O chamtivé slepičce

Rubrika: Pohádky

Na jednom statku, mezi hromadou zvířátek, žily ve svém kurníku slepičky, snášely vajíčka, která si bral hospodář pro svoji potřebu. Někdy jim ale vajíčka nechal a tak na nich slepičky seděly a za čas se z těch krásných bílých vajec vyklubala malinkatá žlutá kuřátka.

Farmář dával slepičkám do misky vodu, aby měly co pít, do korýtka zrní a na zem jim házel čerstvě posečenou trávu. To se vždy slepičky seběhly do hloučku a zobaly jako o závod, snažily se jedna druhou pustit, aby měly každá stejně. Nebyly lakomé, tedy až na tu jednu slepičku.
Jenom ta jedna slepička byla chamtivá, chtěla mít všechno jídlo pro sebe, s nikým se nechtěla dělit. U korýtka musela být vždycky první a kolem sebe mávala křidýlky, to aby odehnala ostatní slepičky a aby kolem bylo co nejmíň místa. Ostatní slepičky už jí měly plné zuby.
„Jsi hrozná, víš to?“ řekla jí jedna.
Ale tu chamtivou slepičku to vůbec nezajímalo, vůbec si jich nevšímala a ještě míň jí vadilo, že mezi nimi nemá jedinou kamarádku, se kterou by si „zakdákala.“
Tu jim zase hospodář přinesl jednoho rána čistou vodu v mističce a chamtivá slepička uháněla jako splašená, jen aby se mohla napít jako první.
„Udav se,“ nadávala jedna slepička.
Když ale chamtivá slepička měla pořád málo a honila ji mlsná, chodila krást k ostatním zvířátkům a to už byl opravdu vrchol všeho. Samozřejmě se to nikomu nelíbilo. Tu vlezla ke kravičce a brala jí trávu, tu zase ke koze, jindy se dostala ke králíčkům. K psům, kteří ale hlídali všechna zvířátka, k těm si opravdu netroufla. Měli velké bílé zuby a jen co se přiblížila, už je na slepičku cenily.
Jenže slepička moc dobře věděla, že ostatní zvířátka jsou ve svých ohrádkách a tak, když jim vždy loupila jídlo, nemohla se za ní rozběhnout.
Tu měl ale hospodář jednoho dne pocit, že na farmě se mu pořád ztrácí jídlo, myslel si, že jsou tam myšky a tak na ně nastražil pastičky a do nich dal kousek sýra, který posypal jedem.
A protože slepička nebyla vybíravá a snědla vždy, co jí na oči přišlo, najednou uviděla ten voňavý kousek sýra. Hned se po něm vrhla. Pastička sice cvakla, ale zachytlo se jen jedno pírko slepičky a tak sebou škubla a zanechala pírko spokojeně v pastičce a vůbec netušila, že past byla určená na myšky. Spokojeně si to kráčela se svým úlovkem k ostatním slepičkám. Nechtěla ho sníst na místě, chtěla se všem pochlubit, co má za dobrotu a naštvat tak ostatní slepičky.
„Heč, to koukáte, co to mám dobrého,“ nakrucovala se před nimi. Ale slepičky nejsou hloupé, dávno věděly, že na sýru je jed, že hospodář takhle chytá myšky.
Ale protože už měly slepičky dost, chtěly, aby se vytrestala. Slepička před nimi uždibovala kousek po kousku a házela si ho mlsně do zobáčku a ještě se přitom olizovala. Slepičky jí ale vůbec nezáviděly, čekaly, co to s chamtivou slepicí udělá.
Ta, sotva dojedla uloupený sýr, najednou padla na zem a začala třepetat nožičkama. Bylo jí tuze špatně.
„Co se to se mnou děje, tak nevidíte? Pomozte mi!“ Přikazovala jim.
Ale slepičky si jí nevšímaly.
A tak slepička třepetala nožičkama, tuze naříkala, jak ji bolí bříško, žadonila o vodu, ale ostatní ji tam nechaly ležet, nikdo jí nepomohl.
Chamtivá slepička naříkala jako o život, plakala, prosila, v obličeji byla chudák celá zelená, ale co naplat, nikdo se nad ní prostě neslitoval. Nechaly ji tam napospas svému osudu.
Když už to vypadalo, že je se slepičkou ámen, najednou se jí povedlo vyskočit na nožky a utíkala rychle k mističce, aby se mohla napít. Ale ouha, mistička byla dočista prázdná, ani kapička vody v ní nebyla. A tak slepička pochopila, co svým chováním způsobila a že vytrestala jenom sama sebe.
„Slepičky, promiňte, já už se s vámi budu příště spravedlivě dělit u korýtka i u mističky s vodou, nebudu už lakomá, jen mi dejte trošičku vody,“ omlouvala se jim.
A protože slepičky si řekly, že jí dají poslední šanci, vytáhly ze svého úkrytu vodu a daly slepičce napít. Zároveň ji poučily, že sýr, který ukradla, byl nastražený na myšky, které hospodář chytal na své farmě a chtěl se jich zbavit a že byl posypaný jedem.
A tak byla slepička ráda, že vyvázla, mohla dopadnout mnohem hůř, otrávit se a přijít dokonce i o svůj slepičí život nebo být chycená v pastičce jako myška.
A tak se slepička skamarádila s ostatními slípkami a když jim hospodář další den donesl jídlo, dokonce jim u korýtka dávala přednost, aby si u nich šplhla a aby napravila to, co způsobila svým chamtivým chováním.

Napsal/a: dancingmary

Toto taky stojí za přečtení!

Venkovní únikové hry Hunter Games: objevte parádní zábavu

Baví vás klasické únikovky? Vzrušující příběhy a plnění úkolů? Přemýšlíte, kde se dá zažít ta nejlepší úniková hra v

Čtu dál →

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Spoření pro děti: jaké máte možnosti?

S novým přírůstkem do rodiny je čas začít myslet na budoucnost. Chcete-li svým ratolestem zajistit lepší start do života, neměli

Čtu dál →

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist