Postní doba před Velikonocemi

Masopust je krátké období před začátkem postní doby, v němž se lidé radují, veselí,pořádají zábavy, hostiny a maškarní průvody. Jiné označení pro masopust je karneval. Jedním z vysvětlení tohoto slova je latinský původ a znamená něco jako„dát sbohem masu“ než začne půst.

Slavení masopustu může mít různé podoby. Jak takový masopust probíhal dříve? (A někde třeba ještě probíhá.)
Někdy se udává, že masopustní období trvalo již od slavnosti Tří králů (ZjeveníPáně) do Popeleční středy. Klasické masopustní období ale trvalo 3 dny před Popeleční středou. Začínalo masopustní nedělí, kdy se rodina sešla k bohatému obědu. Poté se všichni chystali k muzice, kde se hlavně tancovalo, někdy až do rána.
Také pondělí bývalo ve znamení tance, zábavy a veselí.
Vyvrcholením masopustního veselí bylo úterý. Na tento den si každý připravil nějakou masku do průvodu maškar, někde se i hrála divadelní představení. Lidé v maskách obcházeli jednotlivá stavení a prováděli různé taškařice. V žádném domě nechybělo malé pohoštění, dospělí často dostali i „něco pro zahřátí“, takže průvod byl stále veselejší. K nejčastějším maskám patřil medvěd (s medvědářem), kůň, kozel, kominík, bába s nůší a mnoho dalších. Toto veselí všude končilo přesně o půlnoci. Ponocný zatroubil na roh a lidé byli vyzváni, aby se rozešli do svých domovů. Začala totiž popeleční středa a s ní přísný předvelikonoční půst.
Popeleční středa je prvním dnem postní doby. V katolických kostelech lidé v tento den dostávají na čelo znamení kříže, které jim uděluje kněz popelem ze spálených ratolestí posvěcených na Květnou neděli předchozího roku. Říká při tom větu „Pamatuj, že prach jsi a v prach se navrátíš“ nebo „Obraťte se a věřte evangeliu“. Je to obřad znamenající ochotu se změnit,obrátit. Tento den je pro dospělé věřící dnem přísného postu.
Postní doba trvá čtyřicet dní. Je zaměřena k přípravě na slavení Velikonoc, které přijdou v neděli po prvním jarním úplňku. Postní doba je dobou kajícnosti, nikoliv však smutku. Je dobou střídmosti, tzn.ledacos odložit – např. zábavu u televize, kino, tanec, kávu, cigarety, přemíru jídla, různé oslavy.

Postní neděle – lidové pojmenování

1. neděle postní – Černá

Během postu zvláště ženy odkládaly pestré oděvy a halily se do černých šátků, plen a fěrtochů.

2. neděle postní – Pražná

Podle postního jídla pražma – pražené nedozrálé obilí.

3. neděle postní – Kýchavá

Podle pověry, že kolikrát kdo tuto neděli kýchne, tolik roků bude ještě živ. Jinde, že za tolik let umře.

4. neděle postní – Družebná

Tuto neděli je možné uvolnit postní kázeň, mládeži bylo povoleno sejít se na návsi a poveselit se. Právě v tuto neděli chodíval družba se ženichem navštívit dům, do něhož chtěli přijít na velikonoční pomlázku na námluvy.

5. neděle postní – Smrtná

V kostelech se na oltářích zahalovaly kříže. O smrtné neděli byl rozšířen zvyk vynášení smrtky ze vsi – symbol konce zimy a počátku jara.

6. neděle postní – Květná

Je dnem, v němž se připomíná památka Kristova vjezdu do Jeruzaléma. Květná neděle nese název od květů, neboť přijíždějícího Krista vítali mnozí palmovými ratolestmi. V krajích, kde rostou palmy, se světily palmové listy, u nás převzaly tuto funkci větvičky jívy „kočičky“.

Napsal/a: Králíček4