Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Školkový syndrom
Spíš než školkovým “syndromem“ trpím syndromem “nepřijaté matky do MŠ“. Doposud jsem si to nepřipouštěla, ale je to tak 😀 Je pochopitelné, že tím trpím já, nikoli dcerka, neb tomu ještě tak úplně nerozumí.
To že tímto neduhem trpím, jsem zjistila až dnes. To že dcerka nebyla přijata do první MŠ už víte. V současné době čekám na ortel z MŠ druhé. Myslela jsem si, že nepřijetí v té první jsem už nějak zkousla a smířila se s ním. Třeba právě proto,že se soustřeďuji na budoucí výsledek zápisu druhého.
Snažila jsem si vše racionálně vysvětlit, nicméně racionální vysvětlení můj mozek ignoruje:-D
Protože je zápisové období, tak neustále někde narážím na články či diskuze na podobné téma. Když jsem se snažila vést smysluplnou diskuzi na jedné z dostupných maminkovských webowek, tak jsem zjistila následující. Patřím k jedné promili maminek, které tento problém řeší a konkrétně jediná já jsem v ČR absolutně abnormálním úkazem, neboť nejsem spokojená ani smířená se systémem, který je tu nastolen :-))) Jsem hrozná a děsně nemožná, protože jsem chtěla umístit své dítko do MŠ, kvůli návratu do práce. Zjistila jsem, že nemám právo toto požadovat, neboť mi kdosi zapoměl před porodem říci, že po třech letech, kdy mi skončí pobírání RP nebude absolutně nikoho zajímat, jak si poradím 😀 MŠ totiž nejsou instituce, na které bych se něla spolíhat, protože ty tu nejsou pro mě ani pro mé dítě. Mám přeci babičky nebo si můžu vzít chůvu (jako třeba tu paní na hlídání, kterou jsem zkoušela a dcerku mi vystresovala svým chováním tak, že dva měsíce bojkotovala i návštěvu u babičky) nebo ještě v době plánování početí jsem měla si zajistit místo pro ni v soukromé školce 😀 Dále mi kdosi taky zapoměl říci, že pobyt s dítkem doma se klíďo může protáhnout taky do jeho 5-6 let, takže na práci zapomenout a huš huš do fronty na ÚP a pak hupky šupky na sociálku. Proč ne, když mě chce stát raději vidět, jak pobírám sociální dávky,než v pracovním procesu, abych mu mohla platit daně 🙂 Ale pardon, stát vlastně za mě není odpovědný, nikdo mi neříkal, že si mám pořídit dítko 🙂
Syndrom jak vyšitý, že mamky? 😀
Nic to nemění na tom, že svou dcerku miluji a nejsem zas takový ignorant, že bych jí z toho vinila, to ani omylem. Život s ní je pro mě darem nejcennějším. To že mi ho kdosi komplikuje, je věc jiná …
Fakt se na to snažím nemyslet, ale ono si mě to hledá. Dnes jsem vezla rodiče na oslavu 50-tin jedné naší příbuzné. Protože táta se necítil na řízení auta a já tuto část rodiny dlouho neviděla, rozhodla jsem se s dcerkou si s nimi udělat hezký výlet.
Pozapomněla jsem ale na jednu věc, že ona příbuzná celý život pracuje ve školce :-)))) Navíc tam měla skoro všechny své kolegyně a navíc i svou nadřízenou “ředitelku“ :-)) Nejenže jsem si musela poslechnout tu radostnou novinku, že její tříletý vnouček se dostal právě do školky, ale obávaná otázka na sebe nenechala dlouho čekat 😀 “A jak se těšíš ty Elinko od září do školky?“ Hauuuuuuu
Všechny učitelky včetně paní ředitelky si neodpustily soustrastné utěšovací věty “To je ale škoda, že tak šikovná holčička se tam nedostala. Co já bych dala za to, kdybych měla takovou ve třídě.“ “Já mám doma o půl roku starší vnučku, a ta tak zdaleka krásně nemluví“.
Dál snad ani pokračovat nemusím. Jen poznámka p. ředitelky mě v konečné fázi mého syndromu rozsekala “u nás jsme po předškolácích přednostně přijímali maminky, kterým končí RP a nastupují do práce, to je samozřejmost“.
No nic, jdu si dát aspirin a studenou sprchu a jdu se smířit s tím, že jsem jediná, která v ČR řeší tento problém 😀
PS: Omlouvám se, zkrátit to nešlo, dostala jsem myšlenkový průjem 🙂
Leenca, jo je to hrůza. Já neříkám, že budu mít na růžích ustláno, ale třeba se to podaří. Naštěstí vedení města má nastarosti jen “starosta“ a ne primátor 🙂 Důležité ale bude, jak se k tomu postaví i rada města. Uvidíme, třeba mě nebudou brát jako vetřelce, ale jako někoho , kdo jim pomůže vytrhnout trn z paty, nebo někoho jehož prostřednictvím se ukáží v lepším světle 😀
Horempádem, dnes už Tě podruhé obdivuji 🙂 Já dokážu “jen“ nadávat doma, ale abych si mailovala s primátorem ohledně školek… no asi bych měla začít, jak se tu psalo, když se bude ozývat HODNĚ rodičů, snad s tím budou něco dělat…
Synovi byly 3 v lednu, také ho nevzali. Jsem doma s mladším, ale školku jsme si přáli. Kvůli synovi, aby byl mezi dětmi. A kvůli mladšímu, abych na něj měla čas a mohli jsme chodit cvičit, plavat – jako se starším.
Také jsem chtěla v místě bydliště kvůli kamarádům pro syna a mamin pro mě 🙂
A pro nás to vypadá neřešitelně – pořád budu na RP s mladším, tak snad vezmou staršího jao předškoláka??? A co mladší? No radši nemyslet. Vidím to stejně – jako přecpané třídy předškoláků a následně plné první třídy…
Co takhle pozitivní myšlení?:-)(Předesílám, že jsem před pár lety byla v podobné situaci)
Ahoj,malého nevzali do školky v našom místě bydliště (v dubnu mněl 3roky).Vzali všechny předškoláky(podle zákona)a dětí kterých oba rodiče pracuji.Já nepracuji a pobírám RP.Mohla jsem se odhlásit na úřadě ale kdo mi zaručí že mi aj tak vemou.Pak budu s ním doma další rok a bez RP.Samej se mi nechce věřit že tam s tou práci nebyli žádne podvody,kontroluje se vůbec že tí rodiče oba pracuji?Píše se to jenom do dotazníku ale nevím jak jsi to ředitelka ověřuje?V středu jdu k ní po písemně rozhodnutí ,tak se zeptám a když tak to nechám ověřit a napíšu odvolání.
Ahojky holky, tak jsem se teď vrátila ze zoo 🙂 Dcerku to tak zmohlo, že naproti mě chrní na gauči, až se hory zelenají. Jen bohužel, přestože jsem před vchodem čekala cca od 12,05 až do 12,30 hod, tak nikdo, kdo by jevil známky, že je z VD, se nepřihlásil. Příště by to chtělo si buď na sebe dát čísla nebo si pořídit trička s nápisem VD. Číhala jsem jak ostříž, chodily ale jen samé maminy s taťkama a žádná skupinka VD maminek nikde nebyla. I v ZOO jsem se rozhlížela, abych nebyla nařčena, že jsem špatně koukala 🙂 Hodnou chvíli jsme se s dcerkou zdržely hned na začátku u poníků, ale nikde nikdo. Tak by mě zajímalo, kolik z nich mělo fakticky v plánu přijít 🙂 Doufám, že jsem nebyla jediná 😀 Každopádně jsme si udělaly s dcerkou procházku, ale bez taťky jsme tam vypadaly jak bezprizorní 😀
Ještě k tomu zápisu. Kriteria daná být mohou, ale když se školka přizná k tomu, že je zrušila a vybrala prostě halabala, aby nikoho nepoškodila, to je prostě poněkud zvláštní. Mám tam trvalé bydliště, i dcerka, do září jí budou 3 roky, já mám práci, kterou mohu prokázat. A bylo mi to víte k čemu 😀 Mě deptá spíš konkrétně ten náš příklad v našem městě. Sice tu hlásají, že do září (možná..nebo asi) budou zbudovány dvě provizorní třídy. Se starostou jsem o tom vedla debatu e-mailem, protože jsem se zajímala v jaké je to fázi. Pak by byl přijat i zbytek dětí. Jen mi v tom nehraje ta věc, že když jsou si tak jisti, že to stihnou, proč do té druhé vlny nedaly mamči, kterým je šumák zda dítě nastoupí v září nebo v říjnu či listopadu. Do první vlny mohly dát předškoláky a dítka mamin, které jdou od 1. září do práce, ktré právě potřebujou jistotu, že to tak bude. To mě drtí…ten princip. My jsme malé město dětí ve věku od 0 do 18 let tu je přihlášeno necelých 500 (to mám z matriky). O nedostatku míst prý vědí už 3 roky, ale nikdo se o tom nezmínil, když jsem si tu dělala průzkum, jestli bude místo v MŠ. I ředitelka se mi před rokem vychechtala, když jsem chtěla dcerku zapsat hned po nastěhování, abych měla jistotu. Řekla mi , že místa je dost a navíc pokud jdu do práce, tak mám přednost. Ale to byly jen kydy 😀
Co mě štve ale nejvíc, tak jsem si přála, aby právě tady si dcerka nadělala kamarády, právě prostřednictvím školky, a pak se s nimi setkávala i ve škole. Jenže co…do školky bude chodit jinam, takže zase odstud budeme odtrženi. Co se týká školy, tak hodně okolo sebe slyším, že tu taky mají problém. Ne v nedostatku místa, ale systém výuky jaksi pofidérní. Hodně dětí jim ze ZŠ odchází jinam. Prý už odliv dělá 1/4 dětí z celkového počtu. Tak nevim, něco je tu špatně.
Nemluvě o tom, že jsem zase bez šance si tu najít kamarádku, když s místními maminami do styku nepříjdu. Max na hřišti, ale když mě neznají, tak si myslí, že jsem náhodně příchozí, takže nula od nuly pojde. Mno nic, ať žije izolace:-)
Dobrý, já sice už o školky nebojuji, ale faktem zůstává, že jsem pořád matkou nezletilců.
Opravdu to není jen o školce, je to o všem. Prostě ti všude budou dávat sežrat, že sis vůbec dítě dovolila pořídit a když už jsi udělala tak stupidní věc, tak do nebe volající blbost a tak zavrhnutelný čin a navíc zjistíš, že nemáš právo na nic (včetně toho, co ukládá zákon) Matka je totiž dnes něco jako morová rána nebo epidemie dmence – tedy matka jako pojem.
Nesmuť holka, to si zažiješ ještě hodněkrát
Virenko, ono těch absurdit je opravdu hodně… Já třeba zase nechápu poskytování porodného a rodičovského příspěvku ženámm, které dlouhodobě prokazatelně nežijí v ČR, neplatí tady daně a ani pojištění (zdravotní, či sociální pojištění) a přitom mají na dávky nárok…
Mnohdy (co jsem slyšela) se dokonce o tyto dávky žádá prostřednictvím ambasády a do ČR ty maminky ani nepřiletí…
To je taky jedna absurdita, ale to sem nepatří k tématu, že….
JInak ještě k těm školkám… Ono zase “nic se nejí tak horké, jak se to uvaří“ Mě zase ředitelka u zápisu (když jsme se o tom bavili) ukazovala v sešitě, že třeba během roku je taková “migrace“ dětí, že i když do škoky přijali třeba 30 dětí v září, tak během roku přijali postupně ještě dalších 20 dětí… Prostě se to hodně mění… takže já bych neházela flintu do žita, opravdu to chce ty školky průběžně obvolávat a ptát se na volné místo, ono se někde najde (otázka samozřejmě je kdy, že…). Není řečeno, že všechny děti musí být přijaty jenom zápisem…
Chápu, že problém mají maminky, které musejí nastoupit do práce třeba v září, říjnu, listopadu, protože je tlačí čas a rády by měly nějakou jistotu, že dítko umístí…. Ale znám taky maminky dětí narozené v březnu, které jsou naštvané, že dítko jim nevzali do školky třeba na 5 dní v měsíci…. NEbo si ty maminky byly ochotné místo platit třeba i toho půl roku, než dítko do školky dají… To se taky dá pochopit v případě, že by děti bylo nedostatek a taky se to tak dříve dělalo, že si maminky ono místo “platily aby měly jistotu“. Dneska, při stavů míst ve školce by to byla sprosťárna od paní ředitelky, která by toto dopustila a přijala nějaké dítko “fiktovně“ od března na úkor pracující maminy… takže třeba to jsem ráda, že jsem neslyšela, že by se stalo….. alespoň ve svém okolí…
Ctiradko, to nebylo myšleno na tebe. Já jsem to pochopila, a chápu obě strany, i tebe, i tu druhou maminku. Nakonec i ředitelku, která taky houby nadělá s tím, že míst je málo a jejich zřizovatel na to hází bobek. Ono i to české “účel světí prostředky“, tedy říct jakoukoliv lež, abych se dostala do levné státní školky, se ukazuje poněkud v ohavném světle. Takoví tu prostě jsme, a teď to řeš.
Já jsem o sobě chtěla jen říct ( a takových lidí taky není málo, trvá přece jen pár let, než seženeš hypotéku na vhodné VLASTNÍ bydlení), že jsem nemohla NIJAK dosáhnout přijetí dítěte do školky, jedině že by místo prostě zbylo (a to je dneska absolutní nesmysl). Bez trvalého bydliště to prostě nejde. Soukromá školka tu není v dosahu 80km žádná, a nakonec ani předškoláka nejsou nuceni brát, když nemá trvalé bydliště v obci. Vím, že není možné být spravedliví ke všem, když míst je prostě málo. Ale jak potom mohou chtít migraci za prací, když legální bydlení nezakládá nárok využívat místní služby? Absurdních kritérií je prostě hodně. Teď je podle mě takovou absurditou čerpání RP. Není přece podstatné, jakou výši a délku příspěvku si matka zvolila. Podstatné je, zda bude s dítětem doma nebo půjde pracovat a tím o něj nemůže pečovat. Jak toto zjistit, když celá společnost podvádí? Sklízíme vlastní plody….
Virenko, je to problém s tím bydlištěm, já jenom, že to prostě nikdy nebude fér ke každému… Taky jedna kamarádka “brečí“, že jí dítko do školky nevzali, a přitom měla razítko, že nastupuje do práce – ale popravdě, razítko jí poskytla jedna její známá, ve skutečnosti do žádné práce ještě nenastupuje, teprve bude “někde hledat“…
Takže ono já to vlastně ani těm ředitelkám nezávidím, jak rozhodnout, aby to fakt bylo spravedlivé. Jak poznat, která maminka orpavdu nastupuje do práce, když ve fimále si razítko sežene každá, ale není “skutečné“.
Když skoro každá potom pomlouvá, že ji dítko nevzali a přitom pak vyjde najevo, že nesplnila mnohdy základní podmínky stanovené školkou….
Ale s tím trvalým pobtem to může být nefér zase opravdu vůči lidem, co bydlí v pronájmu, to je fakt. To zrovna ale nebyl případ maminky, o které jsem psala já. Ta prostě ředitelce u zápisu řekla ( a to jsem slyšela, stala jsem za ní v řadě), že bydlí na druhé straně města, ale pracovat bude kousek vedle, že by dítko chtěla mít tady.. Já to taky z pohledu té maminky dokážu pochopit, protože ono skloubit otvírací dobu školek a práci je taky téma na další román, že…. jenom jsem prostě zase zauvažovala nad tím, jak bych potom k tomu přišla se svým trvalým pobytem já, když fakt bydlím v centru města, kde jezdí pracovat obrovské množství lidí, mnohem více, než tady lidí bydlí….že…
Prostě kdyby žádná školka k tomu pobytu nepřihlížela, a zrovna můj zaměstnavatel není v centru, ale zase v některé z těch okrajových oblastí, dítko bych teoreticky zase neměla dát kam já….
Ale to už fakt polemizuju, protože mi syna přijali (a opravdu jsem to nečekala, i když mi to asi nikdo neuvěří…), navíc budu doma na další mateřské…
Nicméně si uvědomuju, že s druhým dítkem bude situace ještě “luxusnější“, při tom, jak se hromadí malé děti a školek stejně pomalu ubývá…že….
Horempádem, užij si ZOO 🙂 Já mám příslužbu na telefonu a k tomu kluci kašlou jako – no, radši nepřirovnávám :-(.
Bordel nás štve asi všechny, doufám. Já jsem mladšího musela do školky přihlásit ještě před porodem (věděla jsem, že bez školky budu nahraná, tak jsem zatla zuby a po porodu jsem donesla avizovanou přihlášku). Když jsem o pár měsíců déle zjistila, že tato paní ředitelka si děti “vybírá“, podstoupila jsem raději normální zápis ve školce na druhém konci městečka, a v této jsem musela několikrát žádat stažení žádosti, i když jsem byla přesvědčována, jak jsou tam rodiče spokojeni (patřila jsem mezi “žádoucí“ maminky). Mně se to strašně příčí, raději bych se do školky nedostala vůbec než takto. Ale to je zase můj problém.
Ctiradko, já jsem 5 let před porodem prvního bydlela a pracovala v městečku 160km od mého trvalého bydliště. To, že si nemohu v řádně pronajatém bytě dosáhnout na kritérium “vhodného“ bydliště a umístit dítě ve školce, kde bydlím a pracuju reálně, mi vadilo strašně. To, že mám podle bydliště nárok na školku v Praze, mi bylo ty víš k čemu… Ale tehdy se ještě volalo – dětí je málo… Teď už toto nikdo volat nemůže a nevidím nikde, že by byla větší snaha něco pro rodiny s malými dětmi řešit, než tehdy. Někdy mám pocit, že maminky s dětmi vůbec komunální politiky volit nechodí, snad by si vybraly někoho, kdo má v tomto směru nějaké plány?…