Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Dancingmary
Holky,
je mi smutno z toho, jak jsme se k Dancingmary v komentářích k jejím článkům zachovaly. Vím, že ji to trápí, že trochu ujela, ale pořád dál a dál do ní někdo šije. A poznámky o “trapných“ článcích se mi vůbec nelíbí.
Sice jsem byla původně mezi těmi, co se podivili nad její přímočarou upřímností, ale pak jak jsme se na ni sesypaly, to nebylo hezké a přišlo mi to velmi nepřiměřené. Jako vosy na med.
Myslím, že tak přemrštěnou kritiku bych také měla problém zkousnout.
Mám dojem, že jsme ji srazili ke dnu a už se nebude chtít o nic pokoušet. Jestli to poprvé nevzala za správný konec, neznamená, že je hodna úplného zatracení.
Vlastně ji vůbec neznám, ale snad se dovedeme trochu vcítit..jsme přece mámy!
Proč si (nebo někomu) kazit den. Není dost zbytečného trápení na světě? Pojďme si to, co trochu jde, udělat pozitivní. Věřím, že chápete, co jsem tím chtěla říct.
Dášo,Vici,souhlasím!!Já pod články nereagovala(vlastně jo,ale jen s radou v manželství na pytel),taky mám někdy špatný měsíc a všechny a všechno vidím černě.Mary jen zvolila špatnou “kolonku“ měla se “vykecat“ třeba v tamtamu,nebo diskutárně.Ale chápu,že to myslela dobře,chtěla se podělit o starosti a chtěla poradit,chtěla to napsat formou článku,vtipně,…..fakt se to s kritikou přehnalo.
Vici, máš pravdu…
Zas na druhou stranu je to jen její věc. Chce-li toto na těchto stránkách prezentovat, má na to přeci nárok. Také mne dost překvapilo, jak se k těm článkům některé postavily. Ona přeci nepsala slohové cvičení, které ji měl kdosi ohodnotit. Má problémy se kterými se chce podělit, které mají i jiné maminky, jen o tom jednoduše nepíší. Jí se zas nemusí líbit články ostatních.
Chápu Dášo, a souhlasím. Sice si stále myslím, že ujela dost, ale obdivuji u ní to, jak kritiku přijala – já bych to asi takhle dobře nezvládla. A druhá šance, pátá šance… od toho tu přece jsme, ne? 😉
Holky,
je mi smutno z toho, jak jsme se k Dancingmary v komentářích k jejím článkům zachovaly. Vím, že ji to trápí, že trochu ujela, ale pořád dál a dál do ní někdo šije. A poznámky o “trapných“ článcích se mi vůbec nelíbí.
Sice jsem byla původně mezi těmi, co se podivili nad její přímočarou upřímností, ale pak jak jsme se na ni sesypaly, to nebylo hezké a přišlo mi to velmi nepřiměřené. Jako vosy na med.
Myslím, že tak přemrštěnou kritiku bych také měla problém zkousnout.
Mám dojem, že jsme ji srazili ke dnu a už se nebude chtít o nic pokoušet. Jestli to poprvé nevzala za správný konec, neznamená, že je hodna úplného zatracení.
Vlastně ji vůbec neznám, ale snad se dovedeme trochu vcítit..jsme přece mámy!
Proč si (nebo někomu) kazit den. Není dost zbytečného trápení na světě? Pojďme si to, co trochu jde, udělat pozitivní. Věřím, že chápete, co jsem tím chtěla říct.