Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
NEŘÍZENÁ STŘELA
Dobrý den,chtěla bych se zeptat co s naší slečnou je jak neřízená střela,podle doktorů je abnormálně hyperaktivní dítě proti ní nula.Není zlá to ne ona děti miluje a taky je umí bránit,nechtěla bych chytit jednu její levačkou skolí i 12 letou sestřenici.v září nás čeká škola a učitelky ve školce už doslova kvetou nedává pozor leze po skříních ,no všude ale když jí vyzkouší zázrakem to umí.Nevíte jak jí udržet na místě?je i dlouhodobě těžce zdravotně nemocná což stou hypraktivytou nejde dohromady.Je drzá teda na cizí a oprejsklá a komediant hadr prý to vše pochytila po nemocnicích.TAK CO SNÍ POŘÍDIT SI SPORTOVNĚ NADANOU UČITELKU?
Miruš, jenže i ty indigové děti, o kterých píšeš, se musí začlenit do kolektivu. Naschvál píšu musí, protože člověk je tvor společenský….A ve škole je to o tom, že aspoň částečně se musí podřídit kolektivu a autoritě. Pokud ti dítě o přestávce skolí půlku třídy, protože zrovna ukazovalo, že umí karate….není to ta nejlepší cesta.
Sama vím, co je to mít 7 dys+ADHD dětí ve třídě čítající 27 žáků. To už je prostě mazec….ale to je jedno, tato debata se totálně stočila na osočování jiných, o jejichž práci víte pramálo….
Moje rada pro třicítku je stále stejná – vyměnit psycholožku a učitelku (to už se stalo) a chování hlavně řešit, nemávnout nad tím rukou s tím, že je to prostě neřízená střela….i střely se musí řídit:o))))
Mirus…porad nejak nechapu proc tohle vsechno pises?…a proc na mne plytvas tolik vykricniku…nechci byt tvuj pritel….jen jsem ti chtela napsat neco co je jen pro tebe…ale kdyz nechces…nebudu nutit…(prosim napis kde jsem dala najevo ze jsem vsevedouci….porad to nejak nemuzu najit)….ostatnim se omlouvam….ale kdyz na mne nekdo utoci bezduvodne…mam potrebu zjistit proc…nekdo chtel nazor….ja dala svuj profesionalni…nic vic nic min…i ta tricitka je slusna a napise diky mate sve nazory….ale ty?…vazne to nechapu
Brmbulko! Jako vševědoucí se chováš pořád a musíš mít vždy poslední slovo.Registrovat se nebudu, protože si přátele ráda vybírám sama a život je moc krátký na to ,abych si ho nechala kazit žabomyšíma válkama a neustálým dokazováním svojí pravdy.Končím…..
Miruš
Mirus…nemohla by ses zaregistrovat?….docela rada bych ti neco napsala soukrome:)
nikoho jsem nenapadala….ale vidim ze kdyz clovek napise svuj nazor…a nedej boze at je jiny nez jaky ocekava dotycny…..je zle:)
ucitelem se clovek rodi:)….prosi zkopirovat vetu kde jsem se ja stavela do role vsevedouciho….:)
Brmbulko ! Nepochopila jsi vůbec , co jsem tím přirovnáním u lékaře chtěla říct.Chytáš se každého mého slova.Tady se přece řešila tricítka.Učitele jsem měla dobré i špatné a i když pracuji ve zdravotnictví, tři roky jsem učila 15-18 leté na zdravotnické škole.Je to něco jiného (neměla jsem 30dětí,ale jen 12- šlo o praktika v laboratoři) ale mohla jsem sledovat přístup ostatních kolegů k těmto „dětem“.Nebylo to jednoduché dělat při své práci ještě učitele , ale bavilo mě to a poznala jsem , že dobrým učitelem se člověk stává časem.Nestyděla jsem se přiznat, že něco nevím, že jsem udělala chybu,a snažila jsem se najít různé způsoby, jak jim např. vysvětlit chem.výpočty, aby to pochopili všichni.A určitě ještě nejsem zdaleka dobrý učitel , musela bych na sobě pracovat.(Teď jsem na mateřské).Já jsem se nestavěla do role vševědoucího. Můj první příspěvek byla rada pro třicítku, ale jak je vidět platí potrefená husa…..
Miruš
uz abych byla babicka a mohla mit vnoucatka jen na vikendy a pak je vracela:)….
Ještě mě napadlo, když Ti Kejko tak hezky sepsala plán…
Jseš doma, nebo chodíš do práce? Kdo ji kromě Tebe ještě aktivně vychovává – myslím třeba že je s ním déle jak hodinu denně?
Dokud byla Terezka denně dvě hodiny po školce s babičkou a dědou, kteří si nechají i skákat po hlavě, bylo moje snažení o nějaká pravidla absolutně k ničemu. Teď jsem doma s Honzíčkem a Terezka je s našima opravdu vyjímečně, je to nebe a dudy.
Moje sestra má chlapce, nyní 8mi letého. Od narození těžký atopik, astmatik, hyperaktivní. Celé noci nespal, neustále se drbal a to do krve na celém těle. Sestra, ani její manžel se nevyspali, protože 4x za noc mu museli držet ruce, aby si nesedřel poslední zbytky kůže. Dlouho nemohli přijít na to, jaké potraviny smí – je toho pomálu. Ve dne byl unavený, roztěkaný, plačtivý.
K takovému dítěti, zvláště pokud je první, se rodič chová trochu jinak. Možná je rád, že právě jeho dítě nezvrací, že si může trochu odpočinout, samozřejmě je mu líto, že právě jeho dítě musí mít takové problémy, obviňuje se……
Sestra také měla problémy s chováním chlapce v pozdějším věku, ale s pomocí psychologa je zvládla.
Nevíme, jaký má zdravotní problém holčička třicítky, pokud byla často v nemocnici, asi to nic zanedbatelného nebude. Myslím, že to může být skutečně jeden z důvodů… Možná už si v životě třicítka zkusila dost a dost.