Běh na velmi dlouhou trať

Rubrika: Partnerství a vztahy v rodině, Pomoc

709649_delivery_storkZájemci o adopci musejí být trpěliví a mít pevné nervy. Vzít si domů cizí dítě totiž vůbec není jednoduché. Čekají je zdlouhavé úřední postupy, vyplňování dotazníků, shánění potvrzení i prověřování psychologem. Ne každý pár to vydrží, některé si to nakonec se žádostí o adopci rozmyslí.

V Česku se na adoptované dítě čeká v průměru dva až tři roky, v některých regionech dokonce i déle. Ne vždy je to ale jen vina úřadů. Časovou brzdou jsou také samotné představy rodičů o novém členovi rodiny. Většina lidí chce co nejmenší, zdravé dítě bílé pleti, kterých je ale velmi málo. Na mentálně či fyzicky postižené dítě si troufne jen málokdo. Podobně je to s romskými dětmi, ani na ty se dlouhé zástupy čekatelů netvoří.

Dotazníky, potvrzení…

Co všechno musejí žadatelé o adopci absolvovat? Jen málokdo si to dovede představit.

Na úplném začátku je nutné navštívit sociálního pracovníka na příslušném obecním či městském úřadě, v případě velkých měst na magistrátu. „Alespoň jeden z páru musí mít přitom v místě trvalé bydliště,“ upozorňuje Lucie Klimentová, odbornice na oblast adopcí. Na prvním setkání dostanou zájemci základní informace a několik dotazníků, které budou muset vyplnit.

Kromě osobních údajů se jich úřady zeptají i na představy o dítěti. Mohou si přitom vybrat nejen pohlaví či věk, ale i barvu očí nebo vlasů. Svoje požadavky mohou ještě blíže upřesnit, například zda to má být sirotek nebo jaké vzdělání by měli mít v ideálním případě jeho biologičtí rodiče. Někteří rodiče si dokonce dávají jako podmínku, že dítě nesmí být podprůměrně inteligentní. Většina žadatelů časem zjistí, že jejich představám takřka žádné dítě nevyhovuje. Pokud ale mají o adopci vážný zájem, mohou své nároky snížit a úřady pak začnou ,,pátrat“ nanovo.

Druhé setkání

„Druhá schůzka se už může odehrávat u žadatelů doma. Sociální pracovník se podívá, jak rodina žije ve svém prostředí. Nejde ale o žádnou kontrolu skříní nebo zásuvek,“ přibližuje Klimentová. Jde spíše o to vidět pár v přirozeném prostředí.

Zájemci o adopci by si na toto setkání měli připravit kromě vyplněných dotazníků i zprávu o zdravotním stavu, potvrzení o příjmech, fotografi a životopis. Pak se může odehrát ještě několik schůzek. Výsledkem bude doporučení či nedoporučení jejich žádosti.

Tento posudek dostane do rukou vyšší úřad, nejčastěji kraj nebo magistrát. Ten žadatelům zprostředkuje důkladné psychologické vyšetření a pošle je na povinný kurz přípravy na rodičovství. „Klienti jsou z něho většinou nadšení. Dozvídají se na něm o všech věcech, které je na cestě za dítětem mohou potkat, ale i to, jak se s nástrahami adopce co nejlépe vyrovnat,“ uvádí Klimentová. Kurzy nejsou povinné jen pro lidi, kteří si už nějaké dítě adoptovali nebo ho vychovávají v pěstounské péči.

Vybírají se rodiče, ne děti

Po úspěšném absolvování psychologického vyšetření a kurzu rodičovství nezbývá než čekat, zda se najde dítě, které by si žadatelé mohli osvojit. Vše je v rukou takzvaného aktivu. Jde o skupinu odborníků, kteří opuštěným dětem vybírají vhodné rodiče. „Není to tedy tak, že rodičům se vybírají děti,“ upozorňuje Klimentová. Aktiv se svolává vždy, když se sejde více dětí vhodných k adopci. Zájemci o osvojení si zkrátka musejí počkat, často i měsíce.

Pokud se najde dítě, které se do rodiny žadatelů hodí, mohou ho navštívit v kojeneckém ústavu nebo dětském domově. Lze si ho také vzít na návštěvu domů. „Klienti pak mají dva týdny na to, aby si rozmysleli, zda si ho chtějí převzít do péče. Pokud ano, dostanou ho domů na propustku v trvání maximálně dvou týdnů. Návrh na osvojení se k soudu podává až po třech měsících, kdy má rodina dítě na své náklady doma.“

Dětem, které mohou jít k adopci, se právně říká volné. To znamená, že jejich biologičtí rodiče dali k adopci dobrovolně souhlas. Souhlas s osvojením může dát matka nejdříve po šesti týdnech od narození dítěte. Neplatí tedy, že adoptivní rodiče si mohou miminko odvézt hned z porodnice.

Právně volné jsou i děti rodičů, kterým soudy odebraly rodičovská práva. Například proto, že se o dítě pořádně nestarali. „V dalším případě může soud vyjádřit takzvaný nezájem o dítě,“ říká Klimentová. To značí, že původní rodiče se podle soudu o dítě dostatečně nezajímají.

Traduje se přitom, že stačí, když rodič pošle do dětského domova jednou za rok dva pohledy, a tím adopci zabrání. Jenže to není pravda.

„Zákon nestanovuje, jak se má zájem rodičů konkrétně projevovat. Soud posuzuje, zda se rodiče o dítě skutečně zajímají.“ Biologický rodič tak může poslat sto pohledů měsíčně, ale soudce se rozhodne podle jiných kritérií, například zda rodiče dítě často navštěvují a projevují opravdový zájem o jeho život.

Než je dítě právně volné, uplynou někdy dlouhé měsíce. Právě proto je v dětských domovech tolik starších dětí, které nikdo nechce. Kdyby se staly právně volnými rychleji, mohly už vyrůstat v nové rodině.

(autor: Gabriela Bachárová, Děti a my, 2/2007)
Jedná se o ukázku z časopisu Děti a my, vydává Portál
Jedná se o ukázku z časopisu Děti a my č. 2/2007, vydává Portál

Napsal/a: Gabriela Bachárová

Toto taky stojí za přečtení!

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Spoření pro děti: jaké máte možnosti?

S novým přírůstkem do rodiny je čas začít myslet na budoucnost. Chcete-li svým ratolestem zajistit lepší start do života, neměli

Čtu dál →

Jak vybrat ty pravé plenky pro novorozené miminko?

Očekávání miminka sebou nese spoustu radosti, ale také rozhodování a nákupů. Jednou z věcí, bez kterých se určitě neobejdete,

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (8 vyjádření)

  • Anonymní

    Dobrý den, doma máme adoptované děťátko už přes tři roky. Vyřízení adopce mě přišlo jako procházka růžovým sadem oproti mým třem potratům a tříletému čekání a marného na potomka. Jsem moc šťastná. Jako požadavky jsme měli malé, zdravé a bílé ( nic proti jiným rasám ) a pokud si někdo dává další podmínky – jako vzdělání biologických rodičů, barva očí. vlasů atd.. Copak tohle všechno víte a můžete si poručit u svých biologických dětí? A ještě jednu věc chci vyvrátit. Nerozhodují zde peníze: normální státem řízenou adopci nepodplatíte. Pokud máte tyto záměry, tak neuspějete. Přeji všem párům, které nemají vidinu „vlastního“ dítěte, aby pokud požádají o adopci, přistupovali k vybranému děťátku bez představ, protože potom Váš potomek má možnost všechny překonat a prosím, abyste rozvíjeli to, pro co má dítě předpoklady. Tak jako by to bylo Vaše vlastní dítě, protože opravdu je.

  • petraprzy

    Taky mi už adopce přišla na mysl, ale rozhodli jsme se pro ještě jeden pokus IVF a vyšlo to 🙂 Přeji štěstí všem!!!

  • Ahoj ja jsem si tim všim prošla take ze svym manželem.Jezdily jsme do Karvine skoro každy den na psychotesty.Každy seděl v jine mistnosti.Take chodily kontrolovat i k nam domu.Ale na konec jsme to všechno zvladli a všim jsme prošli.A kdyš jsme čekali na ditě do dvou let tak jsem přišla spontalně do jineho stavu.Adopci jsme zatim odložily.Narodil se nam 19.8.05v Karvine syn Jakoubek.

  • Anonymní

    obe mluvime o nicen jinem to nevadi…..Takhle jsem to taky nemyslela ale to nevadi…

  • Aha, tak ale ani s tímto moc nesouhlasím. Kolik je lidí, kteří nejsou schopni uživit děti? Já tedy nikoho takového neznám. Kromě rodiny alkoholiků, kde ale peníze nejsou proto, že se holt investují do chlastu. Takovým by dítě nedali, to je jasné. Hlavním kritériem při posuzování žádosti o adopci je trvalost a vztah svazku manželů (těsně před rozvodem dítě asi nedostanou), jejich požadavky na dítě (nesmí být nereálné, dítě nesmí být náhražkou něčeho jiného), psychologický rozbor jejich osobnosti (pedofilovi se děti taky nesvěřují:-) ). Finanční zajištění je tam taky, ale nepožadují se žádné nadprůměrné příjmy. A např. jiná forma náhradní rodinné péče je pěstounství, kde naopak rodiče za péči o dítě ještě určité finanční prostředky dostávají (při adopci nikoliv).

  • Anonymní

    Ja myslela posuzovani penez maji vetsi sanci nez lidi kteri sotva vyjdou s penezma…..spatne si me pochopila…

  • zuzkasim

    O celebrity se moc nezajímám, ale kdysi jsem v nějakém pořadu zaslechla narážky baviče Petra Novotného, co všechno museli absolvovat před tím, než osvojili chlapečka. Tak si nejsem tak jistá, že peníze v tomto hrají roli. Tolik jen k poznámce anonymního.
    Jinak by bylo fajn, kdyby to mohlo jít rychleji, ale určitá doba na čekání pro rodiče dobrá je. Aby si vše pořádně rozmysleli, těhotenství taky trvá 9 měsíců a ne vždy to vyjde napoprvé. Jen je mi líto těch dětí, které v domově musí čekat ať pro svůj původ, či letmý „zájem“ rodičů, nemohou si užívat klasického života doma, v rodině.

  • Anonymní

    Mrzi me ze je to stou adopci beh na dlouhou trat cekani vyspovidani spis mi to prijde jako kdyz posuzujou dite k odebrani jsou to strasny zakony ale cemu se clovek divi,tady vtom state je vse prevraceny a tak jak by to melo byt nikdy neni…..Kdyz ctu clanky o hercich maji adoptovane dite hned bez problemu a otom to je penize to je to co hraje hlavni roli………preju vsem aby to vse zvladly za zkousku to snad stoji v nejhorsim jak psala P.Jarmila se da pokazdy od toho jit pryc….

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist