K sepsání těchto řádků mě dovedla moje zkušenost s tchýní. Jelikož mám tři syny a předpokládám, že se do budoucna taky této roli nevyhnu, rozhodla jsem se nyní ještě v roli snachy vyzdvihnout několik bodů, kterými se potom budu řídit. Nerada bych totiž byla takovou tchyní, o kterých se vypráví vtipy…
1. K mladým nejezdím, pokud jsem nachlazená
2. Po příjezdu k mladým si umyji ruce, zvláště když je tam malé mimčo a chci ho chovat
3. Děti oslovuji jejich jmény a ne zdrobnělinami jako např. „dušinko“
4. Pokud to není nutné, nepřespávám u mladých
5. Když už musím přespat, vezmu si svoje vlastní hygienické potřeby, zvláště pak hřeben, zubní pastu, krém, tuhý deodorant
6. Po konzumaci jídla s česnekem nemluvím s lidmi zblízka
7. Věci mladých, které používám, vracím na původní místo a nesnažím se jim vnucovat jiný systém ukládání věcí. Pokud nevím, kam věc patří, zeptám se.
8. Nehrnu se snaživě k pomoci s žehlením, vařením nebo nádobím. Pomoc ochotně nabídnu, ale čekám, zda je o ni zájem
9. Nehrabu se ve věcech, které mi nepatří
10. Nezačnu aktivně uklízet domácnost mladých, aniž by mi o to řekli (např. leštění nábytku apod.)
11. Nelezu do ložnice mladých a neustýlám jejich postele. Respektuji jejich soukromí.
12. Neradím, pokud si o radu neřeknou a nevedu řeči typu: „to za našich časů…“
13. Neporovnávám domácnost mladých s jinou domácností, kterou taky navštěvuji (např. „Lidunka to dělá jinak, atd…“)
14. Respektuji jejich výchovu dětí i stravovací návyky
15. Hraji si s dětmi
Tak a toto si potom vyvěsím na viditelné místo a BĚDA, jak něco poruším.
Pokud někoho napadá ještě další připomínka, ráda si ji připíši.
Napsal/a: quendolina
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (154 vyjádření)
quendolina, však já teda taky nevím, jak bych to rozdýchávala… Ale by mi asi nic jiného nezbylo…. ;o)
Pomněnko, je to přesně tak, jak píšeš.
Jen v jednom bych s Tebou nesouhlasila – já bych asi těžko rozdýchávala, kdyby si moji kluci přivedli místo nevěsty chlapa :-))
jo, jsem zapomněla napsat – já mám tchýni skvělou, fakt za odměnu, jen nevím, čím jsem si ji zasloužila….
Prostě skvělá a neměnila bych. I když i mně trvalo, než jsem si to uvědomila – paradoxně až s příchodem Tomíka mi došlo, že ona není špatná, ba dokonce, že je anopak dobrá…. Takže jsem byla taky pěkný trdlo, no snad už jsem z toho trochu vyrostla…
Tak doufám, že si ji vezmu za příklad.
Holky, ono to podle mě není, že žena se ženou se snese hůř, než žena s mužem.
Spíš tím, že snacha s tchýní mají daleko, daleko víc třecích ploch, než zeť s tchýní.
Přece jak tchýně, tak snacha-matka: většinou vaří, uklízejí, perou, vychovávají děti – kupují jim oblečení, rozhodují o jejich jídelníčku, vybírají vhodné hračky…. CO z toho dělá chlap? Některý vaří, některý uklízí, ale teda i když třeba u nás se o všem doma bavíme a domlouváme, jak co bude fungovat, kde mají děti hranice, abychom prostě táhli za jeden provaz a ne, že já chci tak, manža tak, nebo já jsem matka, bude po mém – prostě domluva. Přes to se dá říct, že hodně z tohohle rozhodování nechává na mně prostě porot, že já jsem s dětma 24hodin denně.
A jasně, že až moje děti budou mít děti, tak bych jim ráda předala užitečné rady, které jsem já životem posbírala a držela se jich, aby byly užitečné. Jen se udržet a necpat rady nevyžádané..
A s tím souvisí i to, že ty rady ohledně domácnosti nebo dětí nebudu dávat chlapovi – ať už synovi, nebo zeťákovi. Protože ať se tváří ženy jak chtějí feministicky, tak prostě děti a domácnost jsou na bedrech ženy. Byť i jen tím, že právě ona rozhoduje většinou o tom, že teď se uklízí a tak…
Nevím, jestli sjem to napsala srozumitelně. Prostě snacha a tchýně mají určitě daleko problematičtější vztah, než zeť a tchýně…
A já teda jsem zvědavá na sebe, až mi ti mí dva chlapi přivedou snachy. To bude ještě zajívamý ;o))) By možná bylo „míň konfliktní v rámci rodiny“, kdyby si přivedli chlapa :-OO
Ještě by tam mohlo být nebudu posílat snachu zbírat rajčata když právě přišla s porodnice,nebudu jí říkat že dítě při stolici vytlačí.Tak tohle mě říkala furt nebo mluvila jak se jí stalo před ní že dítě umřelo.Nejhorší bylo že mě se to měsíc před porodem taky stalo nějaká maminka co čekala druhé dítě umřela při porodu,pak sem šla zhrůzou rodit.Kéž by má tchýně tohle dodržovala co tu píšete ale je boužel kráva takže stím nic asi nenadělám.JANA
taky mam dva syn….a moje byvala tchyne…mela jen meho manzela…jedinacka….a reknu vam ze s ni vychazim vyborne i 6 let po rozvodu…je uzasna
myslim ze mas naprostou pravdu!!!!!!!!
Moje tchýně má dva kluky. Vždycky jí strašily, že to má horší, protože bude 2x tchýně a né maminka. Druhá snacha a já spolu vycházíme moc hezky a na tchýni si opravdu nemůžeme stěžovat. Nikdy jsme se navzájem nepomlouvaly a vycházíme spolu výborně. A to jsem vdaná 11let. Museli jsme u ní bydlet, než jsme postavili a dokonce nám vařila a jídlo vozila na stavbu. Když přijde k nám, vždycky mi říká, ať si odpočinu, že my vyžehlí, umyje nádobí, zatopí. Kdykoliv potřebuji pohlídat malou, přespí, abychom mohli s manžou někam jít sami. Když nakujuje pro sebe, tak nám i do druhé rodiny vždycky něco koupí, jogurty, ovoce ,zeleninu. Na svátky, narozky mi dá penízem, já malé něco koupím a dám jí to zpět. Při hlídání dodržuje moje pravidla. No opravdu nekonflikní,příjemná, chytrá, pracovitá ženská. Najde si vždycky chvilku a zavolá, jestli něco nepotřebuji. Když jede manža na služebku, jedeme k tchýni, spíme u ní, radši než k našim.
Zato moje maminka,to je pravý opak. Nepřijede, nezavolá, nezajímá se a když přijede tak neustále radí, kritizuje a nakonec se vždycky pohádáme, protože dělám všechno špatně. Z ničím my nepomůže a vždycky řekne,že máme jen jedno dítě, proč si nepořídím další a že bude malá rozmazlená „však počkej“. Když má přijet,nebo jedeme tam, protože malé je po ní smutno, tak mám žaludeční nezvózu. Tak jsem vděčná,že si moc rozumím s tchýní, které říkám jménem,ale vykám, ta mi to všechno vynahrazuje. Pravidla spíše sedí na mou vlastní mámu! Ale mám je obě ráda, i když jsou kažká tak jiná! Marcela
Vidím to Jarmuschko stejně jako Quendolina,
Mámy chlapců bývají strašnější.
Ach jo, taky budu hnusná tchýně…mám dva syny.
Ale myslím, pro tyhle situace je klíčové, jak se k tomu postaví ten muž (tedy manžel a syn tchýně). Na něm to bohužel stojí.
Všeobecně se dvě ženy snesou hůře než žena a muž:-))..ovšem Jaruš hodně záleží jak vysoké požadavky a představy budeš mít na zeťáky co se týče finančního a citového ,,zabezpečení“ Tvých drahých dcerunek:-)))) K
Jaruš, já myslím, že horší kombinace je matka se syny, protože jí dovedou snachy. Ty na tom budeš lépe, zeťáci většinou nebývají tak kritičtí – i když jak kteří 🙂
Takový upřesňující dotaz:
Platí to všeobecně, nebo jsou „jistá špecifiká“ pro tchýni ze strany manžela (matinka a syn) nebo ze strany manželky (matka a dcera)?
Jen tak uvažuji.
Mariato, tak nějak to vidím taky 🙂 Já budu čtyřnásobná 🙂
Už si to tisknu, jednou budu trojitá tchýně. A chci, aby mi kluci přivedli tři dcery, abychom si rozumněli……Tak jim ty nevěsty pro jistotu vyberu sama:-))))).
Quen báááječné…co vytisknout, to se musí vytesat do kamene!!
…si to asi vytiknu, a za 20 let si to budu denně číst. :o)
Takže tady je prozatímní souhrn – na ledničku to asi nevleze, když uvážím, že zrak se bude jen horšit a tím pádem budu muset zvětšit písmo :-))
1. K mladým nejezdím, pokud jsem nachlazená
2. Po příjezdu k mladým si umyji ruce, zvláště když je tam malé mimčo a chci ho chovat
3. Děti oslovuji jejich jmény a ne zdrobnělinami jako např. „dušinko, milánku“
4. Pokud to není nutné, nepřespávám u mladých
5. Když už musím přespat, vezmu si svoje vlastní hygienické potřeby, zvláště pak hřeben, zubní pastu, krém, tuhý deodorant
6. Po konzumaci jídla s česnekem nemluvím s lidmi zblízka
7. Věci mladých, které používám, vracím na původní místo a nesnažím se jim vnucovat jiný systém ukládání věcí. Pokud nevím, kam věc patří, zeptám se.
8. Nehrnu se snaživě k pomoci s žehlením, vařením nebo nádobím. Pomoc ochotně nabídnu, ale čekám, zda je o ni zájem
9. Nehrabu se ve věcech, které mi nepatří
10. Nezačnu aktivně uklízet domácnost mladých, aniž by mi o to řekli (např. leštění nábytku apod.)
11. Nelezu do ložnice mladých a neustýlám jejich postele. Respektuji jejich soukromí.
12. Neradím, pokud si o radu neřeknou a nevedu řeči typu: „to za našich časů…“
13. Neporovnávám domácnost mladých s jinou domácností, kterou taky navštěvuji (např. „Lidunka to dělá jinak, atd…“)
14. Respektuji jejich výchovu dětí i stravovací návyky
15. Hraji si s dětmi
16. Nekomentuji kolik dětí si mladí pořídí
17. Neřeším kde a jak budou mladí bydlet
18. Nekupuji dětem oblečení bez dohody se snachou
19. Vezmu vnoučata někdy na výlet, zmrzlinu, do zoo – tj. procházka delší než 5 minut
20. Netahám svého syna (otce mladé rodiny) každou sobotu na výpomoc a respektuji, že by měl trávit víkend se svou rodinou
21. Nehulím novorozeněti do kočárku
22. Nenosím každý týden novou hračku made in China, která se druhý den rozbije, jen aby měli něco za každou cenu
23. Nenutím oblékat děti v 15 stupních jako na severní pól a netvářím se uraženě, když není vyhověno
24. Když mi vnoučata udělají něco, s čím nesouhlasím, dám to najevo hned a nestěžuji si zpětně jejich rodičům – například druhý den
25. Když hlídám děti, jsem důsledná, nenechám si dělat na hlavu a pak si nestěžuji, viz.bod 24
26. Když mladým přenechám byt a odstěhuji se na vysněný venkov, zahodím klíče. (A nelezu jim tam v době jejich nepřítomnosti a už vůbec tam nevodím své kamarádky a už vůbec jim tam nekouříme, když jsou nekuřáci)
27. Nevolám pozdě po půlnoci, aby mne syn nebo snacha odvezli domů z hospody
28. Nevodím si k mladým domů kamarády „z mokré čtvrti“
29. Nebudu snaše-prvorodičce popisovat hrůzy u porodu
30. Nebudu snaše-přenášející říkat, že se mi zdají DIVNÉ sny
31. Nebudu snaše-šestinedělce volat v deset večer, že propukla epidemie zákeřné choroby. Aby pak snacha-šestinedělka nedřepěla do půlnoci na netu, nehledala zoufale informace a nebulela, že jí děti určitě umřou.
32. Pokud mladí mají ke svému dítěti připomínku, nebudu snižovat jejich autoritu a rozmlouvat jim jejich výchovné metody, ale podržím je
33. Pokud celý týden využívám domácnost mladých(v době, kdy jsou na dovče) a „hlídám“ jim dům, zanechám ho v takovém stavu, v jakém byl v době mého příchodu sem (tj. umyji po sobě vanu, záchod, vytřu a umyji nádobí tak, aby se z něho dalo jíst.)
34. Netvářím se tragicky a sebevražedně, když mladí nesouhlasí s mými názory naprosto VE VŠEM
35. Uvědomím si, že každé dítě je někdy živé nebo „má svůj den“ a nebudu to hned komentovat slovy, „že to naše děti nikdy nedělaly“
36. Nebudu stále vzpomínat, jak to za nás bylo všechno lepší, skromnější a jak jsme si všeho víc vážili“
37. Když je snacha v nemocnici s jedním dítětem, a já půl dne hlídám druhé dítě, nepřeskládávám jí skříně se slovy: „Už si to tak udržte, byl to děs“
38. Nedávám malému dítěti na hraní vypichovací formičky na pečení, o které si může něco rozseknout. Ani kolíky, které rozlomí a dávají to kovové do pusinky
39. Pokud má dítě trošku zarudlá očička nebo občas zakašle, neznamená to hned, že má nějakou nemoc
40. Neobjednávám mladým krámy z předváděcích akcí, které mladí musí „zaručeně potřebovat“
41. Když chci poradit, či pomoci a snacha tuto pomoc odmítne, dál nenaléhám a smířím se s tím, že si to snacha udělá tak jak sama chce.
42. Když snacha nebo syn vypráví vtip o tchýni, zpravidla proto, že důvěřují mému smyslu pro humor a ne proto, že ten vtip JE o mě. Vtipy o tchýni nejsou namířeny proti mně
43. Respektuji názory svého dítěte i jeho partnera, nepřikazuji jim, co a jak mají dělat – jsou dospělí
44. Nechodím na návštěvy neohlášená a pokud bydlíme v jednom domě, tak nechodím bez zaklepání
45. Nechodím mladým po bytě v botách – přezuji se
46. Nepolezu mladým do popelnice a nebudu sledovat, co vyhazují
47. Pokud mám pocit, že sy syn přivedl semetriku, buď jí to řeknu do očí nebo držím pusu! – žádné pomlouvání, žádné vaření natruc, žádné já ti to vyperu…
48. TATO PRAVIDLA BUDU DODRŽOVAT !!!
Brmbulko, děda to vyřešil skvěle s tím bazénkem, jojo – chlapi si vždycky vymyslí nějaký zlepšovák 🙂
Dášo, s tím zastrašováním dětí, to je k neuvěření.
Lendo, žádný extrém není vhodný, asi je nejlepší zlatá střední cesta
anonymní 23. 4. 2008 14:40:38 – na Tvém místě bych své potenciální tchyni nějak šetrně naznačila pravidla, jinak budeš chudák
Já se zatím tchýním vyhýbám. Teda… Mám to jenom na „zkoušku“ nejsem vdaná, ale svoje zkušenosti už mám taky a docela mě to děsí. Já uvařím, ona mi volá, uvařila jsem to a to, vždyť víš že to má rád. Tuhle tu byla a já jsem pro toho svého jela do práce, prý já na vás počkám a… utřela a umyla nádobí, ustlala postele a když jsme přijeli tak se chystala žehlit…byli jsme pryč sotva 25 minut. Občas si říkám jestli si jednou vezmu jí nebo jeho, protože zatím mám pocit jako když žiju s jeho maminkou a s ním. Nedávno mi vyčetla, že co je se mnou, tak už se ji nesvěřuje. Jen pro představu, příteli je přes třicet a má dcerku. Takže nejsem jeho první „neschopná, mladá, blbá, nicnestíhající, nepečující, vypočítavá bestie“
Takže pravidlo: Pokud mám pocit, že sy syn přivedl semetriku, buď jí to řeknu do očí nebo držím pusu! – žádné pomlouvání, žádné vaření natruc, žádné já ti to vyperu…
O nás se tchýně nezajímá vůbec,takže mně se tohle netýká a tak nemusím nic řešit.Ale co je lepší?Nezájem nebo přehnaný zájem?
Mobile Sliding Menu