Co by měl znát a umět budoucí školáček najdete dopodrobna vypsané různě na internetu, nebo tyto informace získáte v mateřské škole. Ale můžete pro to vy jako rodiče něco udělat, nebo je to jen na učitelkách v mateřských školách?
„Žák není nádoba, kterou je potřeba naplnit, ale pochodeň, kterou je potřeba zapálit.“ (Sokrates)
V současné době nakladatelství Portál vydává Šimonovy pracovní listy 17 – hrajeme si, kreslíme a počítáme s pohádkami. Už podle názvu je patrné, že se jedná o pracovní sešit (64 stran, měkká vazba). Číslo 17 vyjadřuje, o kolikátý díl pracovního sešitu se jedná. Autorkou je Eva Štanclová, která je ředitelkou Mateřské školy v Hospozině u Velvar. Pro své žáky mimo jiné vytvořila množství pohádek, básniček a písniček. Kniha je doplněna ilustracemi Renaty Frančíkové, která je ilustrátorkou mnoha dětských knížek. Namátkou uvádím Hrátky s tužkou, Učíme se počítat a Než začne večerníček Obrázkové hádanky.
Společně vytvořily Šimonovy pracovní listy 13 a 15 a knížku Pohádky a hry z kouzelné skříně, které také vyšly u zmíněného nakladatelství Portál. Poslední zmíněná kniha je velmi pěkná a také ji vřele doporučuji.
Šimonovy pracovní listy jsou zpracovány jako celoroční výchovně vzdělávací projekt pro učitelky mateřských škol. Publikaci mohou používat i učitelky na základní škole pro první dva ročníky, kde díky hravé formě mohou opakovat a upevňovat schopnosti, dovednosti a znalostí dětí. Ale určitě ji mohou používat i rodiče při svých činnostech s dětmi. Tato informace mi na přední obálce chybí, to že je kniha i pro rodiče najdeme malým písmem na zadní straně knihy. Ale právě proto, že na přední straně je uvedeno, že je pro MŠ a první ročníky ZŠ, odradí většinu rodičů, kteří sešit ani neotevřou, což je velká škoda.
Knihu bych ráda přiblížila hlavně rodičům. Najdete zde deset kapitol, stejný počet jako je měsíců ve školním roce. A proto je i září měsícem, který knihu začíná. V každém měsíci seznámíte dítě s jednou pohádkou, která je doplněná o úkoly a cvičení obsahující všechny oblasti vzdělávání.
Jedná se o pohádky:
O Červené karkulce (září)
O veliké řepě (říjen)
Boudo, budko (listopad)
Čert a Káča (prosinec)
O Sněhurce (leden)
Popelka (únor)
Paleček (březen)
O koblížkovi (duben
O Smolíčkovi (květen)
Perníková chaloupka (červen)
Hned v úvodu knihy najdete i odkaz, v kterých knihách zmíněné pohádky můžete najít.
Než začnete plnit jednotlivé úkoly, je vždy na prvním místě přečíst si pohádku a s dítětem si o ní vyprávět.
Dítě si procvičí každý měsíc znalosti, které mu umožní dobrý nástup do základní školy. Jedná se především o rozvíjení dovednosti základního počítání, jazykových a výtvarných schopností, orientaci na ploše, logického myšlení, správného držení tužky a nůžek atd.
Každá pohádka je doplněna o tři pracovní listy, které se k ní vztahují.
Ukázka dvojstrany z knihy (str 4-5)
Na každé stráně je vždy uveden cíl, což je vlastně to, co chceme dítě naučit. (Počet teček na muchomůrkách, rozlišování barev, správné držení tužky, seznámení s přírodou a rozvoj vyjadřování.)
Najdeme zde také motivaci, to jak dítě k činnosti přivést, aby ho bavila a chtělo samo pracovat. (Povídání o tom jak Karkulka běhala po lese a přišla na veliký palouk a tam obdivovala krásu červených muchomůrek a začala jim počítat tečky. Pomůžeš Karkulce spočítat tečky? Ty co mají šest teček vybarvi červeně, se čtyřmi tečkami jen obtáhni pastelkou…)
Jsou zde vypsané i pomůcky, které k plnění úkolu budeme potřebovat (červená pastelka, pexeso hub, Atlas hub…).
Jako poslední jsou zde doplňující cvičení. Jsou to nápady na další činnost s dětmi k danému tématu (povídání si o přírodě – poznávání různých druhů hub, jejich pojmenovávání, jak vznikly jejich názvy, upozorňování na nejedlé houby, naučení básničky o Karkulce, uvaření jahodového pudinku s dětmi a povídání o všem co tuto činnost provází, namalování co se z činnosti nejvíce líbilo).
Velmi hezky je rozepsáno, co a jak s dětmi dělat. Z rodičů se stanou rázem učitelé. Ničeho se nemusí bát, protože je zde velmi srozumitelně popsáno, jak s dětmi pracovat. Jsou zde i vypsány návodné otázky, které rodiče navedou a oni mají lepší představivost, co vlastně mají plnit nebo lépe, jak to mají dětem podat, to hodnotím jako velmi dobré.
Díky plnění úkolů z tohoto sešitu s dítětem procvičujete postřeh a soustředění na určitou činnost. Nenásilnou formou získává informace o okolním světě. Procvičujete reakce na vaše slovní podněty a porozumění zadaným informacím, které je nezbytné následně ve škole.
Publikace je velmi hezky zpracovaná na celkový rozvoj dítěte. Mohu ji vřele doporučit pro obohacení nejen vaší knihovničky, ale především schopností a znalostí vašeho dítěte.
Jen teď ještě doplnit i ostatní díly, protože předpokládám, že jsou stejně kvalitní jako tento.
ŠPL 17 – Hrajeme si, kreslíme a počítáme s pohádkami
Vydalo nakladatelství Portál
Autoři: Štanclová, Eva; Frančíková, Renata
Počet stran: 64
Vazba:brožovaná
ISBN: 978-80-262-0099-4
Vyšlo: 2012
Knihu ŠPL 17 – Hrajeme si, kreslíme a počítáme s pohádkami si můžete objednat například zde.
Portál byl založen v r. 1990 a dnes patří mezi dvacet největších nakladatelství v ČR. Vydává publikace z těchto oblastí:
– Psychologie, pedagogika, sociální práce, média ad.
– Populárně psychologická literatura.
– Příručky pro rodiče, knihy her, knihy o zdravém životním stylu apod.
– Rozhovory se zajímavými osobnostmi.
– Knihy pro děti.
– 4 periodika – Psychologie dnes, Děti a my, Rodina a škola, Informatorium 3 – 8.
Portál pořádá také odborné semináře pro pedagogy (akreditace MŠMT) a kurzy pro rodiče.
Napsal/a: Bamiska
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (2 vyjádření)
bami,díky za zajímavej článek a názvy knih:)..odpovím na tvojí otázku,zda je vše jen na učitelkách v MŠ??..ne,není,to je můj názor..učitelky tam nejsou od toho,aby naučily dítě všechno jen ony,od toho má dítě rodiče,aby se mu doma věnovali a neházeli vše jen na bedra učitelek..je to to samé jako s výchovou..nikdo nemůže chtít po učitelce v MŠ nebo ZŠ,aby učila dítě,jak se chovat..chování dítěte je vždy vizitkou rodičů,doma ho musí rodiče naučit jak se chovat ve společnosti,kolektivu,že se musí vždy podřídit většině,musí poslouchat p.učitelku atd( teď nemám namysli puboše :))..samozřejmě že potěší každá novinka,co se dítě v MŠ nebo ZŠ naučí,ale tím to nekončí,rodič by se měl dítěti věnovat i doma,aby mu to z tý kebulky nevypadlo:)..a musím říct sama za sebe,že v dnešní době být učitelkou není žádnej med, podle mě je právě taková doba,že rodiče hodně hážou vše na pedagogy..co nehodlají dělat doma oni sami,šup s tím na učitelku,ať si poradí,od toho tam přece je ne??..omyl,mám na to názor jiný-já před pedagogy smekám,za jejich snahu,pevný nervy 🙂
To vypadá zajímavě! Jen jsem zvědavá, až u nás nadejde ta školní doba, zda budu pečlivá a najdu si dostatek času a nebudu vše odsouvat na potom tak, jak to dělám nyní ;-). Je plno krásných „cvičebnic“, tak snad nebudeme lenivět :-D! MarieB