Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jak zvládnout nástup do školky?
Zrovna sepisuju pozvánku na další online workshop s Katkou Královou, který má být tentokrát na téma Jak nastoupit do školky bez slziček. A jak to tak píšu, napadlo mě, že bych se rovnou mohla zeptat i vás, jestli nějaké osvědčené tipy a rady nemáte.
Jak vaše děti zvládly první dny ve školce? Co vám pomohlo tento velký krok zvládnout? co se naopak vůbec neosvědčilo?
Zavzpomínejte, co pro vás bylo nejtěžší a jak první školkový den probíhal.
Pozitivní zkušenosti jsou samozřejmě vítané dvojnásob, ať maminky budoucích školkáčků jen neděsíme 😉
Já jsem teď v záři vedla poprvé a sice, jsem měla obavy, ale nakonec sem to byla já kdo utíral slzy. Možná to bylo i tím, že sem se snažila s dcerou o tom mluvit, takže se moc těšila na nové kamarády.
Ještě nás jeden nástup do školky čeká,snad bude bez problémů jako ty ostatní
Inori, to nebyla reakce na Tebe ani na nikoho zde na VD, čerpám z toho, co slyším a vidím v okolí. I když vlastně tu reakci jsem psala na základě toho, že tvoje děti šly do školky rády kvůli tomu, že tam budou jiné děti. Tak pro některé děti je to právě to největší minus 🙂
Jinak k tomu co píšeš – já bych takovou maminku nesoudila, nikdo nevíme, co si předem s dítětem domluvily a pokud mu něco slíbila, pak to musí dodržet, ať si o tom myslí kdo chce co chce. Neříkám, že je to nejšťastnější řešení, ale ono jsou situace, kdy nefunguje opravdu vůbec nic, a tohle je prostě mateřský instinkt – do poslední chvíle ochraňovat.
Já odcházela ze školky vcelku rázně, připravit, pusu, zamávat, odejít (spěchala jsem naštěstí do práce)… a nedávno jsem si na to vzpomněla, když jsem se na nádraží slzavě loučila na dlouhou dobu s přítelem a on se ke mně několikrát vrátil – bylo to opravdu fajn 🙂 Kdyby odešel rázně, asi by mě to ranilo. Takže kdo ví, co je opravdu správné.
Snad to nevyzní jako děsení…ale rodiče už asi předem tuší, jestli jejich dítě je introvert nebo extrovert.U extrovertů jsou tyhle všechny taktiky opravdu fajn a pomůžou (nebo ani nejsou potřeba). Rodiče jsou pak právem pyšní na “šikovnost“ potomka i na svojí úspěšnou taktiku.
Pak jsou tu ale ještě introverti, které děsí už jen fakt, že musí být několik hodin v tlupě dětí a hluku. Dítě pak může být na školku připravené na 1000%, ale vyloženě spokojené tam stejně nikdy nebude. A rodič (i dítě) se dostává pod palbu kritiky okolí, dostávají spoustu rad a opovržlivých pohledů od jiných maminek, které se zájmem sledují jejich plačtivé loučení v šatně. Píšu to sem proto, abych povzbudila všechny rodiče těchto dětí – nejspíš neděláte nic špatně, ani Vaše dítě nedělá nic špatně, jen prostě není stavěné pro kolektiv. A u mě jsou tyhle děti absolutní hrdinové, protože přes to všechno každý den jdou a musí se překonat a být někde, kde se jim nelíbí – tak jim to nezapomínejte říkat, jak moc jsou oproti ostatním šikovní, i když jim kapou v šatně slzy ♥
(Citováno od Marinada z 24.8.2015 17:08)
To nejsou opovržlivé pohledy. Jediný zájem je v tom, vysvětlit plačtivé mamince, aby se podvacáté nevracela do šatny, protože kvůli tomu její dítě začne zbytečně podvacáté brečet. Jenže to nejde, protože to v tu chvíli taková maminka nepochopí. My ostatní trpíme s nima a nemůžeme s tím nic dělat.. Samozřejmě nedělají nic špatně, jsou takový a zvládnou to po svým a učitelka je z tý šatny taky nakonec vyžene.. Jen chci říct, že pláč dětí se odráží v tom, jak k tomu přistupuje rodič. Ať se tím maminky nestresujou, i když to bude právě u nich bouřlivější, ať to přijmou jak to přichází. Je to součást růstu jejich dítěte i jich samotných.
Snad to nevyzní jako děsení…ale rodiče už asi předem tuší, jestli jejich dítě je introvert nebo extrovert.
U extrovertů jsou tyhle všechny taktiky opravdu fajn a pomůžou (nebo ani nejsou potřeba). Rodiče jsou pak právem pyšní na “šikovnost“ potomka i na svojí úspěšnou taktiku.
Pak jsou tu ale ještě introverti, které děsí už jen fakt, že musí být několik hodin v tlupě dětí a hluku. Dítě pak může být na školku připravené na 1000%, ale vyloženě spokojené tam stejně nikdy nebude. A rodič (i dítě) se dostává pod palbu kritiky okolí, dostávají spoustu rad a opovržlivých pohledů od jiných maminek, které se zájmem sledují jejich plačtivé loučení v šatně. Píšu to sem proto, abych povzbudila všechny rodiče těchto dětí – nejspíš neděláte nic špatně, ani Vaše dítě nedělá nic špatně, jen prostě není stavěné pro kolektiv. A u mě jsou tyhle děti absolutní hrdinové, protože přes to všechno každý den jdou a musí se překonat a být někde, kde se jim nelíbí – tak jim to nezapomínejte říkat, jak moc jsou oproti ostatním šikovní, i když jim kapou v šatně slzy ♥
Protože mám celkem čtyři děti,tak mohu říci,že nástup do školky byl u každého dítěte úplně jiný.Nejstarší,byla ve školce relativně spokojená,pokud neměli jít spát,to visela na zábradlí a řvala jako na lesy,ale přešlo to.Mladší dcera byla tiché dítě,moc nekomunikovala,ale chválili ji,jak je hodná.Starší syn když šel do školky,tak byl mamánek,odmítal zůstat kdekoli beze mě,ale překvapil a zvládl to s přehledem.No a Domča chodil do školky moc rád,měl tam děti a doma byl sám,takže kamarádi byli pro něj motivace.Jen celé roky co do školky chodil,jsme ho musela každý den doprovodit až do třídy a pak ještě po návratu do šatny mu oknem zamávat.Byl to takový jeho rituál.Ale všechny děti chodili ze školky rádi po obědě.
(Citováno od Králíček4 z 18.8.2015 20:12)
Králíčku, my to měli stejné jako ty s Domčou. Velká motivace byly děti. Odpoledne jsem Káťu nemohla urvat domů, až jsem si připadala, že se jí doma nevěnuju nebo jí snad týrám. Nikdy jí to neomrzelo, a i když jsme musely vstávat brzo, tak dokonalým budíčkem bylo slovo “děti“.
Maminkám bych poradila, ať dávají dětem najevo, že školka je super, a ať sami netruchlí, dítě to z nich pozná a moc mu to nepomůže. Největší dojáky v šatně vždycky způsobovaly maminky, které se dlouho loučily.
Ano, odpolední kluby, které školky pořádají, jsou výborný nápad. Pokud je se svým děťátkem navštěvujete, máte v podstatě vyhráno, protože dítě potom ví, kam jde, jak to tam vypadá a co ho tam čeká. A je po strachu.
Mám dvě děti a měla jsem to štěstí, že u obou proběhl nástup do školky (a pak i nadále) zcela bez problémů. Syn měl při nástupu těsně před třetím rokem a dcera pak jen 2r a 8m. Nikdy ani jeden neplakal, do školky chodili oba rádi, a chodí, dcera bude teď předškolák. Nevím, co pomohlo, ale oba prostředí dobře znali, chodili jsme pravidelně do “klubu“, což je odpolední prostor pro maminky a jejich děti, které ještě do školky nechodí, takže znali nejen hernu, ale i záchůdky a spol. Jak píše v této diskuzi paní učitelka, určitě pomohlo i toto. Mluvím s dětmi denně o všem, možná i to pomáhá. Každé z mých dětí je povahově úplně jiné. Vím, že často pláčou i pětiletí. Jsem ráda, že to neznám. Naše školka je navíc moc fajn, mrzí mě, že tam budeme poslední rok 🙂
Co bych poradila? Ani v afektu neříkat: “Počkej ve školce, tam budeš muset jinak poslouchat. Však paní učitelka už tě srovná.“ A podobně. Sama učím na ZŠ a tyto řeči nemám ráda. Zkušenost říká, že dítě, které “nesrovnají“ vlastní rodiče, už škola moc nesrovná. Ani sebelepší škola nebo školka nic nezmění na tom, v čem dítě žije a vyrůstá.
Protože mám celkem čtyři děti,tak mohu říci,že nástup do školky byl u každého dítěte úplně jiný.Nejstarší,byla ve školce relativně spokojená,pokud neměli jít spát,to visela na zábradlí a řvala jako na lesy,ale přešlo to.Mladší dcera byla tiché dítě,moc nekomunikovala,ale chválili ji,jak je hodná.Starší syn když šel do školky,tak byl mamánek,odmítal zůstat kdekoli beze mě,ale překvapil a zvládl to s přehledem.No a Domča chodil do školky moc rád,měl tam děti a doma byl sám,takže kamarádi byli pro něj motivace.Jen celé roky co do školky chodil,jsme ho musela každý den doprovodit až do třídy a pak ještě po návratu do šatny mu oknem zamávat.Byl to takový jeho rituál.Ale všechny děti chodili ze školky rádi po obědě.
Během mé práce ve školce se mi opakovaně potvrdilo, že nástup zvládají lépe děti, které ví, co je ve školce čeká. A nestačí dítěti jen říct, že si tam bude hrát. Dítě potřebuje mít taky jistotu v tom, že si může zajít na záchod, když bude potřebovat, že dostane svačinku i oběd, takže nebude mít hlad, že tam bude dospělý, který mu pomůže, když si s něčím nebude vědět rady, a hlavně, že rodiče pro něho přijdou. Je opravdu dobré říct dítěti, kdy přijdete – po obědě, po vyspinkání, nebo po odpolední svačince. A dodržet to. Dítě se tak nebude neustále úzkostlivě ohlížet, jestli náhodou nestojíte ve dveřích, a může si v klidu hrát, protože ví, že přijdete například až po spaní.
A samozřejmě se odpoledne s dítětem pobavte o tom, co ve školce všechno dělalo. Zkuste zapojit i prarodiče. Dítě tak získá pocit, že chodit do školky je docela zajímavé, protože potom může doma o všem každému povídat.
Pokud by vás zajímalo v úvodu zmiňované vysílání, ale nehodí se vám termín 25. 8. 2015 doporučuju přihlásit se přes odkaz v pozvánce zde na VD:
http://www.vasedeti.cz/skolka/ms/pozvanka-do-skolky-bez-slzicek/
Všem takto přihlášeným pošlu pár dní po vysílání odkaz na jiný článek, do kterého se pokusím shrnout své postřehy z vysílání.
A ještě rovnou kopíruju z emailu rady pro rodiče od Kláry Markuciové, ředitelky mezinárodních jesliček a mateřské školy NestLingue, která děti vzdělává a vychovává podle principů Marie Montessori:
Na co je třeba se připravit?
Program většiny školek je postaven tak, aby napomáhal dětem v jejich rozvoji. Podporuje jazykové dovednosti, koordinaci pohybů, smysl pro řád a péči o vlastní osobu, jemnou a hrubou motoriku, výtvarné, hudební a sportovní dovednosti, sebedůvěru či sociální dovednosti. Děti se učí pracovat společně jako skupina, rozvíjí svůj smysl pro utváření komunity a schopnost následovat pokyny.
Proto je důležité myslet na přípravu do školky již v průběhu prázdnin a pomoci dítěti osvojit si základní dovednosti péče o vlastní osobu, jako např. samostatné použití toalety, mytí rukou, čištění zubů, jedení pomocí příboru, pití ze skleničky či oblékání, tak aby se mu jejich zvládnutí stalo opěrným pilířem pro snadný rozvoj nových dovedností ve školce. Nemalou pozornost bychom měli věnovat rannímu vstávání. Aby děti vstávaly každé ráno s radostí a lehkostí, potřebují si k tomu vytvořit návyk. Ten se tvoří opakováním dané zkušenosti, tzn. vstávání v takovém v ranním čase, který je vhodný pro snadné přesunutí se z domova do školky. S tréninkem vstávání a ranních rituálů je vhodné začít minimálně 14 dní před nástupem do školky.
Období adaptace ve školce
Dítě, a zejména dítě, které dosud nikdy nebylo pravidelně bez rodičů, vyžaduje při nástupu do školky výjimečnou pozornost. Je vhodné povídat si společně o nové životní okolnosti, o školce a všech výhodách s ní spojených.
Při ranním předávání ve školce se rodičům doporučuje neopouštět ho ve školce ve spěchu. Současně s tím je však vhodné vyvarovat se dlouhých ranních loučení. Dovolte svému dítěti pocítit Vaší lásku a dále ho jednoduše informujte, kdo a kdy si ho přijde vyzvednout. Mluvte klidným a srozumitelným hlasem, který podpoří jeho důvěru. Vždy mu připomeňte, že jste velmi rádi, že už chodí do školky a že je to to nejlepší, co může v době, kdy nejste s ním, dělat. Je vhodné mít na paměti, že v době odloučení rozvíjí dítě mnoho různých dovedností, takže se jedná pro něj o velmi pozitivní zkušenost. Dítě se učí přizpůsobit se nové situaci, spolupracovat s ostatními dětmi a učiteli. Učí se rozvíjet své dovednosti v různých činnostech a také se snaží pochopit denní režim školky. Získá nové kamarády, zájmy i povinnosti, které jej rozvíjejí. Také dochází postupně k poznání, že školní činnost končí v určitém čase, a že se opět vrátí ke svým rodičům do svého rodinného prostředí.
Co s dudlíky?
Odložení dudlíku je velmi důležitým momentem v životě dítěte, který je spojený s vědomím rozvojem jazykových dovedností. Jeho používání zabraňuje v tomto rozvoji a zároveň vytváří připoutanost v době, kdy by dítě již mělo ústa používat pro jiné účely. Proto je vhodné odložit dudlík ještě před nástupem do školky. Zkušenost potvrzuje, že je to pro dítě velmi prospěšné a nápomocné k rychlému získání sebedůvěry a nezávislosti.
Pokud si i přesto rodiče myslí, že jejich dítě není ještě připraveno vydržet ve školce bez dudlíku, je vhodné dudlík nahradit, důvěrně známou měkkou hračkou, kterou může mít dítě neustále u sebe.
Zdraví
Někdy snižuje období začátku školního roku, nástup do školky, změna ročního období či změna emocionálního rozpoložení, obranyschopnost organismu proti infekcím. Proto je velmi důležité posilovat právě v období nástupu dětí do mateřské školy imunitní systém.
Oblečení a výbava do školky
Ke zdraví dítěte přispívá čisté, upravené a dostatečně volné oblečení, zvolené s ohledem na roční období a teplotu. Obuv by neměla dítě tlačit a měla by být tak velká, aby o ní dítě nezakopávalo. Děti by měly mít pohodlné přezůvky vhodné velikosti s pevnou patou. Při každodenního pobytu ve školce tráví děti většinou 1 – 1,5 hodiny denně venku. Proto je důležité pořídit pro ně kvalitní oblečení do větru, deště i sněhu.
Autor: Klára Markuciová