Preeklampsie

Rubrika: Těhotenství

909106_-_beep_beep_-Na úvod bych asi měla napsat varování, aby následující text raději nečetly ty nastávající maminky, které u sebe, tak jako já, pozorují schopnost mít každou nemoc, o které někde slyšely, něco si o ní přečetly…

Dlouho jsem nemohla otěhotnět, a pak, když se to konečně povedlo, jsem chtěla být zodpovědná matka už od začátku…. Tak jsem si domů nasnášela literaturu, časopisy, našla příslušné internetové stránky, a začala studovat… A co jsem našla!?

Že preeklampsie se vyskytne zhruba u šesti procent těhotných, většinou ve druhé polovině těhotenství (po šestém měsíci). V jedné třetině případů se preeklampsie projeví až po porodu.
Je to onemocnění, které u těhotné vede ke zvýšenému krevnímu tlaku a vylučování bílkovin močí. Nutno podotknout, že mnoho žen v těhotenství trpí na otoky, ale v případě preeklampsie jsou doprovázeny vysokým krevním tlakem.
Příčina tohoto onemocnění není známá, ale ví se, které ženy jsou preeklampsií více ohroženy. Jsou to ženy s těmito onemocněními:
– Cukrovka
– Zvýšený tlak před těhotenstvím
– Onemocnění srdce
– Obezita
– Autoimunitní onemocnění
– Chronické onemocnění ledvin
Rizikovým faktorem je též těhotenství v pokročilejším věku (přes 40 let) a prodělání této nemoci při dřívějším těhotenství.

Jak poznám, že něco není v pořádku!? Že se možná jedná o preeklampsii!? Pokud se u mě projeví některý (v horším případě všechny) z následujících příznaků:
– Malátnost, únava
– Přítomnost krve v moči nebo ve stolici
– Zvýšený krevní tlak (více než 140/90)
– Bílkoviny v moči
– Oteklé kotníky, chodidla, ruce nebo obličej
– Nadměrný váhový přírůstek
– Snížené vylučování moči
– Bolesti hlavy
– Poruchy zraku
– Vnitřní neklid
– Žloutenka
– Pocit na zvracení, samotné zvracení a bolest v pravém podžebří nebo v okolí žaludku

Pokud ovšem pozorujete některý z následujících příznaků, svědčí to už pro těžkou preeklampsii:
– Silné bolesti hlavy
– Mžitky před očima
– Celkový pocit nemoci
– Bolesti v horní oblasti břicha

Po porodu většina akutních problémů sama odezní během několika dní, krevní tlak a moč se zpravidla znormalizují během čtyř až šesti týdnů.
Jedinou příčinnou léčbou preeklampsie je právě porod – vyvolaný, v akutních případech i porod císařským řezem.

Hlavní nebezpečí tohoto onemocnění spočívá v poškození jak zdraví matky (poškození vnitřních orgánů, krvácení do mozku; v nejhorším případě selhání ledvin, otok plic) i plodu v děloze (nedostatečné prokrvení placenty, zhoršení přenosu kyslíku a živin).
Společným rizikem je předčasné odloučení placenty s nebezpečím odumření plodu a vážným poškozením matky v důsledku velké ztráty krve s následnou poruchou krevní srážlivosti.
Bez léčení může dojít k velmi nebezpečným těhotenským křečím s následným bezvědomím (gestóza; eklampsie).

Kvůli zajištění včasné diagnózy preeklampsie se proto u těhotných žen při pravidelných kontrolách v poradně měří krevní tlak a stanovují se hodnoty bílkovin v moči.
U lehčích případů preeklampsie stačí k normalizaci hodnot klid a odpočinek. Na snížení krevního tlaku může žena dostat léky nebo jí lékař doporučí omezit solení.
U těžších případů, kdy je krevní tlak zvýšen nad hodnoty 150/95 by měla být žena hospitalizována v nemocnici, i kdyby se subjektivně cítila velmi dobře.

A jak to bylo v mém případě!?
Od začátku těhotenství jsem se cítila relativně dobře – pár „mírných“ obtíží jsem přičítala prostě tomu, že nosím dvojčátka, takže moje tělo musí po všech stránkách zvládat vyšší zátěž.
Víc jsem odpočívala, do města jsem jezdila autobuskem a pěšky chodila jen zpátky, v těhotenském cvičení (povoleno lékařem) jsem cvičila jen, co mi tělo dovolilo…
A pak začal listopad, já měla cca 1,5 – 2 měsíce do termínu porodu (dvojčátka se zpravidla rodí o 14 dnů dříve a je to normální), byla jsem ve cvičení, pak se mrknout na vernisáž, co dělaly moje kolegyně, vrátila jsem klíče od kanceláře. Dokonce jsme ještě šli pogratulovat známému k svátku. Domů jsme šli brzy, nebyla jsem ve své kůži.
Lehla jsem si s knížkou a klasicky usnula…
Kolem půlnoci mě probudilo vlhké teplo, vystrašilo mě to, probudila jsem manžela – musel začít jednat.
Volal do krajské nemocnice, ale tam nám řekli, že mají plno (na dětské JIPce) a že by nás stejně vezli jinam a že máme jet do naší okresní nemocnice a ráno se uvidí….

V nemocnici nás přijali, mě vyšetřili a uložili na „dospávacím pokoji“ – jinde nebylo místo.
Druhý den mi změřili tlak, a to opakovaně, protože nevěřili svým očím – měla jsem 180/120… Zástupce primáře mě sprdnul, že v mém stavu jsem už měla být někde na nemocničním lůžku v klidu aspoň měsíc (ale teprve asi týden před touto změnou jsem měla hraniční hodnoty tlaku…)
Odpoledne přišel zas, už klidnější, a že mě převezou do krajské nemocnice, že se jim uvolnilo místo. (Byl pátek…)
Já se cítila fakt skvěle, ale nepustili mě pomalu ani na záchod, do sanitky mě vezli na lůžku…
V krajské nemocnici jsem dostala svůj „pokojíček“, opět celou dobu na lůžku, jen ráno jsem směla na záchod a do sprchy (s doprovodem, kdybych omdlela….)
Dávali mi léky na snížení vysokého krevního tlaky, na zmírnění otoků, injekce do břicha, aby se holčičkám dovyvinuly plíce (nejsem doktor, tak nevím přesně, co to bylo). Takhle mě udržovali přes víkend.
V pondělí mě vyšetřil profesor a rozhodl, že už se nemůže čekat déle. Po půl druhé byly holčičky na světě…

Holky byly na JIPce, v inkubátorech, já na normálním gynekologickém oddělení.
Tlak mi sráželi ještě týden, otoků nohou jsem se zbavila až asi 14 dnů po porodu….

Když se podrobnosti o mém předprodním stavu dozvěděla moje sestra – lékařka-anestezioložka, braly ji mrákoty. Že si vůbec neumíme představit, co hrozilo jak mě, tak holčičkám…. Možná dobře, že nám to nedocházelo…
Dnes už mají holky rok pryč a vše je v pořádku. NAŠTĚSTÍ!!! ;o)

Napsal/a: jarmuschka

Toto taky stojí za přečtení!

Kam s dětmi za lyžováním? V italském středisku Passo Tonale děti milují!

Italové děti milují, to je obecně známo. A udělají pro ně první poslední. Lyžařské středisko Passo Tonale vás o

Čtu dál →
Jak dětem ulevit od ucpaného nosu

Jak dětem jednoduše ulevíte od ucpaného nosu

Milé maminky, jsou Vaše děti často nachlazené? Teče jim z nosu, v noci mají ucpaný nos a těžce se jim dýchá? Pomozte

Čtu dál →

Môžem dať dieťatku jesť hocičo?

Môžem dať dieťatku pribináčika? Alebo zákusok? Alebo kupovanú nočnú kašu? V mamičkovských internetových skupinách sa pravidelne objavujú otázky, či to alebo

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (9 vyjádření)

  • Anonymní

    Take se pridavam též jsem prodelala preeklampsii. Doktorce prislo divne ze treba za necely mesic jsem pribrala 12kg. Byla sem otekla a namerila me tlak 130/80 to se ji uz nezdalo. Poslala me do nemocnice na dalsi vysetreni tam mi vzali krev a mela sem su ten den zavolat pro vysledky a doma si merit tlak. No a doma jsem si merila tlak a mela jsem 150/122. Kdyz sem si zavolala rekli mi ze se jim vysledky nelibi a ze si mam v patek prijet a kdyz se me zeptala na tlak a ja ji rekla jaky mam. Tak mi rekla ze to meni situaci a ze mam okamzite prijet a vzit si sebou veci. Lezela jsem v nemocnici 3tydny a zhorsovalo se to pak mi namerily i 160/130 tlak a vysledky z krve byli sileny selhavaly mi ledviny. Tak jsem rodila 35+6 a vse provehlo v poradku mala mela 45cm a 2300kg. Ted mame skoro 9mesicu 70cm a 8200kg 🙂 to je muj pribeh

  • bokul

    Jéje, to sis ale uzila 🙁 Hlavne ze jste to ale vsechny 3 zvladly!

    Me jen nezbyva doufat, ze nas nic podobneho s davidkem nepotka!

  • Anonymní

    Ahoj. Ja mam taky zkušenost s preeklampsii a taky docela špatnou. Když jsem čekala první dítě tak jsem byla pořad v pohodě. Pak asi měsic před terminem přišel manžel že musi do nemocnice. Spadla mu traverza na ruku uplně mně v ten moment oblel studeny pot. Šel do nemocnice tam se mu snažili prsty narovnat alo nešlo to tak musel na operaci tam mu prsty zdratovali. Myslela jsem že se sesypu. Na kontrole jsem byla v 31 tadnu. O tyden později se to manželovi stalo. Na dalši kontrolu jsem šla v 35 tydnu a to už se doktor zhrozil mněla jsem hranični tlak 145 na 95. Ukecala jsem ho že nastoupim hned rano do nemocnice protože jsem bydlela daleko. Celou noc jsem probrečela myslela jsem že jsem miminku ubližila ja. Po nastupu do nemocnice mně přeložili na gynekologice odděleli. Ležela jsem tam asi dva dny když jsem jednou večer zjistila že se maly nehýbe dostala jsem strayh a šla za sestřičkou ta mi změřila tlak ktery byl 200 na 120. Dali mně dolu na přijem. Celou noc jsem byla na přistrojich. Dole na hekarně jsem ležela asi pět dnu. Pak jednou večer přišel pan doktor a řekl že rano dostanu tabletku na vyvolani porodu že se jim zda že maly neroste. Vyvolani i porod byl v pohodě se všim všudy trval čtaři hodiny. Maly se narodil z vahou 1990g a 44 cm. Zjistili že jsem ho asi 14 dni vubec neživila a že jsem mněla štěsti že jsme to oba přežili. Byla jsem svemu lekaři moc vděčna. Maly ma teď tři roky a je to pěkny rošťak. Prošli jsme si peklem protože byl maly nedonošeny atudiš na všechno hodně haklivy. Teď je to pryč. Když mněl maly 2,5 roku zjistila jsem že čekame druhé miminko. Když jsem přišla ke svemu gynekologovi moc mně nepotěšil řekl že se to z největši pravděpodobnosti bude opakovat. Když jsem to řekla manželovi zhrozil se a na vanoce mi koupil tlakomněr. Do 32 tydne jsem byla v pohodě. Hrala jsem s klukem fotbal a byla jsem v klidu. Pak se opět tlak zvyšil a jea musela opět do nemocnice. Po třech tydnech v nemocnici jsem po dohodě s interni lekařkou a s gynekologem podepsala reverz. 3 krat deně jsem si mněřila tlak a jednou za tyden jsem zbirala 24 hodin moč. Pak jsem to odvezla do laboratoře kde mi hned vzali i krev kvuli cukru v moči. V 36 tadnu jsemovšem začala mit problemy a mněla jsem strach abych neohrozila male tak jsem jela do nemocnice ale do opavske. Tam mi změřili tlak a řekli že jsem pacientka z hraničnim tlakem ale že o preeklampsii se nejedna. Nemněla jsem žadne bilkoviny. Mněla jsem rano přijit na kontrolu pro jistotu jsem si vzala všechny věci a udělala jsem dobře. Rano se mi totiž objevila už i bilkovina. Tak jsem byla opět hospitalizovana. Ale tentokrat jsem byla rada. Byla tam jedna senzačni sestřička ktera o mem problemu věděla opravdu hodně. Na přiklad jsem se dozvěděla že na bilkovinu v moči ma hodně velky vliv vytok. Udělali jsme maly pokus odebrali jsme vzorek moči před sprchovanim a po sprše a divili by jste se jak velky rozdil byl ve vysledcich. Dalši věc byla že vysoky tlak se da take ovlivnit. Když vite že vam budou mněřit tlak tak si aspoň pul hodinky předem lehnout a pokud možno nechodit ani na zachod. To ma take velky vliv. Ale mi to stejně nepomohlo dostala jsem v 38 tydnu žlučnikovy kolaps a cely tyden co se to noc co noc opakovalo jsem se modlila abych už rodila a vyloženě prosila abych už šla rodit. Snad žadna matka ktera vi do čeho jde se na porod netěšila vic než ja. Asi 3 dny před terminem mi přišli špatne vysledny z bilkovin. Hranice je 0,30 a ja mněla 0,94. mněla jsem už i vztahy i když bez bolesti jen mi tvrdlo břich a byla jsem otevřena tak pan doktor rozhodl, že neni na co čekat a šlo se na porodni sal. Se všim všudy jsem rodila 2 hodinky a maly byl na světě. Jsem šťastna maminka. Manžel byl u obou porodu jsem rada že tam se mnou byl. Jsem taky moc vděčna za suprovou sestřičku diky ktere jsem se moc poučila o me nemoci. S jistotou chci řict že chci ještě třeti ditě a s uplnou jistotou vim že se preeklampsie bude opět opakovat ale už jsem trochu poučena a vim do čeho jdu. Mam moc vekle štěsti že mam kolem sebe senzačni lidi. Mam skvěleho manžela a dětičky, suproveho gynekologa a senzačni sestřičky v Opavske nemocnici. Doufam že jsem taky něčim přispěla.

  • Anonymní

    Ahoj! Já jsem ve 28 týdnu těhotenství a včera jsem byla u svého gynekologa a ten mi říkal, že bych měla raději nastoupit do nemocnice. Ve čtvrtek minulý týden jsem zvracela, nevím ale jestli to mělo něco společného s těhotenstvím i mé mamce a bráchovi nebylo dobře. Prý řádi nějaké nemoci u kterých je průjem a zvrací se. Šla jsem proto raději ke své obvodní doktorce. Ta mi řekla, že pokud mi bude pořád špatně mám jít ke svému gynekologovi. Změřila mi tlak měla jsem 140/80 napsala mi nějaké tabletky na snížení tlaku. První jsem si vzala včera večer. Když jsem byla včera u gynekologa říkal, že jsem nějaká bledá, že by mě raději poslal do nemocnice. Měla jsem tlak 130/100. Na záčatku těhotnstvi jsem mívala tlak 130/90, 130/95 jen se mě všichni ptali, jestli jsem se léčila někdy s tlakem, ale nikdy jsem se neléčila. Moč mám dobrou nějaké otoky nepozoruji. Jen se mi přidala infekce. Říkal, že mám v ponděli se k němu přijít ukázat, a že se uvidí, jestli ty tabletky na tlak pomohly.Jenže já k doktorovi dojíždím vlakem, ale pak je to jen kousek od vlaku a pak je to trochu k doktorovi taky do schodů. Někdy jako včera mě sestřička veme hned a hned mi měří tlak, myslím, že jsem utahaná a nejsem v klidu. Možná ji zkusím říct, ať mi přeměří třeba tlak až po kontrole u doktora nebo až si na chvili odpočinu a uvidíme, co to udělá. No, uvidíme v pondělí. Termín mám 10.12.2006

  • Milá anonymní, neboj se, pokud se tato diagnóza potvrdí, pravděpodobně z toho bude akutní císařský řez a dočkáte se miminka ještě pod stromeček:-)…tekhle krátce před termínem by ani mimi nemělo mít žádné problémy….v klidu vyčkej, hlavně,že se na to přišlo, porodníci se oni postarají..přeji hodně štěstí a ať to dobře dopadne!!

  • Anonymní

    před chvílí mi volal syn, že jeho ženu odvezli do prahy s podezřením na tuto nemoc, termín porodu má 1.1.2006
    teď jen čekám a bojím se o ni, o miminko, o syna …….

    tlak mělas 180/100

  • Sama jsem ji zažila.Přišlo se na ni náhodou.Že jsem měla vysoký tlak to nikoho moc neřekvapovalo.Ale ve 35týdnu jsem šla na prohlídku a doktor mi řekl že mám zanět.Dal mi tři čípky.Večer než jsem je zavedla zjistila jsem že krvácím.Odjela jsem do nemocnice.Tam si mě nechaly ne pozorování.Druhý den mi vzali krev moč a změřili tlak.Za hodinu přišel doktor a řekl že už tu zůstanu.Že mám bílkovinu v moči a ten tlak že má podezření na preeklapsii.Ataky že jo a tak mi po třech dnech porod vyvolali.Maléj vážil jen 2.40 ale dnes už má 6m 8 kilo a to jen kojím.

  • jarmuschko, jsem take rada, ze vsechno dobre dopadlo…

    me zacali nachazet bilkovinu v moci v 36. a 37. tydnu, tak mi jeste brali krev z prstu a kontrolovali „cukr“ v krvi, poslali me tedy na „glukozovy“ odber krve, ten 3-hodinovy, ale protoze jsem ho naposledy vypijela na trikrat, kazdy tyden jednou, az mi museli objednat pomerancovou prichut (ta pomohla, ale jen 45 minut..), tak jsem mozna „nezodpovedne“ nesla (opravdu zvracet dobrovolne, s briskem, se mi nechtelo, i ted si me tam pamatuji ;)a nastesti, v 38. tydnu se to zlepsilo, doktorka to nekomantovala, preci vas tu neuskrti, i kdyz jsem se bala 😉 a o tyden pozdeji byla mala narozena.

  • Hezký článek jarmuschko – není nad vlastní zkušenost, že:-)…ale měla jsi tedy opravdu štěstí, to vůbec nemuselo dobře dopadnout pro tebe, ani děvčata – uff (a klasicky – příbuzenstvo plné zdravotníků:-))… o gestózách jsem chtěla taky něco napsat, takže jindy a třeba zase trochu něco jiného…je to takové vděčné porodnické téma přitom se mi zdá, že jejich existenci maminky moc nevědí (většina kontrol v těhotenské poradně jsou vlastně kontroly „na gestózu“:-))

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist