Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Tragédie
Holky, jsem úplně mimo. Zprávu o tom, že minulý víkend u našeho města při oslavě narozenin uhořel v chatce dvacetiletý kluk, jsem zaregistrovala a brala jí jako tragédii a zmařený mladý život. Ale teprve dneska jsem zjistila, že to byl můj známý, celý loňský rok ke mně chodil na francouzštinu, párkrát jsme byli i v hospůdce. Byl to strašně chytrý a nadaný kluk, talentovaný snad na všechno, navíc neuvěřitelně milý a příjemný. Je mi z toho hrozně. Dneska pořád brečím. Nejdřív nad Johankou, protože pořád kašle a zvrací, pak u zpráv, kde říkali o tříletém chlapečkovi, co zemřel po napadení menigokokem a pak mi manžel řekl, že ten uhořelý byl právě Filip. To mě dodělalo. Když jsme si v červnu ťukali pivkem na jedné zahrádce na to, že ho přijali na vejšku a že se po vejšce vrátí do našeho města jako můj konkurent ( chtěl být učitelem jazyků), tak by mě ani ve snu nenapadlo, že ani ne rok na to už bude po smrti……. Ale to je tak vždycky … nevíš dne ani hodiny….. Ach jo…
Tamino,taky mě to tak zvláštně zabolelo u srdce a to jsem toho klučinu neznala.5íkáš že byl fajn,určitě by nechtěl abysis to tak brala,musíš být ted co nejsilnější k vůli malé.
Zbyšku ,smekám před tvou pohotovostí ,musíš mítt moc dobré srdce
Já zažil ve čtvrtek taky něco nepříjemného. U nás v Rudné se stala nehoda, šel jsem kolem a koukal. Už tam byla záchranka, někdo ležel na zemi… Pak ani nevím jak, začal jsem na křižovatce odklánět dopravu, aby nevznikla zácpa. Pak tam přijeli hasiči, další policajti, od hasiče jsem se dozvěděl, že má na té silnici přistát vrtulník (záchranka), tak jsem lítal po domech, aby odjeli s auty z místa přistání. Vrtulník nakonec přistál na hřišti. Protože to bylo na dlouho, tak jsem zase odkláněl dopravu na druhé straně silnice od nehody, protože na křižovatce se toho už ujali…
Stalo se to, že místní mladý člověk jel minimálně kolem stovky (v obci!)a bočně narazil do kombíka, zhruba do místa, kde seděla spolujezdkyně. Prý mu tam vjel, což je pravděpodobné, ale kdyby jel normálně padesátkou, nemuselo se téměř nic stát. Musel jet opravdu rychle, protože měl těžké moderní auto, které bylo odhozeno na vedlejší dům, přes zeleň vedle silnice, chodník a ještě přerazil sloup osvetlení. Tohle by se v padesátce nestalo. Ještě že nikdo po tom chodíku nešel.
Dnes jsem se dozvěděl, že paní v nemocnici zemřela. Neznal jsem jí, ale stejně mne to zasáhlo. Byla to 60ti letá paní. Řidičům se nic nestalo. Ráno udělám křížek a zapíchnu ho vedle té silnice. A naproti je květinářství. Ať to lidé vědí a vidí. Ať o tom lidé mluví. Snad to další nezodpovědné řidiče nakopne.
(Já jen, že je to do tématu – tragédie).
Říkat ti něco teď, když máš hormony na pochodu, to nemá cenu. Poplač si, prober to s manželem, dej si horkou sprchu, zmrzku, čokoládu, cokoliv – uleví se ti. Johanka bude v pořádku, to tvoje nachlazení taky přejde, za týden se to zase o kousíček zlepší.
Tami, já se dozvěděla, že ségra ho znala ze školy, také ji to dost sebralo…
Smrt je hrozná, ale u mladého člověka obzvlášť.
Taky mně to dost rozhodilo, já zase znala jeho tátu. A když jsem to viděla ve zprávách, tak jsem tomu nechtěla věřit, no a včera v novinách psali, že podlehl i jeden z těch dvou kluků, kteří tam byli s ním a měli četné popáleniny. Je to strašný, když někdo umře, a je to tím horší, čím mladší člověk to je.
Tami, je to opravdu tragedie. Je to vždy strašný šok a hrůza když zemře někdo koho jsme znali trochu víc. Také jsem se nedavno dozvěděla, že se při autonehodě zabil spolužák ze školy, kterého jsem navíc dost často potkávala a vždy jsme si hezky popovídali. Tak chápu v jakém jsi asi byla šoku a jak jsi z toho zdrcená. Zkus na to nemyslet a zaměřit se na ty co tu ještě stále jsou. Vím říká se to hezky, ale hůř se to dělá. Sama mám s tím veliký problém.
Jopko, je 🙁
Proboha holky, no já jsem to taky četla…není to tady ten????????
http://www.novinky.cz/clanek/137170-pri-nedelnim-pozaru-uhorel-semifinalista-x-factoru.htm
Tami, soucítím. Je to tíha. Zkus to brát jako osud. Najdi si nějakou malou krásu, těš se na něco blízkého.
Já se taky snažím. Mám asi poststreptokokovou artritidu, jsem z toho otrávená, bolí mě klouby a vyhlídky na to, že do sebe budu muset něco cpát a chodit po doktorech, hlídat si srdce a ledviny, no fuj!
Zkus vnímat pozitivní věci, třeba kvetoucí jarní kytky, ty včely, jak makaj:-)…
Všechno zlé….:-)
Tami, rozumím, jak moc to bolí, někdy je těch špatných zpráv opravdu hodně najednou… ach jo. Když umře dítě nebo mladý člověk, je to o to horší. Taky se mi úplně svíralo srdce, když během pěti let umřeli tři mí spolužáci – jednoho zavraždili, druhý se zabil v autě a ten třetí nevím, jen jsem viděla parte… mladí kluci tehdy kolem 25 let. Mysli teď na Johanku, i když je to těžké… (ještě by tě možná rozptýlila myšlenka na urostlého bagristu, ale na to teď asi pomyšlení nemáš, viď? 🙂 ) Hlavně ať je malá beruška brzy zdravá… Drž se, moc na tebe myslím!
Karamelko,s tím 11- ti letým klučinou je to hrůza, taky mi vždycky úplně zatne – náš Dominik je jen o rok starší – brrrr! Jednak mobil, ale hlavně “osvěta“, pořád vysvětlovat, zdůrazňovat… i když oni v tomhle věku začínají rebelovat, aspoň můžu doufat, že se v jejich mozečku rozsvítí aspoň malý vykřičníček!