Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
SD: Jak uchováváte dětem vzpomínky?
Zapojte se aktivně do naší sponzorované diskuze. Tentokrát si dáme trochu nostalgie a vzpomínek…
Nepochybně si uchováváte fotografie svých dětí z narození, růstu a z nejrůznějších vzpomínkových akcí do foto alb. Zkusili jste ale již možnost nechat se vést rok za rokem, s dětmi kreslit, přelepovat, vpisovat do deníčku, aniž byste vzpomínky znehodnotili?
Partnerem diskuze je nakladatelství Smart Press, kde vyšel titul Tvůj Fotodeníček od školky do školy.
Fotodeníček je řazen podle školních tříd a rozdělen na barvy – pro kluky a pro holky. Je promyšlen tak, aby zapisování do něj bylo co nejpříjemnější. A určitě se nemusíte bát nechat dítě spolupracovat. Vznikne vám unikátní kniha těch nejkrásnějších vzpomínek!
Jak uchováváte vzpomínky na své děti?
Necháváte je spolupracovat při zpracování alb a deníčků?
Vybíráte fotografie spolu se svými dětmi?
Jak máte uchované vzpomínky na svoje dětství?
Kdy jste si naposledy prohlíželi vzpomínková alba?
Vaše názory nás zajímají! Pište je do komentářů v této diskuzi. Jako odměnu máme pro tři z vás připraven titul Tvůj fotodeníček od školky do školy. A můžete si i vybrat barvu – pro kluka modrou, pro holčičku červenou.
Info k soutěži najdete na soutěžní stránce.
Doplňující otázka:Tvůj fotodeníček od školky do školy je pokračováním titulu Tvůj fotodeníček od těhotenství do tří let.
Přivítali byste vydání i dalšího pokračování, tj. po dobu celé školní docházky? Využili byste jej k dalšímu uchování vzpomínek, nebo to již považujete za “zbytečné“?
(Citováno od redakce z 15.9.2014 10:59)
Mě to zbytečné určitě nepřijde, školáci nám přijdou jako velký děti, ale co já bych za to dala, mít nějakou vzpomínku třeba na první stupeň 🙂
Fotek máme spoustu, ale nějaké fotoalbum jsem dělala tak do jejich dvou let, od té doby jen tu a tam fotíme a stahujem do PC.
Jednu dobu jsem se holkám snažila zapisovat první slova a “žblebty“, ale taky jsem nevydržela dlouho.
Na deníček nedošlo.
Já ani sourozenci od svých rodičů nic takového taky nemáme.
Ale já mám unikát – mně babička psala první rok deníček.
Koupila památníček a tam zapisovala. Nebydlela s námi, ale bývala u nás často. Postupem času zápisy řídly.
Dodnes si tu a tam ten deníček vytáhnu a pročítám. A vzpomínám na babičku.
Doplňující otázka:
Tvůj fotodeníček od školky do školy je pokračováním titulu Tvůj fotodeníček od těhotenství do tří let.
Přivítali byste vydání i dalšího pokračování, tj. po dobu celé školní docházky? Využili byste jej k dalšímu uchování vzpomínek, nebo to již považujete za “zbytečné“?
já mám “malý“ deníček, kam od narození píšu důležité věci jako očkování, nebo nemoce, zoubky a podobné věci… dokonce tam mám schované první vlásky…. a jinak v roce jsme nechal audělat fotky a máme už asi 3 fotoalba… schovaný mmám jak těhu test ( je jich stejně asi 6 hihi) a pak proužek z ruky, co měl malej na ručičce v porodnici…. no a každej rok před vánoci nechám udělat hodně fotek (babičkám pak vyberu dárek) a doplňuju 🙂
(Citováno od zikminka z 13.9.2014 14:40)
Ten proužek mám taky a takové ty věci z porodnice. Deníček ale nevedu,přesto si hodně věcí pamatuju. První slova, první krůčky atd.
já mám “malý“ deníček, kam od narození píšu důležité věci jako očkování, nebo nemoce, zoubky a podobné věci… dokonce tam mám schované první vlásky…. a jinak v roce jsme nechal audělat fotky a máme už asi 3 fotoalba… schovaný mmám jak těhu test ( je jich stejně asi 6 hihi) a pak proužek z ruky, co měl malej na ručičce v porodnici…. no a každej rok před vánoci nechám udělat hodně fotek (babičkám pak vyberu dárek) a doplňuju 🙂
(Citováno od zikminka z 13.9.2014 14:40)
Taky más chvovaté těhotelské testy i náramky z ručiček. 🙂
S narozením dětí jsem vždy založila fotoalbum, ale zhruba po roce mě vždy elán přešel, snad se mi zadaří vyšetřit čas a albíčka jednou dodělat.
Protože mě maminka žádné album ani nic podobného nevedla a mě vždy bylo líto když jsem videla co vše mají o dětství ostatní děti, rozhodla jsem se, že vzpomínky na své děti udělám nejen pro sebe ale i pro ně. Mám klasické fotoalbum, ale pak jsem také vytvořila sešit kam jsem si zapisovala vše důležité, a spolu s obrázky dětí, prvními vlásky a zoubky uchovávám v kufříku. Téměř totéž jsem delala jako památku kterou jim v 15ti chci dát – aby videly, co vse jsme spolu podnikaly, jak moc jsem je mela a mam rada a aby nezapomnely na to jak vypadaly, co mely rady a tak vubec.
Tak určitě fotky, různé deníčky a poznámky, aby se na nic nezapomnělo 🙂
Taky schovávám všechny fotečky,dokonce i vlásky ustřižené v jednom roce jsem si schovala.A kde jaká přáníčka a obrázky mám pečlivě schované.Občas se k nim vracím,vše znova prohlédnu a zavzpomínám,jak to bylo krásné,když ty prtousové přišly popřát,nebo něco jen tak namalovaly.
Když se mi narodila dcera, začala jsem jí psát něco jako deník. Ne každý den, ale jen důležité věci (zvednutí hlavičky, překulení na bříško,…..). Časem jsem přidávala první slůvka, oblíbené hračky, lumpárny. Po letech, když to čteme, tam se válíme smíchy:
“Maminko, když se ženich žení, proč se nevěsta nevěstí?“. “Já jsem se přemluvila (přeřekla)“, “Mám strašné podiviny (sny)“. Hajnova bouda – posed; šupska – poklička; hutka – pánvička; bolejí mně polykadla – v krku……Dcera začala stejně u Míši. Já také. Máme kráně zdokumentované celé jeho dětství, včetně jeho knížek, hraček, kamarádů a výletů u nás i v zahraničí.
(Citováno od uznevimco z 12.9.2014 17:29)Nad novými slovy tvé dcerky jsem se doooost pobavila. Jako z doby F.L.Věka, připomnělo mi to kapesník – čistonosoplena
(Citováno od Milka98 z 13.9.2014 20:57)
Mě se strašně líbí jak se syn snaží mluvit, čokoláda je ’cucava‘,podobně říká vitaminu C (cucavý bombon). A já mu půl hodiny vysvětlují, že bombón může jen jeden za den a dnes už měl. On na mě koukal nechápavě a pořád cucava, cucava a ukazuje na skříň-chtěl čokoládu. Jídlu z kynutého těsta říká ’maková‘.