Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Hrozi nebezpeci pri placi?
Dobry vecer,
Chtela bych se zeptat jestli hrozi nejake nebezpeci kdyz dite hystericky place az do ruda.
Kdyz zmizim synovi je mu 7mesicu, z dohledu (WC,atd) zacne silene plakat a kricet,pak kdyz ho vemu tak hned prestane a vzlyka.Slysela jsem o pupecni kyle,ale zajima me spis jestli mu z toho hroznyho tlaku jak krici nemuze prasknou nejaka cevka v mozku….
Velice dekuji za odpovedi…
Ja bych se spis rekla ze Renatka nevi proc place kdyz mu nic neni, nepise ze by bylo dítko nemocne, nenajezene, nenapite, priskrcene a nebo jinak nespokojeno. Nepise ani ze by zanedbavala jeho potreby, jedna se jen o to ze place kdyz maminka zmizi z dohledu. proto ma reakce.
A na otazku ohledne cevky jsem odpovedela.
Lien ja se k Vám už odmítam vyjadřovat, nesedím Vám fajn, beru. V tom případě tedy na Vaše dotazy nebudu odpovídat ať Vás zbytečně nedráždím a Vy mé názory prosím nečtěte.
Ivčo a Domčo, tak nějak to taky vidím:-)
radka2
No, já to vidím takto. Jsou dva tábory maminek (teď nemyslím jen tady diskutujících, ale všeobecně). Ten první zastává názor, že pláč mimina není vůbec přirozený a k dítěti nepatří. Druhý tábor zastává názor, že je naopak pláč přirozený a nechat dítě vyplakat je normální. Myslím, že nejrozumnější je cesta prostřední, tedy taková střední. Pokud má dítě uspokojené základní potřeby, tj. je najedené a syté, nic ho neškrtí, nebolí atd, tak pláč prostě patří k životu dítěte. Většinou tím vyjadřuje něco, co se mu nelíbí, chce třeba pochovat a vyžaduje pozornost. Některé více, jiné méně.
Některé děti jsou prostě klidné od narození, jiné dráždivé, pláčí při jakékoli příležitosti.
Je na mamince, jakým způsobem dokáže vnímat pocity svého dítěte, rozpoznat, proč vlastně pláče a také mu „svým způsobem vysvětlit“, že vše nelze řešit chováním apod..I takto malému.
Osobně si tedy myslím, že dítě všude nosit jen proto, aby neplakalo není nejlepší řešení, některé děti (ne všechny) si na to zvyknou natolik, že se tomu pak těžko odnaučí.
Ale myslím, že je to věc názoru. Myslím, že žádná matka (tedy normální matka)nenechá své dítě plakat hodiny tak,aby se pak trápilo. Ale na druhou stranu dítě potřebuje vědět, že všechno nemůže být podle něho.
Takže osobně souhlasím se všemi, co tady diskutují, od každého trochu:-)
lien, i odborníci jsou někdy každý jiného názoru. zkus kouknout na neštovice. spousta lékařů už ustoupila od pudru, který pupence nenechá dýchat a doporučuje sprchování, a pořád přesto spousta lékařů trvá na zastaralém léčení.
radka2
Už několikrát jsem se k tomuto dotazu vrátila a zase ho opustila, ale nedá mi to nenapsat. Michaelo, už jsme se spolu střetly u mandlí. Marně přemýšlím, proč mi vaše odpovědi tolik vadí, když to samé, napsáno někým jiným, na mě tak špatně nepůsobí. Asi to bude tím, že jsem si přečetla, že modře podbarveny jsou rady ODBORNÍKA.
Renatko, já jsem měla takové to nosící lehátko, kdekoliv jsem šla, musela jsem malého vzít sebou. Je to tak, prostě když mu zmizí s pohledu maminka, která je tou jedinou jistotou, kterou v životě má, miminko prostě pláče, nemůže si pomoci, zatím si ještě nedokáže uvědomit, že zase hned přijdeš, pokaždé myslí, že je to navždycky. Tím,že ho necháš plakat, mu sice neublížíš fyzicky, nemusíš se bát prasklé cévky ani kýly, lidské tělo není zas tak křehké, aby mu byť srdcervoucí pláč ublížil. Ale s každým tvým zmizením prostě trpí psychicky a pokud to alespoň trošku jde, ber si ho všude sebou, není přece nad spokojené děťátko a tím ho absolutně nemůžeš rozmazlit. Protože s rostoucím věkem už si bude uvědomovat víc a víc věcí a když odejdeš na záchod, do koupelny, nebo pak třeba do obchodu, sepne si v hlavičce jedna a jedna a bude vědět, že se k němu zase vrátíš. Ale do té doby, která je u každého děťátka jinak nastavená, se mu snaž vyhovět, jeho spokojenost ti to vrátí:-)
Dovolím si nesouhlasit s paní doktorkou, že je to pro takového prcka zábava, když začne plakat tak, že se zalyká. U svých dětí jsem se naučila tomu, že pokud spokojené děťátko začne najednou plakat, vždycky má k tomu důvod. A na mě je, abych ten důvod pochopila a pomohla mu, ne abych na něj třeba zasyčela, ať neřve, že se mu přece nic vážného neděje.
Doma mam takovy ten batuzek na zada jak v nem mimco sedi,tak ho asi budu muset zacit pouzivat 🙂
Uf,tak prevelice dekuji vsem za odpovedi 🙂
Souhlasím s Lien,
já malou když měla tu tzv. separační úzkost nosila všude sebou, teď jí je 13 měsíců a když jí nechám hrát si v pokojíčku v pohodě si tam hraje, než si dojdu třeba na záchod.