Tak nám do Vánoc zbývají necelé dva měsíce. Odevšad najednou vyskakují věci, které každé dítko – ať školkové, školní, či teenager – nutně, opravdu velmi nutně potřebuje. Jelikož bych letos chtěla být v obraze, začala jsem se pídit po novinkách. Vzhledem k věku mých ratolestí jsem hledala v kategorii 8 – 12 let.
Když na mne v jednom z mailů vykoukl oblíbený Maxipes Fík s tím, že bude představovat novou dětskou elektroniku, na nic jsem nečekala a na avízovanou tiskovou konferenci jsem vyrazila. Ano, elektronika je nádherně barevná, plná různých vymožeností a úžasných her, ale mně opět na mysli vytanula ona vtíravá myšlenka, jak to tedy s tou elektronikou vlastně je? Začala jsem se znovu pídit, tentokrát však po studiích škodlivosti či přínosu elektroniky.
Na internetu je na toto téma nekonečná spousta informací, stačí jen do vyhledavače zadat příslušné heslo. Dnes již většina dospělých chápe nebezpečí, které především na děti číhá při používání elektroniky – od zdravotních problémů, přes zpomalení rozvoje řeči a komunikace, až po závislost na hrách, případně internetu a sociálních sítích. K nejdůležitějším faktorů bezpečného používání ICT (informačně-komunikačních technologií) patří dvě věci. Vybrání tématu (např. CO budu sledovat) a potom určení doby, kterou tomu věnuji. Den má 24 hodin, pokud odečtu 8 hodin na spánek, představují 4 hodiny denně u obrazovky čtvrtinu času našeho aktivního fungování, což je více než 16 let v případě pětašedesátiletého života.
V dnešní technické době je dovednost ovládání moderních technologií téměř základní nutností. Jako všude, tak i zde platí pravidlo – všeho s mírou. Také technika je totiž dobrý sluha, ale zlý pán. Věděli jste například, že průměrně trávíme měsíčně 4,44 dny u televize, zatímco třeba na službách Seznamu.cz „jenom“ 18,5 hodiny? Šokující, že?
Dalším překvapivým zjištěním je, že ve věku 4-14 let má v pokojíčku přibližně 50% dětí televizi a rádio, 37% počítač s připojením na internet a 15% herní konzole. Podle studie LifeStyle Survey (výzkum životního stylu), kterou pro Českou televizi a Asociaci komunikačních agentur realizuje společnost Mediaresearch, trávily české děti v roce 2011 s médii v průměru přes 3 a půl hodiny denně.
Co mi však ve studiích chybělo, bylo nějaké doporučení ohledně času stráveného před televizí nebo u internetu. Nejčastější údaj zněl co nejméně, ovšem jaká doba to je, už jsem se nedozvěděla. Na avizované tiskovce mi podobnou otázku vyfoukla jedna kolegyňka. Jelikož zde byl představován především zbrusu nový tablet MAXPED, týkala se otázka doby hraní přímo na něm. Paní psycholožka a pedagožka PhDr. Iva Stefanová doporučovala hodinu až hodinu a půl denně jako strop. Přiznejme si, že je to hodně individuální a záleží na rozhodnutí rodičů.
A právě v tom je největší plus Maxpadu oproti jiným tabletům – má možnost rodičovské správy. Rodiče tak nejen nastaví, ke kterým aplikacím se dítko dostane, ale hlavně určí dobu, po kterou je tablet puštěn. Po uplynutí nastavené doby se sám vypne a nahodit jde až další den, případně musí zasáhnout rodič. Další faktor, kvůli kterému bych jej doma snesla, je vybavení jinak placenými aplikacemi neziskové organizace Záchranný kruh. Díky interaktivní formě si dítě osvojí potřebné základy a seznámí se s možnými riziky a nebezpečnými situacemi, které ho mohou potkat. Se Záchranným kruhem jsem již měla možnost pracovat dříve a jejich materiály vřele doporučuji.
Napsal/a: JanaK
