Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Na nákup sami nebo s dětmi?
Jak chodíte nakupovat? Já sebou mívám děti, někdy i všechny :-), ale mám pár kamarádek, které takto do obchodu nemůžou. Děti dělají neuvěřitelné scény, řvou, kopou, mlátí sebou atd…. Jedna kamarádka dokonce vzala svého syna do obchodu teprve v 5letech, dříve to s ním prý nešlo a když šla na nákup, musela si zajistit hlídání.
Tohle naštěstí neznám, když děti něco chtějí a já jim řeknu že ne, normálně jim také vysvětlím proč ne.
Je pro vás nakupování s dětmi “stres“ nebo naprosto normální situace?
bezne nakupy (jidlo a tak zvladnu s detma, mensi je v korbe, ten nic nechce, starsi bud pytlik bonbonu nebo piti, ted uz vi ze muze jen jednu vec), kdyz chci jet nakupovat obleceni, tak starsiho dame k babicce, mladsiho v kocarku s sebou /holt mlecny bar zapochodu :-D/ a vyrazime s manzelem… manzel sice obcas ztrai nervy, kdyz mimco trochu rve a je schopnej jit veci vratit bez zkouseni, ze na to nema nervy, ale ja i kdybych si nic v nakupaku nekoupila, mam to jako relax a vylet 🙂 nejblizsi poradny nakupni centrum mame totiz 45 km
Jako s miminem se to nedalo,nesnášel sedačku a řval,pak řval ve vozíku,ale pokud jsme chtěli jíst,tak se nedalo nic dělat.Později hlídal manžel a já jezdila na nákup a nyní už to zvládáme.
Nakupovat bych chodila nejraději sama, děti jsem už úplně odbourala, jezdím jen s manželem, např. v neděli jsme byli v Jysku, já potřebovala tolik věcí, ale on mi logicky vysvětlil, že vlastně nic nepotřebuji, ale stejně si tam zítra zajdu sama a koupím vše, co chci.
ledoo, 😀
Nejraděj chodím nakupovat sama, protože mám klid na přemýšlení co michybí. Když jdu s manželem do lidlu, je to horor, on přebírá akční trháky a já jsem dávno hotová 🙂 S dcerou problém nemám, jen mě ten nákup přijde o něco dráž. A přemýšlet u čeho řeknu ne.
nuninko,u nás od mala běžně s dětma..přesně jak píšeš,naučila jsem je,že jdu nakoupit potraviny na oběd,večeři a né sladkosti,tudíž nebude na co si ukážou..naučily se to a neznala jsem žádný scény atd..kluci jsou už velcí,takže teď chodím jen s malou,ale taky v pohodě..i když než jsem nastoupila na plnej úvazek,jsem chodila nakupovat sama,když byli ve škole a školce(nyní už malá ve škole)..to se mi hodilo hlavně při nakupování dárků na vánoce,letos nevím jak to budu dělat,ale něco vymyslím 🙂
Já jezdila na nákupy výhradně s dětmi – tedy tak do půl roku jsem se snažila vyhýbat s nimi velkým obchoďákům – většinou tak, že tatínek jel taky a jezdil s kočárkem po kolonádě… Pak už jsem jezdila sama s dětmi. Teď co pracuji se většinou stavuju na nákupech při cestě z práce nebo do práce… a přišla jsem na to, že jak jsem dříve milovala, když jsem mohla jít na nákup sama, tak teď si přijdu jak bez ruky… Zítra zrovna jedeme s dcerou (7 let) na dámskou jízdu – koupit si nějaké hadříky… už se fakt těším:-). U nás tedy problém s nákupy taky nikdy nebyl – děti nejsou naučené na to ,že si vždy musí něco koupit a co to šlo, tak jsme jim začali dávat kapasné + mají různé peníze ze svátků… a tak pokud jim něco koupit nechci já, mají možnost si to koupit samy – většinou si to pak rozmyslí:-).
Nuninko, já také nemám na výběr a musím nakupovat s dětmi.
Vlastně, ještě je varianta, že napíši nákup a Adéla zajede a nakoupí sama. To ona ráda, protože může řídit a většinou se může zastavit za kamarádkou a pokecat. Ovšem potíž je, že Adéla je na internátě a do obchodu mi zajede nejdříve v sobotu.
V obchodě máme jasná pravidla. Denča rohlík a Eliška je už velká a nakupuje se podle potřeby. Má své kapesné a je jen na ni za co si je utratí. Posledně šetřila, aby si mohla koupit bonbóny na váhu. A nebo zase něco na jarmarku.
Jiná kapitola je tatínek, ten koupí vše na co si děti ukážou. A většinou nedonesou pro co jsem je poslala.
Jo a co děti milují, tak je IKEA. Byli jsme tam minulý měsíc, ale jen proto, že jsme jeli okolo, tak jak říkávám “jen pro inspiraci“ jsme se tam zastavili. Děti tam byly poprvé, ale už nemluví o ničem jiném, než že chtějí do Ikey. Strašně se jim tam líbí u restaurace koutek s hračkama a itak celkově ty načančané “pokoje“. Tak jak pojedeme okolo, tak se určitě zase musíme zastavit. Akorát to máme z ruky a okolo jezdíme tak jednou za rok 🙁 *
Od malička jsem je mívla oba s sebou. Nakupovala jsem do kočárku, do prostoru pod ním, před pokladnou jsem to zase vytáhla, neměla jsem problém. Děti to v obchodech baví, pořád koukají, co si koupíme, ale taky se umějí chovat, když řeknu, že se na nic nešahá, tak opravdu na nic nešahají a jen ukazují. Když byli menší, tak se rádi vozili na vozíku v takové té sedačce u madla (nevím, jak se to jmenuje a jak to popsat 🙂 ) a taky vozík – autíčko. Ten nenávidím!! 🙂 Blbě se s ním manipuluje, je velký, těžký a děti to v nich baví chvilku a pak chtějí vysedat a nasedat, navíc se hádají, protože každý se chce vézt, ale vleze tam jen jeden a dva zase neuvezu já… 🙂 Takže tento vozík jen vyjímečně 🙂 *