Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jsem hrozná matka....?
Nejdřív se omluvím, že teď vůbec nereaguju na vaše radostné nebo smutnější zprávičky, ale nějak na to už nemám sílu….
Už jsem tu párkrát psala, že jsem podala žádost o rozvod. V tom, ale problém není (nebo aspoň ne ten největší).
Jde o svěření Magdalénky do péče na dobu po rozvodu. Samozřejmě jsem u soudu žádala, aby byla Majda svěřena do mé péče. Jenže… Majda je až moc fixovaná na manžela a ten je do ní blázen. Udělá všechno, co jí na očích vidí, skoro na ni nedokáže být přísný a hodně věcí jí dovolí (samozřejmě, co já ne) a proto je Majda nadšená, když přijde z práce domů. V tu chvíli přestávám existovat. Několikrát už se mnou ani nechtěla jít ven, protože nejde táta, hrajeme si a táta na chvilku odejde a ona už brečí a chce běží za ním, ode mě na sebe nenechá sáhnout, všechno prostě jenom táta. (a to manžel chodí domů o půl třetí, takže to není, že by ho celý den neviděla a chtěla si ho užít) Dneska dokonce, když za ním běžela, tak jsme se potkaly v předsíni, tak místo aby mě oběhla a pokračovala v cestě, tak se normálně otočila a radši oběhla celý byt 🙁 To mě teda fakt už dostalo. Nejsem na ni nějak moc přísná, jenom prostě chci, aby jedla u stolu, aby nedělala, co je nebezpečné, aby poslechla aspoň na základní NE, aby udělala, co po ní chci…..
Když jsem dneska viděla to zoufalství v jejích očích, když jsem s ní chtěla jít na procházku a ona seděla u táty na klíně a dostala hysterický záchvat, že táta bude doma (že jindy zůstávám doma já, to jí vůbec srdce nerve), tak jsem začala pochybovat, jestli má žádost o svěření do mé péče je správná. Vím, že manžel by jí spíš asi rozmazlil než vychoval, ale přece po ní nemůžu chtít, aby žila s někým, s kým evidentně nechce.
Rve mi to srdce a to o tom jenom přemýšlím, ale jsem špatná matka, když uvažuju, že bych se dobrovolně vzdala každodenní péče o své dítě, jenom aby byla se svým milovaným tátou? Opravdu se nechci dožít toho, že až bude starší, tak jednoho dne přijde, že se mnou nechce být a že se stěhuje k tátovi…… Řvu tady jak koza celý den a nejradši bych vůbec nebyla 🙁
Když mají rodiče rozdílné názory a přístupy k výchově dítěte, je to trabl… Taky mám často pocit, že jsem přísnější než partner, ale naštěstí se v zásadních věcech shodneme…
Ach jo, kuře, musí to být strašný pocit. Ale zkuste si asi s partnerem promluvit o obou variantách a dopodrobna si vysvětlete, co by to pro vás všechny 3 znamenalo, jaké změny, atd. Nebo zkus třeba na víkend odjet a nech je, ať si spolu vyzkouší být nanečisto. Třeba i partner od toho nápadu upustí… Snad…
Budu na vás moc myslet…
Ahoj Kuře, ta situace je strašná, držím Ti palce, ať to dopadne co možná nejlíp. V mých očích jsi výborná máma, když dokážeš uvažovat o tom, že dcerce by bylo líp u tatínka. Já si to ale nemyslím, i když vás neznám… nevím proč se rozvádíte…kolik je holčičce let, atd. Jen mě napadlo, že by třeba stačilo jen malounko změnit a pro holčičku budeš ta jednička Ty! Zkus si udělat čas jen pro ní a pohrajte si spolu, jeďte jen vy dvě na výlet nebo do bazénu…Máš spoustu starostí a jako každá maminka se staráš o celý chod domácnosti…tatínek přijde k hotovému a už slízne jen tu smetanu – hraje si s dítětem a to ho za to bezmezně miluje…Možná to u vás funguje úplně jinak, než si myslím a pak se omlouvám za své rádoby chytré rady, jen mě to prostě napadlo. Ostatní už výstižně napsala Piškotka…
Kuře, já to vidím trošku jinak. Přijde mi to naprosto normální, že, pokud je dítě výlučně s matkou, pak letí za tatínkem jak vosa po sladkém. Ty jsi stále s ní, od narození. Malá má v tobě jistotu. Určitě tě miluje! Děti jsou prostě bezprostřední. Možná to už z tebe vycítila. To napětí, neklid. Nic jí nevyčítej a ani sobě! Jsi skvělá máma! Vím, že jsi v hodně vážné situaci, ale pokus se být co nejvíce v klidu. K malé se chovat stále stejně. Ne ji začít kupovat dárky, brát ji na různé atrakce a snažit se jí zavděčit. Rozvod je náročné období, jste rozumní lidí, takže bych se pokusila vše vyřešit v klidu, aby bylo i dítě v pohodě a tolik to na malou nepůsobilo.
Tak aby malá neměla pocit, že ti to vadí, pokud běží k tatínkovi. Uvidíš, že se vše srovná a uklidní. Držím palce!
Kuřátko, ona si to Majda ještě neuvědomuje, ale ten Tvůj řád by jí za chvíli opravdu chyběl, jak píší holky. Jde o to, že i nejlepšího se člověk – dítě jednou přejí, život není jen o rozmazlování a hraní si. Byl s malou manžel třeba někdy u lékaře, na očkování nebo u zubaře? Koho by v tomto případě vyžadovala, když ne maminku? Věřím, že to zvládnete, děti takhle občas blbnou, že upřednostňují jednoho rodiče a toho druhého to pak bolí, ale určitě Tě nemá méně ráda, vždyť jsi její maminka.
Držím palce a přeji hodně sil Lenka
Souhlasím naprosto s Piškotkou, mám na to stejný názor. Napsala to přesně.
Jenže lepší by bylo, kdyby vůbec k tomu “pokusu“ dojít nemuselo, dítě nebude vědět čí je a kam patří, co si může dovolit a koho poslouchat.
Ach jo. 🙁
Chtěla jsem říct, že i přes veškeré dovolování a rozmazlování, děti mají rády pevný režim a řád, dává jim to jistotu, v tomhle hodně mužů pokulhává, jak není pravidelně jídlo, pití, spaní, děti jsou rozhozené, nevrlé, jak říkám, já malou občas taky plácnu a ona jde stejně ihned za mnou a hladí mě, nemá vůči mně nějaké bloky, ví, za co to má a že udělala něco, co se nedělá apod. Já to poznala už hodněkrát.
Držím ti moc palečky!!!
Kuře, taky tady pláču,když to čtu. Ty děti jsou trošku potvůrky, díky Bohu můj (teď už bývalý) přítel byl se mnou ve výchově vždy za jedno,takže když malá něco provedla a dostala na zadek a šla si hned postěžovat za tátou, ten jí patřičně vysvětlil, za co to má a že je to správně! Ale mně se to mluví…malá je fixovaná zase na mě, on s námi nežil trvale. Mrzí mě, že Majdin tatínek ti výchovu spíše kazí, tím dovolováním a rozmazlováním, to děti milují, ale počkej, jemu se to vrátí, pokud ji bude mít v péči… Nemyslím,že natrvalo, a že to nakonec přehodnotí. Podle mě malá začne toužit po mamince, až tatínek zjistí, že vychovávat je pekelná dřina. I kdyby jí ve všem vyhověl, stejně ani to se jí nebude líbit a bude to zbytečně na škodu. Pokud je rozumný, promluvte si o tom, ale jinak to, Kuře nelam přes koleno. Nevyčítej si, že jsi špatná matka, dáš-li mu Majdu do péče, toto je pořádné gesto bezvýhradné lásky k dítěti, když mu plníš jeho přání. Věřím, že pokud se vrátí k tobě, jednou se ti za to tvé nynější trápení omluví.
Strašně moc Ti držím všechny pěstičky a moc na tebe myslím!!!
Holky, děkuju za podporu.. dneska jsem měla i živé sny 🙁
Dáši, ještě jsme o tom nemluvili… Martin si nic neuvědomuje a já to nahlas nějak pořád říct nedokážu 🙁
Když jsem podávala žádost, tak řekl, že o Majdu bude bojovat, pak ale od toho ustoupil, že prý žádný soud (pokud nejsem feťačka) nedá bez nějakých závažných důvodů dítě do péče otci. Jestli by se o ni dokázal celodenně postarat? Asi tak jako každý. Ze začátku by byl velikánský boj, protože on ji má opravdu na hraní.. jí, co jim nachystám, obleče jí do toho, co řeknu, málem i pijou, až když jim připomenu… a denní režim taky dodržujou samozřejmě, až s mým připomenutím. Ale donutilo by ho to se postarat a časem by to nějak zvládali.. Jenže by to pro něho znamenalo spoustu “nepřijemností“. Jednou z nich je taky úprava pracovní doby, protože chodí na 6 hodin ráno a to školky teprve otvírají. Nepřijemností proto, že on nemá rád změny a docela těžko se jim přizpůsobuje.
Kuřátko, to je hrozné, to určitě hmoc bolí. 🙁
Malá netuší, jak Tě to trápí, že Ti to rve srdíčko. Co manžel, jak se k tomu staví, mluvili jste o tom? Kdyby byla v jeho péči, jak často ji uvidíš? Dokázal by se o ni celodenně postarat? Myslím, že by nakonec musel taky přitvrdit, když by si ho malá moc omotávala kolem prstu. Ikdyž-alé princezny dobře ví, jak na tátu zapůsobit, aby udělal co ony chtějí… Teď je fakt malá, těžké rozhodování. Moc těžké. Uf. Můžu poslat jen přání hodně sil…
Ahojky, to mi je strasne moc lito, musi ti byt hrozne… ach jo… az se mi chce brecet za tebe 🙁
To ze premyslis o tom, ze by se i vzdala toho mit malou ve sve peci spis dokazuje, ze jsi maminka, ktera chce pro sve dite to nejlepsi, tedy jeji stesti i pres to, ze by to mohlo ranit tebe… vim, ze te to strasne boli, ale chapu te, nevim co ti poradit… muzu ti jen drzet palce… drz se holka