Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Ten báječnej mužskej svět
Ahoj všem, kdo sem nakouknou!
V poslední době jsem na stránkách VD nacházela spoustu maminek se 3 kluky, tak mě napadlo, že by bylo prima založit zápisníček pro mámy, co jsou doma „v menšině“.
U nás jsou doma taky tři malí „pindíci“ a to ještě nepočítám zakrslého králíka!:-)) Už při narození prvního jsem byla trochu nesvá. Naši byli jedináčci a já mám jednu sestru. Funguje to, zdá se,jinak. Vím, že jsou i hodně aktivní holčičky, ale jen méně z nich mělo určitě do tří let podezření na otřes mozku a šitý spodní ret jako můj syn. Nic výjimečného – sousedka vždycky jen říkala:“to jsou ty testosterony!“, když přijela se synem z pohotovosti.
Určitě to obohacuje. Nemám potíže s hubnutím! Ovládám teď taky poměrně slušně všechny značky aut přítomné v Čechách(někdy už i z „profilu“!). Mé první vycházky bez dětí s kamarádkami se odehrávaly podobně. Byla jsem nesvá z toho, že nic a nikdo nikam nepadá ani neutíká a při pohledu z okna jsem si se smutkem říkala:“Škoda, že ten jeřáb neuvidí Kuba!“:-)
Mohla bych psát celé stránky, ale jsem zvědavá, co vy a vaši páni kluci…
Zdravím!
Jak tu je napsáno, že nějaká kamarádka “plakala“ nad pohlavím dítěte…
Já také byla rozčarovaná u druhého, že to nebude “další“ holčička – prostě jsem si neuměla představit, že se budu starat o mužské pohlaví (mám 5 sester (3 jsou mladší) a 1 bratra – ten je starší). Ale byla to zbytečná starost a zklamání (ano, byla jsem zklamaná – moc jsem si přála 2 holčičku)… A jak jsem do doby porodu nevěřila na lásku na první pohled – tak se synem to tak bylo (s dcerou jsem se musela “sžívat“ – byla jsem mladá a neotrkaná – bála jsem se)♥
To je pravda 🙂 Já si původně (při prvním těhot) přála chlapečka. Dnes, kdyby se mi narodil, vůbec nevím, co bych s „tím“ měla dělat :-)))
Prostě vidím, že milujeme své děti ať mají pindíky nebo ne, a to je moc dobře. Já mít holky, tak budu samozřejmě stejně nadšená, jako z kluků.
Moje kolegyně byla navštívit svou kamarádku, která čekala druhé dítě a právě se dozvěděla, že to bude opět chlapeček. Kolegyně zastihla svou kamarádku doma truchlící nad tím, že to nebude holčička..No musím říct, že koležanka nevěděla, jestli se smát nebo brečet, protože jí to přišlo natolik absurdní, že někdo může mít takové trauma z „nesprávného“ pohlaví! No, naštěstí to ty mamky většinou rychle přejde.
No já jsem tedy taky ráda, že mám holčičky a nevyměnila bych je ani za stádo kluků :-))
Nazdar holky, tak se taky hlásím do klubu. Myslím, že sem patřím tuplovaně! Mám totiž chlapů plnej barák. tedy už jen o víkendech a prázdninách, protože ti první 3 už studujou mimo domov. Zato mám doma 3letého a ten mi to vynahrazuje.Takže jestli dobře počítáte, těch chlapů je 5! manžel a 4 synové !( 22,19,17let a 3 roky) Taky jsem si celý život přála holčičku… všechny mi píšete z duše, ale nejpozději hned po porodu jsem byla vždycky šťastná, že to je zase kluk, protože “ nebude muset nikdy rodit“ ::)) Když byli ty 3 malý, tak už mně na místní chirurgii velice dobře znali. .. můžu vás ubezpečit, že to všechno moc rychle přestane a moc rychle vyrostou… S tím malým si to nádherně užívám, protože už „vím, jak na to“ . I když je to jiné. Mám teď spíš starosti, aby ho kluci příliž nerozmazlili, protože ho strašně milujou. Stále mu kupujou nové hračky, vymýšlejí s ním akce,.. Asi byste nevěřili, jak může 17tiletej stavět lego a vymýšlet příběhy a neskutečný pohádky… Všem doporučuji si pořídit, když děti odrůstaj ještě broučka… Jinak nabízím své bohaté zkušenosti s výchovou. Myslím, že se mi ti tři povedli. Alespoň to každý říká. . . Za holky bych je nikdy nevyměnila. Jsem ráda mezi chlapama ..
Dáši, příhodu s kuličkou máme taky za sebou, jen na to ta moje malá příšerka přišla sama – a taky z toho byla dost vyděšená. Též se nám podařilo vysmrkat….
Rovněž nerada nakupuju oblečení, tak občas vyrabuju skříň mé nejstarší (tady uznávám velikou výhodu toho mít dcery) a ona mi pak říká (chci se vyhnout slovu „nadává“), ať si taky zajdu něco koupit.
Nepořádek – v tom jsme všechny jako ti chlapi :-))
A zdobinky a kudrlinky u nás taky nenajdete.
Jen mi chybí ta pravidla fotbalu, ale s tím jsem se pomalu smířila, že nikdy nepochopím….
Pokud jde o výlety, v sever Čechách u Turnova (nebo Trutnova?) je pevnost Stachlberk – a vůbec celé čs pohraniční opevnění je pro kluky hezké, dále lanová centra, ty stojí za návštěvu. Rýžování zlata je u Zlatých Hor v Jeseníkách – je to sice maličké, ale hezké. Valašské muzeum v Rožnově p.Radhoštěm – Mlýnská dolina, tam mají ty staré „stroje“ – mlýn, hamr atd. A vedle toho je malé lanové centrum (trochu jiné než to, co jsem myslela původně – ta bývají v Olomouci, Ostravě a i jinde, viz lanové centrum Proud), trampolínky a skákání na lanech. Dobrá věc. Ta lanová dráha je i před lanovkou na Pustevny v Trojanovicích (u Frenštátu). V Ostravě pak též hornické muzeum.
Budu přemýšlet dál 🙂
Ahoj, tak se hlásím do klubu. Mám tři kluky, 9, 5let a čtyři a půl měsíce. Tomu nejmladšímu jsem první čtyři měsíce těhotenství říkala Mařenko, pak jsem to nevydržela a na ultrazvuku se pana doktora zeptala. Začal se smát a řekl, že nebudu muset kupovat moc nových oblečků. Kupodivu jsem nebyla zklamaná ani chvilku. Jinak znám všechny druhy Lega, auta si stále ještě nepamatuju, pořád mi musí kluci radit. Pravda je, že
A já mám zase s chlapy společného suchou praktičnost. Nemám ráda příliš nazdobený byt (až na výjimky, kdy si to užívám jako svátek, třeba o Vánocích), mám ráda čisté rovné plochy, bez ornamentů (dobře se to udržuje a vypadá to požád uklizené:o)
nemáme v bytě např. vůbec ubrusy, nemáme vystavené vázičky, skleničky, z dekoračních předmětů jsem ale ujetá na miniatury hud. nástrojů, a manža taky. Protože je to poněkud drahý koníček, máme zatím jen dva, třetí chystám dát manželovi v únoru k svátku.
A nemám ráda kytky ve váze! Říkám tomu umírající organismus. Mám pocit,že tím trpí.
Manžel ví, že mám ráda praktické dárky, tak mi kupuje místo kytek vonné svíčky, ty já ráda vysvítím.
A jsem bordelář stejný jako chlapi. Prostě je mi s nimi dobře :o)
Pamino, díky za tipy, ta úzkokolejka z Jin.Hradce je ten můj histor. vláček :-))
Jo – mě taky nebaví kupovat a zkoušet oblečení, v tom jsem stejná jak ti chlapi, takže nejsi jediná.
Četla jsem to klukům a ti říkali: To my mámu asi strašit nebudem. Řekla jsem, že klidně můžou, že budu aspoň odolnější. Kuba řekl:Ale ne, máma neječí, to by nebyla sranda:-))) No, je pravda, že mužský smysl pro humor se mi povětšině líbí. Víc než ten dámský.
Mívala jsem hodně kamarádů, ale vždycky jednu nejlepší kamarádku. S panenkama jsem si samozřejmě taky hrála, ale na základce pak s kamarádkou na indiány. Autíčka jsem doma neměla, ale na ulicích své oblíbené značky(např. Ford Taunus).
A co mám s kluky ještě bohužel společného je, že mě hrozně nebaví nakupovat a zkoušet oblečení. V tom jsem asi divná…
Quendolino, taky to lovím z paměti, ale napadly mě Solvayovy lomy u Karlštejna, muzeum lokomotiv v Lužné u Rakovníka, muzeum motocyklů v Kašperských Horách a taky v Přerově nad Labem(tam je i skanzen a prima cukrárna:-). Samozřejmě NTM technické muzeum v Praze, ale to je teď, tuším, zavřené. Pak samozřejmě muzeum Škody v Mladé Boleslavi a muzeum veteránů v Lánech(nevím, jestli tam ještě je). Dobrá je taky úzkokolejka z Jindřichova Hradce a napadají mě taky doly v Kutné Hoře, ale tam je to taky až pro starší děti. Pokud jsou finance, tak je skvělý výlet pro děti větší 100 cm(není omezeno věkem, ale výškou:-) )do Legolandu v Německu. Je tam třeba i rýžování zlata, různé prolézací hrady, vláčky atd.. Určitě mě ještě něco napadne:-).