Na hradech se kromě jejich pánů zdržovaly i čarodějnice, a tak není divu, že se rozhodly mít také své schůzky, a když už, tak takové, které jsou pořádány ve velkém stylu. Na hradě Kost v Českém ráji se jeden takový již sedmým rokem konal na přelomu července a srpna. Navštívit tuto nádhernou památku stojí ale jistě za to i mimo čarodějnické dny…
My jsme se na tento hrad vydali shodou okolností právě v den, kdy se tento Čarodějnický kongres konal. A samozřejmě byl doprovázený obrovským počtem návštěvníků. Jednu výhodu tato návštěva ale měla – za jednotné vstupné jsme si mohli hrad procházet úplně celý, bez organizovaných průvodcovských služeb, což byla naprostá výhoda, neboť výklady průvodců našeho syna, jakožto většinu dětí, prostě nebaví. Ale chodit si po hradě bez omezení, to byl zážitek nejen pro něj. A navíc díky této akci byly všude stánky s nejrůznějším čarodějnickým zbožím, jakožto i jiným sortimentem nabízejícím všechno možné.
Jenže po určité chvíli nás nabídky výkladů z karet, věštících karet, knih a dalších už nebavila a tak jsme se rozhodli věnovat skutečné návštěvě hradu. Pokud se rozhodnete Kost navštívit, nevynechejte určitě návštěvu černé kuchyně a středověké mučírny. Především ta druhá místnost vás donutí k zamyšlení, že můžeme být rádi, v jaké době žijeme – pohled na mučící nástroje, uspořádané tak, jako kdyby měl někdo přivést za chvíli dalšího mučedníka, je hrůzostrašný….
O Kosti
Hrad Kost patří k našim nejzachovalejším středověkým hradům. Jeho historie začíná ve 14. století, kdy si Beneš z Vartemberka, který si rád nechával říkat Benesius di Costi, zakoupil menší hrad v soboteckém panství. Hrad měl ale výhodu, protože se nacházel na vysoké skále mezi hustými lesy. Název získal hrad od svého pána, v překladu prý znamená kamenný, tvrdý. Hrad vzkvétal, až do doby majitelů Černínů, kdy sloužil ve velké většině jako místnosti pro obilí apod. Majitelé se pak střídali a podle toho vypadalo i zacházení se samotným hradem.
Nakonec se dostal do rukou Anně Marii dal Borgo Netolické, které si za chotě vzala Norberta Kinského. Oni jsou majiteli dodnes.
Na hradě se skrývá mnoho zajímavých exponátů. Jedná se například o gilotinu, resp. její repliku, ovšem plně funkční. Dozvíte se, že na originále tohoto „nástroje“ se popravovalo ještě za dob první republiky i v době protektorátu. Tento originál je dnes uschován ve věznici Pankrác v Praze. Obdivovat ale může i vystavenou repliku – právě ona si „zahrála“ ve slavném filmu o Hanibalu Lecterovi.
V prostorách středověké mučírny na vás čeká v první řadě koš na čarodějnice zavěšený vysoko nad schodištěm, dále pak třeba španělská bota, stojan na bičování, popravčí špalek, skřipec nebo třeba mučící židle s vysokými hřeby.
V prostorách hradních paláců pak můžete obdivovat velkou výstavu zbraní, nevynechejte určitě tzv. hradebnici, což je metr dlouhá puška, kterou se střílelo z hradeb. Vojáci ale byly také ve velkém „nebezpečí“, protože výstřel je dokázal odhodit hodně daleko dozadu. Proto byly tyto pušky vybaveny navíc hákem, který pušku přichycoval k hradební zdi.
Z dalších vystavených exponátů je k vidění mnoho obrazů či soch, například socha Madony z mramoru z 18. století.
Co nevynechejte při své návštěvě je pohled do podhradí a do dálky. Samo o sobě tento pohled ukazuje na majestátnost této památky. Podívat se můžete při prohlídce hradu, před vchodem u hradních paláců.
Co v podhradí
Pokud vás přepadne hlad nebo žízeň, využijte některou z restaurací či občerstvení pod hradem. Ceny nejsou příliš vysoké a v nabídce naleznete snad všechno – tedy podle toho, pro jaký typ občerstvení se rozhodnete. Přímo u východu z hradu je malé občerstvení U Rytíře, což je sice obyčejný stánek, ale čistý, upravený a nabízející i dobré jídlo za příznivé ceny. Posedět pak můžete venku s výhledem na hrad.
Chcete-li se projet lodí po zdejším rybníčku, pak můžete využít služeb právě výše zmiňovaného občerstvení a zaplatit si za poplatek 50 Kč projížďku na loďce. V době naší návštěvy byla voda sice nehezky zelená, ale zážitek to může i tak zajímavý.
Od hradu vedou dvě cesty, jedna na vesničku Branžež, druhá, ta je daleko zajímavější, Údolím Plakánek k Sobotce. Takže pokud chcete navštívit další zajímavá místa, nebo jen vidět nádhernou krajinu, pak jeďte právě tou druhou. A před tím si nezapomeňte přečíst na oficiálních stránkách hradu něco z pověstí právě o tomto údolí – je jich víc, ale všechny jsou zajímavé.
Vstupné a otevírací doba
Hrad je otevřen do konce srpna od 9,00 do 18,00 hodin denně, během září a října pak do 17,00, resp. do 16,00 hodin. Přes zimu své brány zavírá, ty se otevřou až v dubnu.
Dospělí zaplatí za vstup 100 Kč, děti 70 Kč. Ti nejmenší do 6ti let mají vstup zdarma.
Na hradě můžete fotit i ve vnitřních prostorech, ovšem za stokorunový příplatek.
Na hradě se nabízejí dva prohlídkové okruhy, každý z nich trvá 9O minut. První nabízí prohlídku týkající se rodu Kinských, druhý vás zavede prostory středověké mučírny.
Kudy kam
Hrad se nachází v Českém ráji, nejlépe se sem dostanete autem z obce Sobotka.
Můžete ale využít i vlak, pak musíte vystoupit na zastávce Libošovice, směr Mladá Boleslav. Na hrad se dostanete asi po dvou kilometrech. Veškeré turistické trasy jsou velmi dobře značené.
V době letních prázdnin jsou v provozu také sezónní turistické autobusy, ty jezdí ze Sobotky a z Mnichova Hradiště až na Kost. Jinak můžete využít třeba autobusy ze Sobotky, Turnova nebo Mladé Boleslavy, které mají zastávku necelé dva kilometry před hradem. Pak se vydáte po červené turistické značce.
Poznámky
Přímo u hradu je parkoviště, za poplatek 50 Kč tu můžete stát celý den.
Na hradě mají velký výběr nejrůznějších suvenýrů, včetně „hraček“ pro děti, ale i pohlednic a dalších prospektů. Děti si mohou požádat o razítko do turistického deníčku, jsou tu k dostání turistické známky i vizitky.
Po hradě není problém putovat i s menšími dětmi, spíše je dobré zvážit, zda je bude bavit samotná devadesátiminutová prohlídka, včetně prohlídky mučících nástrojů.
Před prohlídkou můžete obdivovat i lesní dravce, kteří se vyhřívají při výstupu do paláců.
Napsal/a: Ivča a Domča
