Minulý rok začátkem dubna v rodině proběhla svatba švagra, protože čekali miminko. Za týden na to byla jiná rodinná sešlost, kde moje mladší setřenice přijela s narůstajícím bříškem. Taky čekali …. miminko. Další kamarádka přijela s úsměvem, že konečně čekají miminko…
My jsme si plnili svoje cestovatelské touhy do velkých dálek a všechny ty šťastné páry v čekání jsme nechali tady v Čechách, ať si pěkně kynou.
Dováděli jsme v moři, včetně našeho posledního koníčka – potápění. Chtěli jsme se pořádně zapotápět a nasbírat zkušenosti s tímto sportem. Je to stejné, jako když uděláte řidičát, tak taky musíte hodně jezdit, abyste byli „ostřílení“.
Ovšem časový posun a vysoké teploty mi dělaly značné problémy s potápěním. Po každém vynoření mi bylo zle a tak jsem nadávala, co to mají za vzduch v těch lahvích ?! Jinak to přeci není možné, abych i po třetím dnu, kdy bych měla být plně aklimatizovaná, je mi stále zle.
Jenže v tomhle sportě nemá cenu nějak chytračit, a je lepší postupovat pomalu, ale s jistotou, že neohrozíš sebe, natož svého „badíčka“ – partnera pod vodou. Co se dalo dělat, místo naplánovaného potápění jsem lenošila na pláži a byla ráda, že žiju a nehoupe se se mnou celý svět.
Vždycky na večer, když slunce zapadlo do moře, jsme vyrazili po plážových barech, kdy jsem se těšila na ledovou kávu a nebo něco i ostřejšího… ale ejhle, při vyšplhání na barovou stoličku jsem po ničem takovém ani nevzdychla. Obyčejná voda bez bublinek mi bohatě stačila k mojí spokojenosti.
Dovolená se rychle blížila ke konci, ostatně jako vše, co je příjemné. Světe, co se to děje, kde se toulají moje ženské měsíční záležitosti? Kde je jim konec, potvůrkám s přesností švýcarských hodinek ?
No nic, hurá do první lékarny… ještě že BABY TEST je skoro mezinárodní slovo ;o)… BYLI JSME V OČEKÁVÁNÍ…. MIMINKA! To jaro 2005 bylo opravdu plné miminkovského očekávání.
Domů jsme si vezli docela maličký život.
Dneska krásně spinká v postýlce. A je to ten nejhezčí „suvenýr“ z dálek, co jsme si kdy dovezli.
Rok se prostě obrátil a život za tu dobu nabral daleko odpovědnější, bohatší a smysluplnější směr.
Napsal/a: Neella
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (8 vyjádření)
Bohužel já takové štěstí neměla,abych mohla jet na dovolenou.nedovolí mi to zaměstnání,ale někam si vždycky vyrazím na kole.
Když jsem s manželem chodila půl roku, plánovali jsme budoucnost, tak jsme se shodli na tom, že bychom si mohli pořídit potomka, když je nám spolu tak dobře. Já jsem si to v té době označila ještě v kalendáři, abych mohla později kouknout, kdy že se nám to podařilo. Tedy naše vzájemné zachtění potomka bylo 29.3.1998. No a osud nebo náhoda tomu pomohlo tak, že se nám přesně za rok v tentýž den, tj. 29.3.1999, narodil syn. Teď už je to velký kluk, chodí do školy a taky jsme mu pořídili sestřičku. Jsou to dva ďáblíci, které milujeme a jsme ti nejšťastnější rodiče.
Kačko,
potápění je skvělé. Pokud se nebojíš ponořit hlavu pod vodu, vřele doporučuji. A jedna maličkost, lepší je být netěhotná ;o), nějak líp si to člověk užije…..
Děkuji za gratulaci.
Neello, tvé vyprávění mi připomíná naše početí dcerky na dovolené na Kefalonii. Pro těhotenský test jsem si šla až tu v Čechách, ale vím 100% že byla počata po jednom milém posezení v taverně na ukončení dovolené. Kamímek do moře na rozloučenou jsme šli házet už ve třech.
Gratuluji vám k miminku.
Já před rokem jsem byla plná očekávání, kdy už to na mě vyjde. Vyšlo to 13,4,2005 a nyní po roce už chodí a je z ní hotovej ďáblík. Se svojí sestřičkou vyvádějí a já jsem ta nejšťastnější máma pod sluncem. Pavla
Jedno slovo:“SUPER“ a to druhé“GRATULUJI“.
Tak u mě to bylo dost překotné. V březnu 1998 jsem se „léčila“ z ošlivého konce jednoho vztahu a v rámci toho „léčení“ mě kamarádka seznámila s mým budoucím manželem 28.3.98 (chodit jsme spolu začali za měsíc). A Dominička se narodila 21.3.99. Takže když jsme „slavili“ 1.rok od seznámení držela jsem v ruce týdenní miminko. Dnes, když si to probírám zpět, bylo to dost nezodpovědné a riskantní, ale zatím se zdá, že to všechno dopadá dobře.
Tak to mi něco připomíná:-)))…s tím rozdílem, že tento typ exotické dovolené jsme absolvovali v mém 12.-13. týdnu těhotenství (to už jsme to samozřejmě věděli):-)…náš otec se kdysi potápěl, má i průkaz…samozřejmě, že já jsem se potápěčskému kurzu „rafinovaně vyhla tím, že jsem otěhotněla“ (stejně tak jsem se poté následně „rafinovaně vyhla“ kurzu lyžování, takže jsem následně v 5. měsíci na horách s tatínkovými 2 syny „jenom“ tahala bágle, tříleté dítě v náručí v bouřce do kopce, saně s nákladem a 2 dětmi…prostě jsem fakt „rafinovaná“…)…takže jsme jen šnorchlovali(sám se potápět s flaškou nechtěl – prý by ho to netěši)…a já jsem při „all inclusive“ bezchybném servisu pila z nápojů jen vodu, protože ze všeho ostatního se mi dělalo trošku zle – prostě „fakt dobrá investice“:-)…no, on si to za mě náš otec vybral:-))))….a náš Prokop je vodní cachta ucachtaná….
Mobile Sliding Menu