péče jsou nezbytné a vzdorující dítko je opravdu jen zkouškou pro rodiče,co vydrží. Musí si tím projít každý normální jedinec a je to období kdy dítě nachází svou osobnost a uplatňuje svoje Já….pevná hranice mu v tomto vypjatém období umožní najít klid..pokud ví,že si tzv. nevyvzteká nebude už se příště snažit a ušetří si slzičky:-))))))

  • Upřímně si myslím, že v článku možná nejde až tak o pořádek a řád ve smyslu úklidu hraček, oblečení, atd., jako spíš obecně o zavedený řád rodiny – tudíž zvyklosti v úklidu, stravování, chodu domácnosti, řád typu „teď si budeme hrát a teď půjdeme spát“. Pokud jde o řád tohoto druhu, myslím, že jeho dodržování je velmi důležité už z toho důvodu, že člověk je bytost ve své podstatě rituální a určitý řád ve svém životě potřebuje. I malé dítě miluje rituály, miminko ve velice krátké době vycítí, kdy je čas k jídlu, ke koupání atd. a jsou děti, které i sebemenší odchylka od řádu „rozhodí“. Můj názor je ten, že dodržování určitého řádu je tedy nutné už pro zdravý vývoj dítěte a taky bezproblémový chod domácnosti. Ale na druhou stranu přehnané a úzkostlivé dodržování rituálů (chcete-li řádu) může dojít až patologických rozměrů. Takže jako ve všem – všeho s mírou, intuitivně. Co se týká změn, určitě i dítě jako člen domácnosti má mít možnost vyjádřit nesouhlas se zavedeným řádem, zvláště pokud jde třeba o zmiňovaný úklid hraček v „jeho království“. A nakonec – myslím, že ze všeho nejdůležitější je dítě milovat a zavedený řád upravit tak, aby dítě nestresoval a svým způsobem mu vyhovoval, jen bych dbala na dodržení mantinelů. A jestli je důležitější mít chytré, dobře se učící dítě? Každé dítě tyto předpoklady nemá, ale i když nebude premiant, podstatné je, aby z něj vyrostl slušný, zdravě sebevědomý, empatický člověk – a k tomu potřebuje obrovskou dávku lásky – ať už se dobře učí nebo ne.

  • Anonymní

    Je důležité naučit dítě pořádku,když důležitější je mít chytré,dobře učící se dítě? V budoucnu si může na úklid najmout uklízečku.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist