Jdi za svým snem!

Máte doma dívku skoro dospělou? Pak tu pro ni máme skvělý tip! Vychází nový román Hvězda od Alex Flinn!

Světový bestseller americké spisovatelky Alex Flinn je její třetí knihou v češtině. Předchozí dvě (Netvor a Dýchání pod vodou) si již stačily vydobýt místo na předních příčkách knihoven starších „náctiletých“ dívek. S Hvězdou to nebude jiné…

Alex Flinn je jednou z nejoblíbenějších spisovatelek tohoto žánru na světě. Její knihy doporučuje Americká knihovnická asociace jako jedny z nejlepších knih pro mládež. A navíc, všechny její knihy jsou velmi čtivé, ale nikoliv povrchní.

Někdy se blog stane tím jediným místem, kde se můžete bez obav svěřit se vším, co vás trápí. Tak to aspoň dělám já.

Podle ostatních jsem prý skvělá, talentovaná, prostě okouzlující, ale já si tak rozhodně nepřipadám, spíš naopak. Jsem průměrná roztleskávačka, která má za sebou totálně nepovedený vztah s klukem, co lítal z problému do problému. Navíc ty moje věčné diety končící pokaždé stejně – jojo efektem. A pak se to stalo – dostala jsem se na vysněnou uměleckou střední v Miami! Všechno se může změnit k lepšímu, ale jak mám přesvědčit svou matku, že zpívání je to jediné, co mě v životě opravdu baví?

Více o knize Hvězda najdete tady.
Vše o knihách Alex Flinn najdete tady.

Ocenění a čestná uznání knihy Hvězda:

* Maryland Black-Eyed Susan Award Master List, 2009-2010
* Rhode Island Teen Book Award Master List, 2007-2008
* Missouri Gateway Award Master List, 2008-2009

Ukázka z knihy Hvězda
Když dorazím domů, televize nehraje. To je první známka problému. Vždycky se najdou varovná znamení: Chřestýš chřestí. Kočka se naježí. Co se týče mé matky, první známka průšvihu je strašidelné ticho obýváku bez televize.

Ale možná blbnu. Celou cestu domů z Tampy jsem se děsila, ani jsem nezpívala „Devadesát devět flašek piva“ jako všichni ostatní, ani jsem si nešeptala a nehihňala se (aspoň ne moc), když Brianna Owensová a Josh Eisenberg vylezli nahoru do prostoru pro zavazadla a dělali tam určitě mnohem víc, než že by se jen líbali. I v tu chvíli jsem si dělala starosti kvůli mámě a tomu dopisu.
Ale je přece hodně malá pravděpodobnost, že by přišel zrovna dneska.
Stojím u dveří a čekám, že se něco stane. Vážně je to divné, že telka nehraje. Na některé stanici je vždycky pořad o módě.
Hodně malá pravděpodobnost!

Máma sedí na pohovce a kouká na něco, co má v klíně. Jdu k ní a přitom mluvím: „Ahoj, dostali jsme se do zlatého pásma. Taky jsem dostala zlatou za svoje sólo, a…“ Mluvím tolik, aby nic neřekla, než projdu.
Zvedne tu věc, co má na klíně. Je to dopis. Ten dopis. Vidím to podle zpáteční adresy, kde je emblém Miamské konzervatoře.
Poučení pro příště: Když člověk řekne „hodně malá pravděpodobnost“, tak bohové náhody ji okamžitě změní na stoprocentní jistotu.
„Co je tohle, Caitlin?“
Jak to mám vědět? Co je to? Přijetí, nebo odmítnutí? Přijetí, nebo odmítnutí?
„Ehm, no, zkusila jsem talentovky na konzervatoř.“
„Zkusila jsi talentovky? A nemusíš mít náhodou souhlas rodiče, když chceš přejít na jinou školu?“
„Dala bys mi ten dopis, prosím?“ zkusím to zdvořile.
„Kdys mi to hodlala sdělit? Nebo jsi mi to nechtěla říct vůbec?“
„Samozřejmě že jsem ti to hodlala říct. A nezměnila jsem… Jen jsem chtěla… Můžeš mi prosím dát ten dopis? Chci vědět –“
Obrátí ho a v tu chvíli si poprvé všimnu, že je otevřený. Ona ho četla! Četla ho dřív než já. Hodně se snažím nepolknout vlastní jazyk.
„Tys to otevřela?“
„Omylem. Myslela jsem, že je to reklama.“
„Otevírat cizí poštu je trestný čin.“ To jsem někde četla.
„Říkala jsem ti, že to byl omyl. A teď mi odpověz.“
„Dej mi ten dopis!“
„Caitlin!“
„Dej mi můj dopis!“

Jsem si jistá, že mě nevzali, a představa, že to máma ví, mě ničí. Až doteď jsem si říkala, že si vlastně nejsem jistá, jestli tam chci, že bych možná radši zůstala na střední v Key Biscayne se svými kamarádkami. Ale teď vím, že to je lež. Kdyby mi někdo dal na vybranou mezi přijetím a pětiminutovou pauzou v dýchání…, tak bych o tom musela přemýšlet.

„Dej mi ten dopis!“ Pokaždé, když to vykřiknu, je to hlasitější, až si ucpe uši.
„Caitlin, přestaň křičet. Je otevřené okno. Sousedi –“
„Tak mi ho dej! Je můj!“
„Caitlin, jak jsi mohla něco takového udělat…, chtít přejít na jinou školu a nic mi neříct?“
„Mohla bys přestat myslet pořád jenom na sebe? Ono nejde vždycky jenom o tebe!“
„Jsem tvoje matka. Jsem prakticky tvůj jediný rodič, a mám –“
Přestanu ji poslouchat, protože mi to dojde. Vzali mě. Kdyby to bylo odmítnutí, nevztekala by se. Byla by samé miláčku a holčičko, utěšovala by chudinku Caitlin, která neuspěla. Už zase. Neboj se, miláčku, maminka pofouká zlomené srdíčko…, to už tady bylo mockrát. Ale protože se vzteká, může to znamenat jenom…
Vytrhnu jí dopis. Směju se a brečím, vyškubnu jí dopis a utíkám do svého pokoje. Zabouchnu dveře a zamknu.

Milá Caitlin. Je nám potěšením…
Dopis se mi před očima vlní a já ho čtu pořád dokola. Učím se ho nazpaměť.
MiláCaitlinjenámpotěšenímnabídnoutvámmístovetřídě… A já skáču do výšky, křičím a směju se tak moc, že mám pocit, jako by mi měl obličej každou chvilku prasknout. Máma bouchá na dveře a já tancuju a ječím: „Vzali mě!“ A ona do toho ječí: „Nikam nejdeš!“

Vyhrajte Hvězdu!

Líbí se vám nová knížka oblíbené spisovatelky a myslíte si, že by zaujala i vaši náctiletou dceru? Máte doma již předchozí tituly Alex Flinn a těšíte se právě na Hvězdu? Radost svému potomkovi určitě uděláte! My jsme pro vás připravili ve spolupráci s nakladatelstvím MOBA soutěž, ve které můžete tuto skvělou také vyhrát! Stačí jen správně odpovědět na soutěžní otázku a mít štěstí při tipování.

Soutěž s bestsellerem Hvězda běží od 17. do 30. dubna 2014.

Náš tip pro ty, kteří tuto soutěž ještě moc neznají: Netipujte na začátku soutěže příliš vysoko. Každý den nad ránem probíhá kontrola soutěžních tipů. Všichni soutěžící, jejichž tip byl již překonán, budou o tomto faktu informováni emailem. Jednou denně můžete své tipy upravovat a zvýšit tak šanci na výhru.

Napsal/a: Iveta Pešková