Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Zimňátka 2005
Protože už se začalo více mluvit o zápisníčích a Pomněnka už vytvořila jarní a letní miminka 2005, tak já vytvářím zimňátka 2005. Zmíním zde, co už umí Natálka – jak jsem již tady někde psala, bylo jí v pondělí 17.7. 8 měsíců, to znamená, že se narodila 17.11.2005 (pro ty, co mají potíže s počty :o)). A co už tedy umí?
Co se týká pohybu:
– před 3 týdny začala lézt – takže leze jak o závod, od včerejška se už skvěle staví u ohrádky nebo v postýlce. Je už opravdu super pohyblivá – umí lézt, posadit se, ze zad se překulí na bříško a hned na všechny čtyři a „mami – chyť si mě“ :o).
– obléknout Natálku je v současné době docela nadlidský výkon – kroutí se a otáčí a řve a prostě se jí to nelíbí a přitom, když byla maličkatá, tak se převlékala ráda.
Co se týká toho ostatního:
– tak žvatláme – dada, baba, jéjé, bůbůbů, apod.
– hezky se umí vztekat – jako teď, když je unavená a nemůže usnout, protože by mohla o něco přijít
– naše hraní spočívá v tom, že boucháme kostičkama o sebe, sundaváme kroužky ze stojánku, Natálka všechno ožužlává, blbneme spolu tím, že jí lochtám a pusinkuju na bříšku a u toho se hrozně chechtá
Ještě bych mohla napsat naše míry a váhy:
– tak porodní váha – 3310 g a míra 50 cm
nyní máme 8050 g a 70 cm
(teda, když to takhle napíšu, tak mě to až překvapilo, jaký to je skok)
Ha, ještě jídlo:
– tak s tím bohužel válčíme. Oběd docela baštíme – vařím jí mrkev, brambor a masíčko, nebo brokolici s rýží, květák s bramborem apod. Vždycky něco sní, ale pak jí to jakoby přestane bavit a je konec. S jídlem jsme začali v 6-tém měsíci. K večeři dávám ovocnou kaši – nejlepší je banánová – to včera snědla dokonce rekordních 150 ml. S ostatním jídlem – tím myslím svačiny – se moc nechytám. Občas jí dám ke snídani dětskou sušenku nebo piškot (takové ty dlouhé) a to většinou tak nějak ožužlá, něco z toho sní, ale spíš je to všude okolo ní. S přesnídávkami či jogurtem se nechytám. Z čerstvého ovoce se maximálně ujmu s melounem – ráda ho ožužlává, pak ho ukousne dásničkami a chvilku žužlá a pak vyplivne. Polykání jí moc nejde.
– k jídlu patří zuby – tak ty ještě nemáme – ani jeden a to od 3. měsíce mi kamarádka říkala, že už jí určitě rostou – protože malá pořád hrozně slintala a slintá dodnes.
Ráda bych tedy věděla, jak jsou na tom ostatní zimňátka z loňského roku, i když už něco vím o Šárčiný Anežce a Pavlinkav Janulce, a doufám, že tu je víc stejně starých dětí. :o)
Tak jsem se dostala k netu aspoň na chvilku a tak hlásím novinky-od tohoto týdne chodíme na nočník!!!!
Povedlo se to náhodou-viděla párkrát kamarády čůrat na nočník a hlavně chtěla na krk řetízek jako mají mamka a taťka a tak jsem jí řekla,že ho můžou nosit jen ti,co čůrají na nočník nebo záchod a když taky bude,tak svůj dostane.Tak začala.Zatím chodíme bez plínky jen doma,ale i to je úspěch-dokonce bez nehod!Takže až zase bude teplíčko,tak to zkusíme i venku a uvidíme,jak rychle se plínek zbavíme nadobro.
mi to Natálka odmáčkla.. tak pokračuju…
Párkrát se stalo, že stála s nočníkem v ruce a čůrala. No, ale jsem typ co to neřeší a počkám, až k tomu dozraje. Nebudu jí trápit na nočníku. Uvidíme co s ní udělá léto, když bude běhat bez plínky :o)
Tak jak jsem slíbila – byly jsme na 1,5 leté prohlídce. Takže co se týče váhy – 11 kg, míra – 82 cm. Už když ji sestřička měřila a vážila, tak brečela. Pak se trochu u dr. zklidnila a nechala si změřit tlak, poslechnout se a dát si očkování na lžičku. Jenže to nás ještě čekala injekce do zadečku – další očkování. Tak už jen položit Natálku na bříško byl problém, ale zvládly jsme to. Pak jí dr zapíchla injekci a … Natálka zatla zadeček a injekce nešla vstříknout. Takže to byl fakt boj, po chvíli, kdy jsem jí promlouvala do duše, aby se uvolnila a sestřička místo masírovala, tak se to povedelo. No a pak dr zjistila, že to šlo tak špatně i proto, že byla špatná jehla (ztupená) – už od výrobce. Že se to stává tak 1:500. Takže my jsme zase prostě byly ty pětisté a musela si to malá protrpět. Doktorka se teda hrozně omlouvala. Vím, že za to nemohla, nemůže každou jehlu podrobně zkoumat pod mikroskopem, ale stejně. Nevím, proč se vyrábí takový šunty – to by se přece stávat nemělo.
No po chvíli, co jsem Natálku chovala, tak se uklidnila a nakonec i doktorce zamávala a řekla čau.
Jo taky – dr se ptala, jak je to s mluvením – jestli těch 15-30 slov používá. No já nevím jestli jsou to přímo slova, ale těch 15 zvuků bysme dohromady daly :o)
No a další prohlídka je až ve 3 letech. Myslela jsem, že je ještě dvouletá, ale prý pojišťovna hradí až tu ve 3 letech, ale že se málokdy stane, aby děti ani jednou k dr. do těch třech let nedorazily :o) Na další očkování jdeme ještě v září.
Tak to je tak vše. Jinak co se týká našeho aktuální nočníkového stavu, tak jsme na tom tak, že Natálka si ho občas přinese, ale nevyčůrá se ani nevykaká do něj. Párkrát se stalo
Já taky moc nestíhám a trošku VD zanedbávám, ale určitě taky napíšu co na 18-ti měsíční prohlídce. My jdem tohle úterý, tak jsem zvědavá. No ono asi není moc na co. Natálka bude nejdřív samý úsměv a jakmile se jí paní doktorka dotkne, tak začne řvát :o)
Nějak nestíhám číst ani psát, ale 5.6. jdeme (o měsíc dřív) na 18ti měsíční prohlídku, tak to pak snad dám do pořádku a sepíšu podrobný referát, jak nám Honzíček roste.
Jo,taky si myslím,že kousek neuškodí-a hlavně to má doma za odměnu,když je hodná a hezky jí-jinak nedostane nic (ani sušenku,ani bonbon,ani křupky-prostě nic).Jinak my ze sladkostí baštíme kinder čokoládu,mléčnej řez,lentilky (nedáví se s nimi,naučila se je hezky rozcumlat),lízátko(to jen ocumlá a pak zahodí)a sušenky(ty už baští snad všechny.Já ji ty sladkosti ani tak nenaučila jíst jako babičky (když přijdem na návštěvu,tak tomu není v mých silách zabránit,ať se snažím sebevíc)a hlavně,když ji moje máma hlídá a bere si ji na procházky,tak opravdu nevím,jestli ji něco dá nebo ne-ale naštěstí aspoň vždycky zbaští celou sváču,co má sebou.
Vím z vlastní zkušenosti,že kdybych ji sladkosti zakazovala,tak by to dopadlo jak u mě (máma domů nekupovala moc sladkostí z důvodu,že na to prostě nebylo a hlavně když něco koupila tak to sežral nenažranej bratříček),že jsem pak když byla možnost nevěděla,co mám zakousnout.A lepší než takovýhle nenažraný návaly-to radši občas nějakej ten kousek a hotovo.Ale dopadnout jako můj bratránek,kterej má sladkosti vyloženě jako náhradní stravu třeba za svačinu (babička je měkká a vždycky mu dá a hlavně už ví,kam má chodit,kde je to uchovaný),tak to zase ne-nechci,aby měla tak zkažený zuby a sladkosti měla jako náhražku jinýho jídla.Zabránit nejíst sladkosti asi dneska nejde-když to děti vidí všude v obchodech a že toho tam mají opravdu hodně,že občas ani já nevím,co koupit.Tož asi tak.
Leni, malá je teda fakt drobek:o), ale aspoň se nenataháš. Moje záda toho mají tento týden tak akorát, protože malá měla od pondělí do středy horečky, šílený dávivý kašel, takže jsem si to takt užívala…tatínek každý den do noci v práci, ještě že jakž takž fungovala babička, jenže ti už mají prácu na poli, takže je vidíme hodinku denně…ale až se zasadí a okope, bude zas líp:o))
Naštěstí jak rychle nemoc přišla, tak rychle odešla a dnes už lítala jak šus a nechtěla být na kočáře, takže to vypadá, že už je zdravá ažaž;o)
Separační ani jiné krize odmítání tatínka a tak naštěstí nemáme, protože já se v létě chystám na týden do Francie se sborem! Jé, jak já už se těším. První rok jsem neuměla repertoár, druhý rok jsem byla těhotná, třetí rok jsem kojila a letos už to fakt vyjde!!!
A když tady čtu o bonboncích, tak mě napadá přednáška, kterou jsem si předvčerejšky vyslechla od své sousedky, která má malou o 6 týdnů starší. Koupila jsem totiž tento týden poprvé malé v lékárně lízátko, protože jsem do ní nemohla nijak narvat vitamíny,tak nám to lékarnice doporučila, je to na bázi hroznového cukru, tak jsem na to kývla. No a potkaly jsme sousedky. A hned bylo : Verunko, ty se na Janičku ani nedívej, protože něco takového ty vůbec nebudeš dostávat. Do tří let nepatří sladkosti do jídelníčku. V žádném případě. – Tak jsem vysvětlila, proč jsem povolila lízátko a přednáška pokračovala v duchu zdravé výživy, obezity dětí, utrácení za sladkosti, prokládané větou „verunko, ani se nedívej“. No síla….pak jsem si doma říkala, proč já se vlastně obhajuju, když nechce dát, ať nedává. Já mám své důvody, proč jsem jí to dala a basta.
Stejně to skončí tak, že se jí Verunka bude potajmu chodit cpát k babičce nebo ptát po dětech. Zastávám názor, že kousek neuškodí.
Tak jsme právě dorazili z prohlídky-takže:máme 75cm (napsali nám do průkazky 74,takže to nějak nechápu,přitom jsme u měření byli já i manžel) a vážíme 8,44kg.Máme 11zubů,12.se neustále tlačí ven.Pomalu povídáme i ve větičkách-první věta zněla bába pá gaga(s bábou jdu na kačenky).Tož asi tak.Doktorka mi sdělila,že to vypadá,že zdědila geny po mně,takže bude malinká-pořád jede v tom nejnižším pásmu,ale jinak je dobře symetrická,takže to nevypadá na nedostatek růstovýho hormonu nebo tak něco-ale co nemáme na výšce a váze,tak máme jinde-pusinku od rána nezavře a je dost průbojná,takže se určitě neztratí.Všechno chce pořád dělat sama a jak není po jejím,tak následuje vztek.Ale už jsem si zvykla,i když je to horší a horší-hlavně když se naučila říkat nene.Takže se pořád na všechno u ní ptám a ona většinou odpovídá nene (akorát když chce bonbonky,tak to odpoví jo).
Jsi mě Šári pobavila – tím skákáním kolem nočníku. U nás to bylo to samé a i Natálka na mě koukala dost prapodivně :o)
Jinak jízda v autě s Natkou je utrpení. Ona furt řve. Ze začátku je třeba čtvrt hodiny v klidu, ale pak – třeba než dojedeme na chalupu, což je pak ještě tak hodinu – prostě řve a řve a řve. Takže já celou cestu zpívám, povídám, abych ji uklidnila. Točím se k ní dozadu, až je mi z toho zle od žaludku. Vzadu sedět nemůžu – to bych zvracela hned. No fakt hrůza. Žádný hračky nepomáhají – nic. A když svítí sluníčko? No to je pak hysterie – když jí zasvítí do očiček. Chceme zkusit koupit slunečný brejličky, jestli to trošku nepomůže :o)
Ahoj holky, tak taky přidám “ trošku d mlýna“:o)) Nám bude 18 měsíců 22. dubna, na prohlídku zřejmě půjdeme někdy po ( květen?), kolik teď vážíme přesně nevím, něco kolem devíti kil, ale zdá se mi, že dost vytáhla do výšky…jinak, s nočníkem taky zápasíme…malá ho nosí na hlavě ( naučil ji to brácha), občas do něj posadí panenku…taky Leňule:o)) … a občas se nechá posadit sama…ale málokdy, spíš si sednout odmítá, tak ji tam nervu…na prkýnko na zýchodě se chodí dívat a když ji na něj vysadím, tak se natáhne po toaletním papíru, hodí ho pod sebe do záchoda a hned leze dolů, aniž by “ něco“ udělala…ale zato chce okamžitě spláchnout:o)))
No co, taky vyčkám na teplejší dny..třeba se zadaří…jen je blbý, že máme doma všude koberce, tak nevím jak to budu dělat, abych ho nemusela stále čistit…:-((
Jo a taky se jí jednou povedlo vykajdit do nočníku…byla vykulená z toho, co “ vyrobila“…já kolem ní skákala a jásala, jak je šikonvá a malá vypadala, že se rozpláče…asi nečekala, že to bude vypadat takhle, hihi:o))
Jinak, vztekáme se taky a fest, má docela slušné decibely při tom řevu, takže pokud jedeme v autě, tak je to nářez:-(
No a zrovínka teď má nejen období vzdoru, ale i nejspíš nějaké další “ separační krize“ nebo co, protože když mě nevidí, tak začne řvát…a to bylo nedávno odbourané…přikládám to k růstu zubů, tak snad to zase brzy přejde:o))