Milovníci historie, báchorek a pověstí – POZOR!
Je tu kniha právě pro vás! Ale opatrně – kdo má jemnější náturu, dávkujte po kapkách, nebo možná raději sáhněte po úplně jiné knize…
Kniha Strašliví loupežníci a jejich krvavé kousky z řady Děsné české dějiny nakladatelství Egmont je rozměrem nevelká kniha, v brožované vazbě. Najdete v ní přes dvacet tu více tu méně známých jmen loupežníků, lotrů, lapků, zbojníků či hrdlořezů. Počínaje Rumcajsem, přes Jana Žižku z Trocnova, Martina Roháče, Petrovské, Grasela (čti [grázla] – pozn. redakce), Babinského až po Martina Leciána.
Časově od první poloviny sedmého století (Sámova říše) až do roku 1927, kdy byla vykonána exekuce na posledně zmiňovaném Martinu Leciánovi.
Rozjezd knihy je mírný, vždyť začíná povídáním o Rumcajsovi, a to je spíš pohádková postava.
jména snad úplně všichni. Klaďas každým coulem, jenž pomáhal slabým a chudým proti naduté vrchnosti a který si se vším dokázal poradit.I takoví mohli být loupežníci, i když upřímně řečeno, spíš jenom v pohádkách. Rumcajs byl původním povoláním švec a na loupežnické řemeslo se musel dát kvůli tomu, že…
Ale nenechte se mýlit. Autoři Martin Pitro a Jarmila Kopecká postupně přidávají grády, až některá vylíčení páchaných lotrovských skutků či vykonání práva útrpného na provinilcích by mohla někomu útlocitnějšímu přivodit šok. Ale taky je pravda, že autoři citlivější čtenáře předem varují, aby některé odstavce buď zcela přeskočili, a vrátili se k nim, až budou otrlejší, nebo je četli nadmíru opatrně – jak se říká, na vlastní nebezpečí.
Pokud by se současní lapkové, mordýři, rambajzníci a všichni jim podobní dostali do dávných
dob před mnoha a mnoha staletími, nestačili by se divit. Jako telata na nová vrata by s otevřenou pusou a vykulenýma očima zírali, co že to tam s nimi provádějí. Zticha by ale byli jen do té doby, než by zakusili slasti v mučírně. Jestli jste už třeba někde v hradním podzemí viděli tuhle děsivě vypadající místnost i s nachystaným nádobíčkem, tak jistě víte, že tam do smíchu určitě nikomu moc nebylo.Ve středověku se totiž s obžalovanými žádné štráchy moc nedělaly a tvrdé tresty včetně poprav padaly jako na běžícím páse často i za takové lumpárny, na které se v dnešní době pohlíží úplně jinak, samozřejmě o hodně mírněji. Ještě než se seznámíte s mučírnami, pojďte s námi bez ostychu nahlédnout do vězení. Taky ta tehdy samozřejmě fungovala.
V úvodu každé kapitolky je uvedena mapa republiky s upřesněním místa působení toho kterého loupežníka. Nechybí časové určení a odkazy na pověsti i skutečnou českou a evropskou historii.
Součástí knihy je i řada kvízů a věcných poznámek, “dobových” inzerátů a reportáží, postřehů průvodce knihou arciraubíře Zagroškudly, to vše psáno vtipným a čtivým jazykem. Ani si nevšimnete, že jste se vlastně naučili taky něco nového z historie.
Záchodová záhada
Existuje jedna opravdu ohavná a hnusná nadávka: hajzl. Než si odplivnete, zkuste si tipnout, zda by mohla být podobně jako nadávka grázl odvozena od vlastního jména nějakého nechvalně proslulého člověka. Grázl od Jana Jiřího Grasela, o němž se dočtete za chvíli, a Hajzl? Od loupežníka Hýzla? Bylo by to možná zajímavé, ale hajzl pochází z německého slova das Häusel čili domeček. Prý se tak v Rakousku říkalo venkovskému záchodu ve formě domečku s vyříznutým srdíčkem na dveřích (kadibudka). Proč se ale tento rakouský výraz začal na českém území používat pro pojmenování veřejných toalet a zároveň i lumpů, není vůbec jasné. Možná že říct „skočím si na domeček“ nezní tak úplně řízně. A vynadat někomu „Ty jsi ale domeček!“ už teprve ne.
A z čeho myslíte, že slovo gauner pochází?
a) z anglického gun (česky zbraň, pistole, puška), protože gauneři často používají k dosažení 
svých úmyslů zbraně
b) ze jména zbožného občana Amadea Gaunera, který modlitbou zachránil jednu obec na Moravě před vpádem loupežníků
c) přešlo do češtiny z němčiny, kde původně znamenalo falešný hráč
Knihu provázejí vtipné černobílé ilustrace Petra Herolda.
Zcela na závěr pak následuje Loupežnické desatero – to kdyby se snad někdo z čtenářů rozhodl, že si taky zkusí na živobytí vydělat touto cestou. Což autoři rozhodně nedoporučují.
Poučné počtení přeju.
Strašliví loupežníci a jejich krvavé kousky
Vydalo nakladatelství Egmont
Edice: Děsné české dějiny
Autor: Martin Pitro, Jarmila Kopecká
Počet stran: 208
Formát: 125×196
Vazba: brožovaná
Cena: 229Kč
Knihu si můžete se slevou koupit třeba zde.
Nezapomeňte si přečíst ukázku z knihy – zde.
Egmont ČR je v současné době jedním z největších vydavatelů dětských knih a časopisů na území naší republiky. Právě zásluhou Egmontu byly našim dětem představeny postavičky, které znal celý svět a které si děti rychle zamilovaly. Mezi ně bezesporu patří Kačer Donald, Myšák Mickey, Medvídek Pú a spousta dalších, jejichž příběhy po generace podporují dětskou fantazii. Svět Walta Disneye byl tehdejším dětským čtenářům v 90. letech téměř neznámý. Není proto divu, že mnohé děti lačnily potom, začíst se do příběhů těchto postav, což jim jako vůbec první společnost Egmont umožnila.
Napsal/a: Jarmila Vrkošová
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (5 vyjádření)
Kniha vypadá moc hezky. Pohrávám si s myšlenkou, že bych se šla podívat do knihkupectví, zda ji tam nemají… Mám moc ráda historii psanou v povídkách a příbězích, než jen holá fakta. *
Děkuji za pochvalu.
Hodně tomu pomohly umně zařazené ukázky – díky Ivčo.
Mě by se knížka líbila. Historii mám ráda a pověsti z loupežníkama jsou zajímavé:-)
Jarmilo, moc pěkně napsané 🙂
hezky napsané, kniha vypadá dobře, líbí se mi doplnění kvízy udrží to pozornost…
Mobile Sliding Menu