Jako všechny ostatní, také rituály spojené s oslavou narozenin obvykle přebíráme ze své původní rodiny. Předpokládala jsem proto, že moje děti budou vítat své další životní roky podobně jako kdysi já – s domácím dortem se svíčkami (ten od babičky už je sám rituálem), s blízkými příbuznými a kamarády, spíš jen symbolickým dárkem a hlavně společným hraním.
Všechny tři naše dcery se narodily v létě, což se ukázalo být výhodou nejen pro čas prvních krůčků, ale právě i pro oslavy narozenin – snadno šly přesunout na zahradu. Než naše děti nastoupily do školy, probíhalo všechno v pohodě. Pak ovšem začalo přibývat narozeninových oslav u kamarádek a kamarádů a mně pozvolna docházelo, že je možná na světě nečekaný problém. To když jsem zjišťovala, že ne v každé rodině stačí k oslavě domácí dort a trocha dětského soutěžení, nýbrž že narozeniny potomka mladšího školního věku mohou být pojaty i jako velkolepá show třeba u McDonalda, na kterou jsou zvány všechny děti ze třídy. Na obzoru se tak objevilo nejen nebezpečí poněkud absurdních společenských situací, ale i příliš zaplněného diáře. Při třech dětech to jeden čas vypadalo, že málem každý druhý víkend budeme přizpůsobovat některé z narozeninových oslav, různorodých z hlediska nabízeného programu i pohoštění. A že budeme stále vymýšlet nějaké dárky.
Plyšák, kam se podíváš
Můžete namítnout, že jde o formalitu, jenže nelze přece přijít s prázdnou. Co postupně nadělovat spoustě malých oslavenců, aby to bylo smysluplné, aspoň trochu nápadité a aby to rodiče finančně neruinovalo?
Pro inspiraci stačí pohled na běžnou oslavu ve chvíli, kdy malý oslavenec dárky přijímá – hromada plyšáků, čokolád, klíčenek i zjevných „vysloužilců“, tzv. putovních dárků, bývá bohužel během několika minut zcela zapomenuta.
Co žaludek vydrží?
Rozhlédněme se po stole běžné dětské narozeninové oslavy: Z hromady barevných sladkostí, chipsů, bublinkových nápojů a zmrzliny se o útlocitnou biomatku pokoušejí mdloby. A k tomu všemu ještě ten obrovský krémový dort! Chumel dětí ochutnává, co komu přijde pod ruku. Nejpozději po příchodu domů bříško, které toho tolik splácalo, prostě musí začít bolet, zvlášť když na podobné lahůdky není zvyklé.
Pojďme se vyřádit!
Děti, vyvedené z míry nezvyklou náročností společenské situace i působením cukrů a aditiv z narozeninových lahůdek, ponechány samy sobě, obvykle kloudnou zábavu nenaleznou. Pokoušejí se sice o všelijaké hry nebo tanec, v zásadě ale – uvyklé konzumní zábavě – ničeho smysluplného a koordinovaného bez pomoci dospělých nejsou schopny. Je řešením, pokud „záchranu“, zvláště v zimním období, poskytne počítač nebo video?
Jít na to jinak
Shrnuto, sečteno: Nechceme-li, aby se dětská narozeninová oslava zvrhla v úmorný chaos a destrukci, nezbývá než se nad ní pořádně zamyslet, nepodléhat módním výstřelkům a dobře ji naplánovat.
Napsal/a: Eva Labusová
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (13 vyjádření)
Já jsem jednou udělal svému synovi oslavu tady: https://questerland.cz/ a musím říci, že to stálo za to 🙂
Měla jsem z programu pro děti na oslavě poměrně obavy – přeci jen zabavit cca 10 šestiletých dětí bych asi nezvládla… Tak jsem se obrátila na agenturu pořádání oslav. Přijela animátorka, která se dětem krásně věnovala snad 2 hodiny, děti se zabavili a dostalo každé dítě i vymodelované zvířátko z balónků. Takže mohu tohle „agenturní řešení“ doporučit 🙂 Pokud by někoho zajímalo, tak zde http://www.poradani-oslav.cz/detska-oslava-narozenin
Byla jsem teď na oslavě narozenin 6-letých a pro holčičky tam byla paní která dělala zábavu ve stylu „Malá stylistka“, která s nima dělala zábavu ve stylu módy a k tomu tam byla druhá paní, která holčičky krásně na neobvykle učesala. Holčičky byly nadšené a jako dárek si odnesly svůj účes, který vydržel několik dní a vyrobenou modelku na papíře.
Oslavy dětem dělám domácí na zahradě – krom loňského roku,kdy zasáhla povodeň, počasí naštěstí vždy dovolilo a nemusela jsem si nechat zdemolovat byt cca 20 nájezdníky:) Děti jsou vždy nadšené a t je důležité.
Od oslavy 3 let mé vnučky (kdy jsme poprvé udělali větší dětskou oslavu) uplynulo skoro 5 let, do toho jsme začaly s oslavou narozenin i mladší vnučky a vždycky to bylo kouzelné. Nejprve vymyslíme téma narozenin-většinou se zeptáme holčiček, co by si přály a podle toho vypadá výzdoba, dort apod. Např. jsme už měly oslavu ve stylu pravěk:dort jsem udělala s dinosaurama, na stole ubrousky se zvířecím motivem, po bytě dinosauří stopy vyrobené z lepenky, nebo také vílí narozeniny, krtečkovi narozeniny apod., a k tomu vždycky vymyslíme patřičnou zábavu…nikdy se u nás děti nenudily, nikdy se nepřecpaly, pro samé hraní nemají na tlácání moc čas a i kdyby se jim sešlo více plyšáku, myslím, že by jim to vůbec nevadilo…konec konců, my jednou za čas i s holčičkama probereme hračky a ty které neobrečí, vložíme do krabice a odneseme dětem do domova pro maminky s dětmi v nouzi.
dětské oslavy narozenin jsou ty nejlepší… když se teda povedou a jde vidět na dětských tvářích radost… Já dělám svým dětem každý rok domácí narozeninovou párty a nikdy nebyl žádný problém… 😉 jen co tak mi pomalu dochází inspirace na výzdobu a tak… ale to jsem teď našla docela dobrý blog.fluffyoak.cz kde mají zajímavé výzdoby, tak pro inspiraci 😉 třeba někoho zaujme…
Mě tady tento článek také příliš nepotěšil, hlavně si myslím, jaký si to uděláš, takový to máš…My máme za sebou teďka malou párty, byl pohár, nějaká sladkost, nějaké semínky, sušené ovoce, zábava, malování, pak nějaká hra, rozhodně to nebylo o tom přecpávání nebo tak a kdyby se k tomu schylovalo, tak na to jsme tam byly my matky, abychom si to uhlídaly…
Článek neznám, ale toto „tvrzení“ – jak probíhají dětské oslavy mě, přiznám se, dostalo :-/
Já organizuju Týně oslavy od 2 let – nejdřív jen s 1 – 2 kamarádkami (mými i jejich dětmi) – a teď poslední 2 roky už větší oslavu – cca 10 dětí – bez rodičů – a nikdy to u nás takhle nevypadlo…
Pro dospělé (vždycky jsem já a kamarádka) chlebíčky, jednohubky, pro děti nějaké to „šáňo“ na přicinknutí, nějaká mlska se taky našla, spousta ovoce, a hlavně – cílená zábava… Baví mě vymýšlet dětem hry, dělat jim zábavu – rozdávat ceny (ano, ceny – jsou to soutěže na různé způsoby – i diplomy mají 😉 – aby „dáreček – maličkost – měly i ostatní děti – a nebylo jim to líto) ) A dárky o kterých se tu mluví? Na oslavu nikdy nezveme nikoho, koho neznáme snad od narození (nebo kamarády ze školky, školy) – tak není problém si říct, v jakém max. cenovém rozmezí se dárky budou pohybovat – nebo co by jsme tak asi chtěli. Nikdy se nám nesešla hromada sepraných plyšáků, nikdy nikoho nebolelo bříško…
Nebo teď – nedávno – byla pozvaná na oslavu trojčátek – holčiček – o nich ze třídy – a než abych kupovala nějakou hloupost – napsala jsem jejich mamince sms – jestli je v pořádku jeden – větší – dárek pro všechny – dostaly holčičky společenskou hru – vhodnou pro jejich věk…
Ono totiž, podle mě, stačí přemýšlet – a ani dětská oslava nemusí být noční můrou, nebo strašákem…
my i děti jsme si – oslavy – vždycky užili – dětičky nadšené – najedené, ale nepřeplácané – rodiče si popovídali – a bylo to fajn…
Ufff – jsem se nějak rozepsala – ale opravdu – tohle „tvrzení“ mě prostě naštvalo – přiznám to bez okolků 😉
Ahoj, taky mám ted takové dilema na prázdniny plánuji malé oslavu, tak jsem nad tím taky přemýšlela. Zatím hledám na internetu a srovnávám ceny a dívám se kdo co kde doporučuje.
Dobrý den maminky. Měli jste někdo na oslavě pozvané třeba klauny? Nebo někoho takle zábavného ?
Tak mně to zrovna ani nevadí, že se jedná jen o ukázku, možná proto, že neznám celou verzi. Takhle to na mě působí jak pěkné zamyšlení.
Sama jsem už nad tímto tématem taky přemýšlela.
Už loni byla dcera pozvána ke kamarádovi na oslavu narozenin. Dokonce se oslava posouvala, protože moje dcera byla nemocná a on si ji tam moc přál.
Byla jsem na rozpacích, co přinést, jak to chodí, jestli takovéto děti (předškolního věku) chodí i s rodiči nebo samy.
Nakonec jsem se poptala maminky.
Koupily jsme nakonec malé Lego (asi za 150Kč) a dceru jsem na oslavu doprovodila asi za dvě hodinky chtěla vyzvednout, ale nakonec jsme se ještě zdržely všichni.
Byla to oslava se vším všudy, spousta dobrot, hry, výzdoba.
Letos poprvé dcera chtěla mít taky oslavu 7. narozenin s kamarády. Tak jsem jí udělala dort, koupila dětský šampus a velkou „prskavku“. Když jsem se jí ptala, jestli jí mám vymýšlet zábavu, řekla, že ne. Popravdě bych z toho měla trochu obavy, v zimě v malém bytě, ale kdyby chtěla, něco bych zkusila.
Děcka si asi 2 hodinky pohrály a pak šly domů. Dárky byly různé. Většinou podle možností – jeden klučina donesl tyčinku snickers, holčička nějaké omalovánky, pastelky a ozdoby do vlasů, další holčička přinesla gumová zvířátka.
Takhle když to napíšu, tak to nezní moc extra, ale děcka byly spokojený, dcera taky a o to myslím jde.
Nedávno byla dcera na další oslavě – sama, taky tam byla asi dvě hodinky. Maminka prý vymyslela pár her a pak si hrály samy.
Chtěla bych jen napsat, že i takováto nejobyčejnější oslava má to hlavní, ten zážitek, někomu něco vybrat a darovat a sledovat jeho radost a na druhou stranu si pak užít to, že si zas druzí najdou chvilku přijít popřát s dárečkem. Bylo moc pěkné u toho děti vidět a bylo úplně jedno, že na sobě mají tepláky a že si „jen“ pohrají.
Lien, díky za komentář. Souhlasím s tím, že to hlavní tu chybí, přesto si ale myslím, že ukázka ani bez závěru není bezcenná. Přinejmenším vede k zamyšlení. Je dost těch, které předem nenapadne nějak víc řešit dětskou oslavu narozenin.
Máš pravdu, že jako upoutávka na časopis může takto očesaný článek udělat i spíš medvědí službu. To by ale byla škoda.
Stejně tak mi přijde škoda zajímavé články nevyužít, jen možná trošku aktivněji. Určitě by třeba zrovna pod tímto mohla být spousta zajímavých komentářů, spousta z nás má určitě nápady a zkušenosti, jak to udělat jinak 😉
Můžeme vyzkoušet, jestli to bude fungovat – pod článkem místo „jedná se o ukázku…“ by mohlo být „celý článek si můžete přečíst v časopise…“ a pod tím to hlavní – něco jako výzva k dokončení myšlenky článku pro čtenáře.
Článek znám z časopisu a zase bych řekla, že chybí to nejdůležitější. Jak tedy jinak??? Zkrátka tyto převzané články jsou oholené, což chápu, ale jsou vždycky zkrácené o to nejdůležitější a to si myslím je velká škoda. Tento časopis je jediný, který odebírám a považuji ho za vcelku čtivý, ale kdyby článek vypadal tak jako tyto úryvky, pochybuji, že bych si ho ještě vůbec někdy koupila 🙁
Mobile Sliding Menu