Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Špatné zprávy
Tak jsem se právě dozvěděla, že mi umírá dědeček. Dostal v pět odpoledne mozkovou mrtvici, má krvácení do mozku neslučitelné se životem, dávají mu jen pár hodin. Píšu to se slzami v očích, ještě mu není ani 80. Znáte to, jak se říká, že za každý nový život musí jeden odejít? Když jsem čekala Aničku, umřela mi babička. Když se narodila Kačenka, zemřela teta. A teď se narodil Vladošek a přijdeme o dědečka… Je to jako kletba…
Martinko, až teď jsem si to přečetla. Je mi to moc líto, že se to stalo.
Ale jak už psaly holky, nikdy není ten “správný čas“ na to, aby odešel někdo milovaný…. Buďme rádi, že to bylo tak rychle, že jste se nemuseli dívat na to, jak dědeček trpí….
Nám se Peťulka narodila den předtím, než měla maminka rok před jejím narozením pohřeb. Taky mě napadaly různé věci…. mamince bylo 65 let. Hodně málo. Ale – paní farářka při pohřbu říkala “požehnaných 65 let“.
Podle mě to čas nespraví, bolí to pořád, jen už má člověk spoustu jiného na starosti a není tolik času stále vzpomínat. Bolí to ale pořád :-((
Kdybys cokoliv potřebovala, ozvi se.
Jsi hrozně statečná, i když potřebuješ sama utišit, zvládneš pomoct i mamince…., někdy je ten svět moc nespravedlivý, odcházejí dobří lidé…., nám před 14 zemřel známý, zabil se na motorce, jel se prý naposledy projet před zazimováním:((….Přeju ti co nejvíc sil…
Díky, děvčata, vyplakala jsem se a už je mi líp. Jen na dědečka pořád celý den myslím, ale už dokážu promluvit bez slz… Strašně moc jste mi pomohly, vážně. Protože já musím teď být oporou i mamince, která je na dlouhodobé nemocenské a tohle ji úplně dorazilo. Byl to skoro její tatínek, její maminky druhý manžel. Úplně se z toho sesypala. Ale zvládne to, zítra budeme celý den spolu.
Tak ještě jednou moc děkuji. M.
Znám to několikanásobně – maminka mi odešla v 11, táta ve 12 na Výánoce, brácha 20 dní po něm, za rok přibyli další – strašné!!! Vím,jak ti je, vím,jak strašně to bolí… přeléčí to jedině čas. Moc na tebe myslím, drž se!!!
Drž se:-(((
Vím jak ti je a jak moc to bolí. Drž se, posílám ti aspoň trochu sil…
Je mi to taky moc líto…
Hodně sil, je mi to líto.
Matildo, je mi to moc líto, upřímnou soustrast! Buď silná.
Martinko :((((((
Bohužel jsem si to přečetla až teď, když už je dědeček po smrti.
Je mi to moc líto a budu na vás určitě myslet. Jj, nikdy není čas na to, aby odešel ten, koho máme rádi… zas možná je dobře, že to bylo rychlé a netrápil se. Trochu mi to připomnělo tchýni vloni v listopadu – byla sice nemocná už dlouho, ale pořád to šlo… pak najednou v pátek onemocněla, v sobotu ji odvezli do nemocnice, tam upadla do kómatu a zemřela tentýž den večer. Pro blízké trochu šok, ale pro ni hezká a rychlá smrt (může-li smrt být hezká 🙁 ) – horší by bylo, kdybyste se týdny trápili s ním a dívali se, jak pomalu umírá. Vím, že to moc bolí a přeji všem, ať to zvládnete.
Drž se, holka, budu na tebe moc moc myslet….