Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Adaptace ve školce
Ahoj poaniučitelky a maminky,
ráda bych se zeptala, jak u vás prakticky probíhá (nebo proběhla) adaptace ve školce (myslím tím pro ty nejmenší – tříleté)…z naší jsem totiž nějaká rozpačitá….Chodíme tam od včerejška. Včera jsem tam s naším Prokopem (který, podotýkám, není žádný mamánek a je zvyklý být v herničkách a dětských koutcích sám)byla cca 2 hodiny, na doporučení učitelek jsme všichni rodiče nováčků byli s nimi ve třídě a kolem 10 hod., když děti odcházeli na zahradu, jsme byli všichni tak nějak automaticky vypoklonkováni domů (i přes Prokopův řev, že chce s dětmi na hřiště)….dnes bylo tedy v plánu, že půjdeme se třídou už i na zahradu. Opět jsem ho tam odvedla (vůbec si mě ve třídě nevšímal), takže jsem rodiče nováčků seděli u nich v šatně – když jsem se ( a nejen já) zeptala, jestli bych mohla třeba na hodinku odejít a zase přijít, učitelka se na mě podívala, jao bych se namouduši zbláznila a důrazně to nedoporučila („pokud OPRAVDU NESPĚCHÁTE…“) – seděla jsme tam tedy dále (úplně zbytečně – ani si na mě nevzpomněl), potom jsme se oblékli a šli na zahradu, kde jsem postávala celé 2 hodiny a následně jsem si tedy myslela, že půjdeme ve školce i na oběd, což mi bylo opět důrazně nedoporučeno, ačkoli se toho Prokop velice domáhal („aue já chci obídek ve škouce“…) – prý že je ještě brzy…tak šly děti na oběd a my domů, já už, popravdě řečeno, mírně vytočená, protože jsem vůbec nepochopila, proč by Prokop nemohl jít ve školce na oběd (samozřejmě v mém doprovodu – jinak je to nemyslitelné), nota bene když se toho sám dožaduje. Prý až tak ke konci týdne… prý přece vidím, že když venku třeba upadne, tak běží za mnou ( to je snad logické – každé dítě by běželo za mámou, kdyby tam byla…)a mám mu dát čas a vydržet….nevím, chtěla bych znát vaše zkušenosti a i názory učitelek – přijde mi to celé takové divné….i zítra by prý bylo lepší, kdybych tam celou dobu byla (to si ho totiž učitelky vůbec nevšímají ve stylu „matka funguje“ a přijde mi, že při smíšených třídách, které máme, malásky nyní úplně ignorují, přenechávají je plně v péči rodičů a věnují se „starým známým dětem“, nijak je nezajímá, jak moc jsou nováčci samostatní apod….), Omlouvám se za délku dotazu, ale docela mě to trápí….díky všem
tak to som rada, ze nemám iba ja takúto skúsenosť so školkou. Moj syn bol tiez zvyknuty na deti, zvyknuty an to, ze ho strazil niekto iny, pretoze som musela chodit do prace. On potrebuje proste len nejaky rezim a zvykne si. Ale predsa, ked som nastupovala do skolky, tak som sa dohodla v praci, ze je mozne, ze dva tyzdne nebudem chodit do prace alebo len na chvilku, pretoze neviem, ako prebehne adaptacia. A dopadlo to uplne katastrofalne. Sla som to s tym, ze to zvladneme, ale ked pani ucitelka videla, ze nemam z toho ziadne obavy, tak ma zacala presviedcat, ze to urcite nepojde tak jednoducho. Ked som ho tam druhy den nechavala, tak mi spravil papa a odisla som. A vobec neplakal. Lenze jej sa to nezdalo, tak zase pred synom zacala hovorit, ze je to iba prvotne a ze to urcite nezvladne. Takze ked druhy den asi 10 minut plakal, tak mi uz volali na mobil, ze mam okamzite prist a byt tam s nim. Dosla som a bol uplne v pohode. Dalsi den ma uz vobec nechceli pustit, dalsi zase a nakoniec je z toho uz mesiac. Myslim si, ze je to kvoli tomu, ze im to vyhovuje, ze sa nemusia starat o tak male deti. Maju tam samych predskolakov a z 23 deti su iba 4 trojrocne, z toho 2 tam maju starsich surodencov. A dnes mi pani ucitelka povedala, ze maly nezvlada adaptaciu a mam sa ist poradit k psychologovi. Ja si skor ale myslim, ze mu nedali vobec sancu, aby to zvladol. Skor donho zasiali pochybnost, ze to nezvladne. Je mi to luto, hlavne preto, ze som tomu obetovala tolko casu a zbytocne, ale myslim, ze sa pokusim ho dat do inej skolky, ak to vobec pojde. Maly je sikovny, este sa sice uplne neoblecie sam a pri jedle sa trosku zaspini, ale z vlastnej skusenosti viem, ze je to u trojrocnych deti normalne. A myslim si, ze ma na to, aby to v skolke zvladol. Musela som to zo seba dostat a som rada, ze je este niekto, kto to ma podobne. Drzim palce, nech to zvladnete, ja este skusim jednu sancu, ze si sadnem s tou ucitelkou a porozpravam sa s nou. Mam pocit, ze ma voci mne nejaku averziu uz hned od zaciatku, asi kvoli tomu, ze chodim do prace a tym padom som krkavcia matka a karieristka. Ale zialbohu inu moznost nemam, otec dietata je nezvestny a peniaze z neba nepadaju.
goska
Já jsem 3-letou dcerku dala hned od prvního dne od 8-15 hod. Žádná „zvykačka“ u nás ve školce neexistuje. Pusa a ahoj. Je fakt, že jsem celý den byla šíleně nervosní a tatínek taktéž, ale dcerka byla v poho. Ještě se ujišťovala, že ji tam vezmu druhý den zase. I když asi 1x denně zabrečí nebo zavzteká, některé děti častěji, tak si myslím, že je to takto nejlepší. Mamky co chodí do práce stejně nemají jinou možnost.A plést dítěti hlavu s tím, že tam je jednou s mamkou, pok bez ní, jednou 2hod., podruhé4hod. to se mi fakt zdá trochu uhozené. Myslím, že pravidelnost je nejlepší.
Markéta
Káčo, taky nechápu, nám „dovolili“ zůstat první den třeba hodinku ve třídě s dětmi a pak šup domů 🙂 obědvá tam každý od 1.dne (pokud tedy nechodí od 7 od 11, to oběd nestihne) a kdo chce (asi 5 dětí) tam od prvního dne i spí… naopak nám doporučili je přes den nechodit kontrolovat, že kdyby nás viděli, bylo by to jen horší.. takže maminky šup pryč a přijít až budeme chtít děti odvést, podle vlaství úvahy, dohody s učitelkou a míry navyknutí dítěte se upravuje doba jeho pobytu ve školce…
Prokop se i nadále do školičky těší, takže jsem naplánovala další pochůzky, zítra se do školky vrátím před obědem:-) – pokud je Prokop v pohodě (což evidentně je), tak už další 2 hodiny v tomhle počasí postávat na zahradě nebudu:-))…jo – a na argument nás rodičů, že si děti ve škoce na naši přítomnost zvyknou, nám bylo řečeno, že si za 14 dní určitě nezvyknou….tak to je pak těžké:-)…ale náš tatínek mě dneska uklidnil (přes chat – ja zase mimo ČR), že prý je tohle asi nějaká móda, protože v Německu jde zítra s nováčkem do školky nějaký jeho kolega – otec (maminka nemůže), bude tam od 9 do 13 hodin a takhle to tam požadují po první 2-3 týdny….
Kaco, to jsou fantastické argumenty :-))) To by stálo za zanesení někam do „manuálů“ :-))
No konec srandy to co píšeš že se dítěti nechce svačit nebo se mu nechce od hraček ven je běžná věc, když první dny nechce jíst tak nechce, ven se po menším přemlouvání děti stejně nakonec přesvědčit dají, na začátku jde o to aby si zvykl na režim, našel kamarády a celkově se „rozkoukal“.
Já si spíš myslím že tímhle dětem ubližují, příliš je zvykají na to že tam jsou stále maminky a až jednou maminkám řeknou že už stačilo a pošlou je pryč, určitě se najdou děti které to ponesou těžko, protože nebudou chápat jaktože s nimi maminky doteď byly neustále a najednou už nesmějí. navíc hodit všechny do jednoho pytle je taky špatné, každé dítě je jiné a od toho by se měl odvíjet přístup k nim.
ASi holt budeš muset naplánovat další pochůzky, pracovní pohovory atd…
Káčo,
supr. Škoda, že tohle nepraktikují na těch dětech, co to fakt potřebují, a těm adaptabilním nedají volnost…
Všeho moc škodí, ať tak či tak.
Takže už máte školkáčka, jo jo, to je fofr.
A co práce? Nastoupíš? Jak se to dá v medicíně dohnat po 3 letech MD? Musíš se nějak „dovzdělat“?
(Omlouvám se za offtopic, ale zajímá mě to kvůli známé, co vloni nastupovala po 5 letech MD zpět do nemocnice, a docela síla…)
že to není ta školka, co v minulosti, že myslí na ty děti, jaký je to pro ně šok a jaké z toho můžou mít trauma
Kaco….kontruj tim ze az si bude muset zvykat na 1. tridu bude to horsi:)….
Děkuji vám všem za reakce, jsem ráda, že nejsem za blázna:-)..dnes jsem tam Prokopa přivedla, řekla, že jdu na kontrolu do nemocnice a že přijdu asi za 2 hodiny – učitelka se sice zatvářila vyděšeně, ale když se prý nedá nic dělat, tak teda jo..Prokop to odbyl mávnutím ruky a když jsem potom přišla, byli na zahradě, skoro si mě nevšimnul…paniučitelka se mi snažila promlouvat do duše – jako že byl sice v pohodě až na to, že nechtěl svačit (nacpal se na snídani) a potom nechtěl na zahradu – šel až po přemlouvání, ale opravdu, mám dát na ně, že to není ta školka, co v minulosti, že myslí na ty děti, jaký je to pro ně šok a jaké z toho můžou mít trauma – já jsem oponovala, že jsem ho tu přece nenechala rovnou na 8 hodin a že ho opravdu znám, že bude v pohodě…nakonec jsme si tak napůl uhájily každá svoji pravdu – prostě do oběda bez problémů vydrží..takže jsem potom opět mrzla 2 hodiny na zahradě, na oběd už šel se svojí třídou – tam mě nechali úplně před jídelnou, načež ji asi po 30 min. Prokop opouštěl jako poslední, anžto si 3x přidal a snědl 5 knedlíků a 3 masa s rajskou…když jsme se oblíkali a děti šly spát nebo „relaxovat“, už se pídíl po tom, že on jde spát tady taky…takže pokud se v jeho chování nic nezmění,nechávám ho tam prostě do konce týdne bez debaty do pooběda (spaní by učitelky asi fakt neskously:-)) a příští týden uvidíme…ještě jednou díky.
ASi tak, prostě máš dejme tomu lékaře nebo zařizování a hotovo. Na to nemůžou nic říct. Jak to dělají s dětmi jejichž maminky jdou rovnou do práce? Ty tam s dětmi nemůžou být.
Tak příště „opravdu spěchej“ (pro učitelky), jestli Tě Prokůpek nepotřebuje.
Je to šikula samostatný. :o)