Začaly podnikat, když měly malinké děti. Péče o miminko a práce se dají skombinovat, říkají. Musíte mít ale podporu rodiny a dítě, které má pro vaše nové cíle pochopení. Andrea Balharová (34) je maminkou pětileté Sofie a dvouletého Tobiase.
Jak jste přišla na ten nápad?
Úplnou náhodou. Když jsem čekala druhé dítě, jeli jsme s manželem na víkend do Kodaně. Nejvíc času jsme strávili v tamních hračkářstvích a výborně jsme se u toho bavili. V jednom z nich jsme narazili na odrážedlo First BIKE, které je ve Skandinávii velmi populární. Manžel byl z tohoto kola – nekola nadšený, ale nedokázal mi vysvětlit, proč „to“ nemá šlapátka. Představili jsme si naši dvouletou dceru, která už vyrostla z plastové motorky, ale klasické kolo ještě neušlápla. Řekli jsme si, že se aspoň bude mít na čem vozit. Přičemž to nejlepší jsme zjistili až doma: netušili jsme, jak rychle se na „tom“ naučí držet rovnováhu. Na druhé procházce, sama, bez jakékoli naší pomoci nebo vysvětlování. Byla na sebe ohromně pyšná a nám se ji podařilo hned odmala nadchnout pro kolo. Na našich procházkách nás zastavovalo čím dál tím víc lidí a ptali se, na čem to dcera jede, a kde jsme to koupili. Napadlo mě oslovit německého designéra Ralfa Coerschulteho, který First BIKE vymyslel pro svého syna a který jej již několik let prodával v západní Evropě, Americe, Austrálii i Japonsku, ale na náš region si netroufal. Přesvědčila jsem ho, že i čeští rodiče dokážou ocenit čistý design, kvalitu a bezpečnost a že bych jim tuto novinku ve výuce jízdy na kole dokázala představit.
Jaké byly začátky?
Bylo to opravdu velké sousto. Synovi byly 4 měsíce, kojila jsem, dcera se vracela ze školky po obědě, můj muž byl plně vytížený v práci. Neměla jsem, nač bych navázala, v tomto oboru jsem neměla žádné zkušenosti. Vždycky jsem si o sobě myslela, že jsem typický zaměstnanec a že nejsem schopna podnikat – navíc uprostřed krize. Také jsem si nemyslela, že jsem schopna cokoliv prodávat. Mohu to dělat jen proto, že tento produkt dobře znám a věřím mu. V podstatě předávám svoji vlastní rodičovskou zkušenost. Snažím se ostatní informovat o tom, že existuje něco jako kolo bez pedálů a že na něm děti dokážou úžasné věci. Pokouším se je přesvědčit, aby zapomněli na dětská kola s postranními kolečky, která jsou z mnoha důvodů překonaná.
Jak jde k sobě péče o dítě a podnikání?
Po třech letech na mateřské dovolené jsem zase intenzivně pracovala, učila se, poznávala nový obor. Přestala jsem mít strach z návratu do práce a více jsem si věřila. Sama jsem vše plánovala, o všem rozhodovala, měla jsem všechny informace. Ačkoli jsem velmi tvrdě pracovala, mohla jsem svou práci přizpůsobit dětem. Podnikání jsem proto rychle přišla na chuť. Bez pomoci mojí maminky by to ovšem nešlo na začátku, ani dnes. Nešlo by to ani bez mého muže, kterého jsem k sobě časem „přetáhla“. Po dlouhých letech strávených v manažerské pozici byl vyhořelý, i jemu kola vlila novou krev do žil. A díky tomu, že pracujeme z domova, trávíme mnohem více času s našimi dětmi.
Napsal/a: Gabriela Bachárová
