O tramvaji, která chtěla létat

Rubrika: Příběhy pro děti

Děti, víte proč mají pražské dopravní podniky ve znaku kolečko s jedním křidýlkem? Ne, tak já vám to povím.
Jednou, ve staré pražské vozovně, tam kde se tramvaje po celodenním ježdění ukládaly ke spánku, bydlela jedna ještě úplně mladá a nová tramvajka. Sotva vyjela z továrny a objela si několikrát svojí trasu, už začala přemýšlet o tom, co by mohla dělat jiného, než celý den jezdit dokolečka a vozit lidi sem a tam.

Když tak jezdila po venku, dívala se okolo sebe a úplně se zamilovala do letu ptáků. Každý večer po návratu do vozovny vyprávěla ostatním tramvajím o různých ptácích, které viděla létat nad Vltavou. Snila o tom, že jednou bude létat stejně jako ti ptáci. Marně jí to staré a zkušené tramvaje rozmlouvaly, marně jí říkaly, že proto byly tramvaje postavené, aby jezdily po kolejích a vozily lidi z jednoho konce města na druhý. Bylo to jako by hrách na stěnu házely, mladá tramvajka každou noc, jen co zhasla světla, už snila o dni, kdy se jí podaří létat.
Po několika nocích, kdy ve svých snech létala nad noční Prahou, se tahle mladá tramvajka rozhodla, že to opravdu zkusí. Když všechny tramvajky usnuly a dokonce i pan hlídač, starý pán Vonásek, na chvíli zavřel oči, tramvajka vyklouzla potichounku z vozovny a vyjela na nejvyšší kopec a z něho se pořádně rozjela, a jede a jede, už je skoro dole a nic. Její kolečka zůstala jako přilepená v kolejích. Ale tramvajka se nevzdávala. Zkoušela to znovu a znovu, a když tu najednou hup, její kolečka se trochu odlepila od země. Tramvajka byla celá šťastná, ale protože se začalo rozednívat, musela se vrátit do vozovny. Celý den se nemohla dočkat večera, až zase zkusí létat. Večer, když opět všechni spali, tramvajka zase vyjela z vozovny do liduprázdných ulic a sjížděla z toho nejvyššího kopce čím dál tím rychleji a pokaždé se jí podařilo zůstat ve vzduchu o něco déle. A tak to pokračovalo dál několik nocí a dokonce několik týdnů. Každý večer tramvajka vyjížděla ven a každé ráno se vracela do vozovny. Až konečně, jednoho večera se tramvajka rozjela z toho nejvyššího kopce, jela co nejrychleji uměla, a najednou hop a skok, tramvajka dvakrát poskočila a vznesla se. Zpočátku letěla jenom trošku nad zemí, ale brzy se odhodlala vzlétnout výš. Letěla nad Prahou, dívala se lidem do oken, obletěla Petřínskou rozhlednu, proletěla se nad Vyšehradem a byla celá šťastná, že létá jako ptáci.
Jenže co tramvajka netušila, že v tu samou dobu, kdy ona si létala nad Prahou, starý pán Vonásek se probudil a šel zkontrolovat vozovnu, jestli je všechno v pořádku. Ale se zděšením zjistil, že jedna tramvajka chybí. A zrovna ta nejnovější, nejmladší. Spatřil pootevřená vrata, vyšel ven a co nevidí. Na nebi létá tramvaj a zrovna ta jeho. Tak to tedy ne, takhle to tedy nejde, řekl si pan Vonásek. Kam bychom došli, kdyby si tramvaje místo ježdění po kolejích létaly? Pan Vonásek si počkal, až se tramvajka vrátí, a sotva za ní zapadly dveře, došel si za ní a povídá jí. “Tak to ne, tramvajko, takhle to nepůjde, tramvaje nemají co létat, tramvaje mají jezdit po kolejích.”
“Ale pane Vonásku, to bylo tak krásné!” vzdechla si tramvajka. “Krásné, nekrásné, zítra se svolá valná hromada a rozhodne se co s tebou,” odvětil pan Vonásek.
A jak řekl, tak se také stalo. Hned ráno se svolala valná hromada a celý den jednala o tramvajce a o jejím nočním létání. Jednali a jednali a vůbec se nemohli dohodnout co s tím. Jedni navrhovali tramvajku přivázat, další před ní chtěli postavit stráže, ale pak přišel pan Vonásek s jiným nápadem. „A co kdybychom jí přistříhli křidýlka, a ostatním také, aby je nenapadly podobné blázniviny?“ Všichni s ním souhlasili, a jak ujednali, tak také udělali. Šli a všem tramvajkám přistříhli křidýlka. Tramvajím se to sice moc nelíbilo, ale co měly dělat. A ta nejnovější? Ta byla smutná, že už nebude moci létat, ale zároveň šťastná, že se jí to podařilo.
Od té doby, vypráví všem tramvajím, jaké to je vidět noční Prahu z oblohy. A ještě dnes, když už je z ní stará dáma na odpočinku v muzeu dopravních podniků, vypráví všem jak za mlada létala nad Prahou.
A na památku této události, si pražské dopravní podniky daly do znaku, tramvajové kolečko s jedním křidýlkem.

Napsal/a: Kaca z FR

Toto taky stojí za přečtení!

Jaké vybrat odrážedlo pod stromeček?

Chcete mít ze svého potomka vášnivého cyklistu? V určitém věku už nestačí jít příkladem. Vlastní dvoukolé odrážedlo, které je jedním

Čtu dál →

V jakých lázních vám zajistí hlídání pro děti?

Touží vaše srdce po lázních, ale říkáte si, že děti jsou pořád ještě malé, tak vám nezbývá než o

Čtu dál →

Dětský svět v zahradě? Vsaďte na bunkr, hmyzí hotel nebo malé hřiště

Hledáte recept, jak děti vylákat na zahradu, aby se vydováděly na čerstvém vzduchu a měly jste je přitom na

Čtu dál →

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist