Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Na čem všem se dá s dětmi dohodnout?
Snad denně se přesvědčuju o tom, že dohoda s dětmi je k nezaplacení. To, na čem se spolu domluvíme, funguje nejlíp, navíc to nestojí žádné nervy (když teda pominu období předtím než mi dojde, že bych se mohla zkusit prostě domluvit).
Tak by mě zajímalo, na čem všem jste se dokázali s dětmi domluvit a co na základě domluvy funguje u vás (třeba i k vašemu údivu).
už to vidím, brzo vás čeká velká oslava, co? 😉
supice, kolik je dcerce?
Pěkné téma. Doufám, že ažbude dcerka větší, také nám domluvi půjdou. Když jsem byla dítě, s maminkou jsme se vždy dohodli.. Když byla proti něčemu, vždy mi krásně vysvětlila, proč má takový postoj a já ji taky pochopila. Myslím, že nás to i docela stmelilo. 🙂
Marinado vyhovět té mladší mi fakt problém nedělá, je to mnohem jednodušší, než ty pořád dokola upravované dohody :-), ale počítám, že se to stejně s věkem bude měnit. U obou.
Marinado, myslím, že fakt nemá smysl hnát dítě do postele jen kvůli tomu, že já mám pocit, že už by tam mělo být (ale taky mi trvalo, než jsem na to přišla :-D). Zrovna na Majdě je to krásně poznat, že si to potřebuje řídit podle sebe – když bude muset v té posteli být, protože “je čas“, tak tam asi i bude, ale jednak nenechá spát Aničku, protože bude blbnout, jednak nejspíš usne později, jak se tam bude převalovat a brblat, že nemůže usnout. Je teda fakt, že pořád mám v sobě, že jít spát po desáté, když se ráno vstává, je pro sedmileté dítě dost pozdě, o to jsem ale ve větším úžasu, jak to funguje.
Lien,
je to zajímavé, viď? Ale smekám před Tebou, že vyhovíš oběma dcerám, to se mi líbí.
Petro,
jen k tomu spaní – moje dcera chodí spát ve všední dny až ve 21:30 – 21:45hod., dřív bych si “nedovolila“ jí do postele poslat…(Co vím, tak některé její spolužačky musí ležet v posteli od osmi a potají jí pak z té postele mailují a posílají SMS, tak to je pak podle mě opravdu špatně nastavená hranice – ve věku 11ti let).
Marinado to je fakt, zatímco moje starší dcera dohody miluje, porušuje a uzavírá nové, více vyhovující :-), tak tu mladší to spíš zatěžuje, má raději, když se rozhodovat moc nemusí, je sice malá, ale v jejím věku se ta starší už dávno dožadovala svých práv na vlastní názor a svobodu.
Každé dítě je úplně jiné, tím musím začít, jako vždy 😀
U nás je to zhruba jako u Peťky, i když řešíme třeba trochu jiné věci, ale průběh je podobný, dcera vše odkládá na poslední chvíli.
“Dohoda“ např. je, že úkoly si bude dělat v 15:00hod. a i tak stejně denně volá a žadoní o každých 5 minut, aby je mohla dělat později.
Snažila jsem se udělat dohodu, že úkoly si může udělat kdy chce, jen to prostě musí být do 20hod. Dceři to nevyhovovalo a po dvou dnech mě sama prosila, ať jí řeknu přesný čas, kdy si je musí začít dělat.
Se spaním – dcera by vydržela nespat celou noc a na to, co bude druhý den, se nikdy neohlíží.
Fungujeme zatím dobře a spokojeně, hranice máme nastavené od malička a snad je i pružně přizpůsobujeme věku (teď jí je 11let) a potřebám, ale o dohody dcera zatím nestojí, chce mít to své jisté.
Meggi, holky chodí spát různě 🙂 Pokud o devíti ještě neleží, tak jim většinou jen připomenu, že už je devět a ony většinou zalehnou už samy. Někdy ale prostě prohlásí, že se jim spát nechce. Nebo se stane, že zalezou do postele a pak některá přijde za mnou do obýváku, že nemůže usnout. Zrovna v pondělí tu se mnou Majda seděla asi do desíti, někdy je to i dýl (nebývá to často, ale stane se). Včera ráno o sedmi vstala bez problémů, přes den byla v pohodě, večer o devíti tu ještě poskakovala po lístečkách 🙂
Sama žasnu, jak ta dohoda funguje, jsem přesvědčená, že to je tím, že to vzešlo přímo od Majdy (chtěla s náma jednou dokoukat film, tak sama navrhla, že když ji necháme dívat do konce, ráno vstane hned, jak zazvoní budík). Kdyby to dostala příkazem (Jo, nechám tě to dokoukat, ale ráno vstaneš, hned jak zazvoní budík.), na 99% by to nefungovalo, nebo možná jen jednou dvakrát. Úžasný na tom je, že je to úplně bez nervů, žádný dohadování, přesvědčování apod.
konipas – takže doporučuju vyzkoušet 😉 Třeba se jen zeptej, jestli nemá nápad, jak to udělat, aby se jí ráno líp vstávalo. U nás paradoxně pomohlo chodit později spát, u vás to klidně může být něco úplně jiného.
Se starší dcerou to zase máme tak, že jí v sedm hlásím, že se má začít probírat, a když nevstane sama, tak v 7.10 jen zavolám, že už je 7.10 – mezitím nachystám snídani (to se ještě domluvíme v těch 7, co si dá).
Peťko, jak jsi psala o tom oblečení, myslíš, že by v té sukýnce v mrazech opravdu vyrazila? 🙂 večer si to oblečení chystá sama, nebo podle toho, co navrhneš ty?
U nás je v tomhle ohromná výhoda, že to máme do školy kousíček, takže cestou neumrznou a nemusím to nijak extra řešit. Jen ráno mrknu na teploměr a upozorním, že dost mrzne a bylo by dobrý vzít si triko s dlouhým a mikinu. Jak se podle toho zařídí, je na nich. Majda občas i tak vyrazí jen v tričku s krátkým a bundě, takže už jednou přišla domů s mikinou z tělocviku, protože jí byla zima. Další den už odcházela s mikinou i do školy. Kdybych jí tu mikinu vnutila už ten první den, musela bych se s ní pravděpodobně ten druhý den dohadovat znova.
No ale hodil by se mi nějaký tip na úklid pokojíčku bez nátlaku 😀
Petro chtěla jsi konkrétní příklad,kdy funguje dohoda,tak u nás je to převlečení z venkovních věcí než si malý zapne pohádky.umí si je najednou i poskládat a dát na místo kam patří,jen aby ty své oblíbené viděl 🙂