Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Domácí výuka i na 2.stupni ZŠ? Co si o tom myslíte?
Ahoj.
Dnes jsem se dočetla, že se připravuje návrh zákona na možnost domácí výuky i na 2. stupni ZŠ. Měl by začít platit od roku 2014.
Zaujalo mě, že vyučující na 1. stupni domácí výuky může být osoba, která má středoškolské vzdělání s maturitou, ovšem pro výuku na 2. stupni už bude potřeba vyšší odborné nebo bakalářské vzdělání.
Myslím si, že domácí vzdělávání je vhodná alternativa u dětí se zdravotními problémy apod.
A zde se právě obávám, že rodina, která bude mít zájem o domácí výuku, např. z důvodu určitého handicapu, nesplní podmínky vzdělanosti vyučujícího.
Myslíte si, že je nutné, aby měla osoba, která bude zajišťovat domácí vyučování vyšší vzdělání?
http://www.msmt.cz/pro-novinare/domaci-vzdelavani-by-mohlo-byt-v-budoucnu-mozne-i-na-2
Já bych do toho taky nešla, nemám naštěstí ani důvod.
Myslím si, že zdravé dítě má chodit do školy. Obávala bych se, že bez kolektivu vrstevníků bude dítě nesocializované a do budoucna to bude mít hodně těžké. Být v kolektivu stejně starých dětí je pro dítě “škola“, kterou nelze jinak nahradit.
Pokud má dítě nějaký handicap, pak je to zase něco jiného.
Právě si neumím představit, jak takové přezkušování funguje v praxi?
To by přeci musel učitel jeden předmět zkoušet půl dne, aby viděl, že dítě opravdu vše v rámci možností chápe a umí s tím nějakým způsobem pracovat. Myslím, že nestačí jen vyplnit jeden test apod.
Peťko, jasné, ono je taky učitel a učitel, že jo 😉
S tím nahlížením do hodin – záleží, jak by to měla škola upravené, ale za sebe můžu říct, že kdyby mi tam pořád měl někdo courat, tak mi z toho za chvíli jedou nervy. Třída je organismus, který určitým způsobem funguje, má zaběhnutý systém (v lepším případě). Každá “návštěva“ tento organismus rozhodí, děti se chovají v přítomnosti někoho zvenčí jinak, některé jsou jako pěny, některé se předvádějí… Občas se to dá přežít, ale často… to by se mi fakt nelíbilo.
Jinak si myslím, že to přezkoušení musí být pro děti tak obrovský stres, že nevím, jestli to stojí za to. A co teprve, když dítě neuspěje? No, asi bych do toho dobrovolně a bez pádných důvodů nešla.
Pavlinkav, já souhlasím.
I tak si ale myslím, že je rodič, který zvládne i to vysvětlování a je rodič, který to prostě nedá.
Nevím, zda je třeba ta možnost, že by rodič mohl přijít do školy,do hodiny a vidět, jak danou látku vysvětluje učitel? Nebo mít nějak možnost se s učitelem poradit?
Díky za reakce.
Slepenino, píšeš dle mého jednu důležitou věc. Taky si myslím, že přezkoušení 1x za půl roku je hodně náročné pro dítě. Možná kdyby to bylo nastavené jinak, bylo by to určitě lepší. I přeci rodič uvidí lépe, jak si stojí, jak zvládají, když bude přezkoušení např. 1x za měsíc. Pokud by bylo něco v nepořádku, lze s tím ještě něco udělat. 1x za půl roku už to pak těžko dožene.
I tak bych viděla možnost přezkoušení nějak jinak, aby to nebyl pro dítě stres a nemuselo celé dopoledne vyplňovat testy a odpovídat učitelům.
Jak probíhalo přezkoušení u vás? Docela by mne to zajímalo, jak to chodí v praxi?
Jarmuscho – my měli kluků naštěstí dost 😀 Ale v Céčku a Déčku byly taky samý baby a to muselo být o nervy!
Katko tvých 18 je krásných já před 23 no fuuuuj….a znovu připisuju v té době byl Gympl ceněný, ale o tom ta diskuze není 😀
Už to je mimo původní téma, ale za mých studií bylo 6 tříd po 40 studentech. My v “áčku“ měli celých 10, slovy deset kluků. Ta “poslední“ třída byly samé holky.
…je to teda ještě “krapet“ starší historie, než tu uvádíte…
😉
Tak jsem si teď teda spočítala, před kolika roky jsem se hlásila na SŠ a vyšlo mi číslo 18!!! To mě docela vyděsilo 😀
Nevím, kdy šel počet dětí tak dolů, jen si vzpomínám, že v tom 95. roce brali k nám na OA 30% přihlášených a to se otevíraly 4 třídy! Takže asi nás bylo celkem dost :-D. V té době mi na druhou stranu přišlo, že nebyo moc si co pro holku vybrat. Na gympl jsem nechtěla, protože jsem věděla, že na VŠ nechci a pak mi teda zbyla OA a ještě jsem měla jako druhou zdravku. Dobrý to pak měly děcka jeden ročník pod náma, protože v té době právě zavedli povinnou devítku a byl tam hluchej ročník. U nás tenkrát otevřeli jednu třídu a moje spolužačka ze ZŠ byla ročník pode mnou :-). To bylo docela divný.
Kšando, myslím, že to moc paušalizuješ díky své zkušenosti.
Třeba u nás byl a neustále je dost dobrý a troufám si říct, že i prestižní gympl. Nebylo lehké se tam dostat a kupodivu není ani dnes, i když ta úroveń už je fakt nižší, bohužel. S tím nic neuděláme, protože porodnost prostě klesla.
Gympl byl a je a bude ne pro lidi, co neví, co dál, ale pro lidi, kteří ví, že chtějí jít určitě na vysokou. Protože ukončený gympl je na nic. Člověk nemá jen gymplem ukončené odborné vzdělání (doufám, že tím nikoho neurážím, já to tak cítím, aby něčím byl, musí prostě pokračovat).
Ale o tomto ta diskuse není. Já si myslím, že oni spíš potřebují eliminovat opravdu ty maturity na odborných školách, co za nás měly jen výučňák. A s potěším vidím, že se zas vrací trend výučního listu, že lidé si opět začínají vážit řemesla.
Člověk, když chce učit na ZŠ i SŠ, musí mít vysokoškolské vzdělání, nejlépe až po Mgr. Pokud chce na odborné škole učit odborný předmět, musí si dodělat pedagogické minimum. Třeba ekonom když chce učit na OA účto nebo informatiku, stejně tak strojař odborný předmět na průmce.
Myslím, že právě ped. minimum do toho ministerstvo nezahrnulo, protože jsou rodiče, kteří ze zdrav. hlediska učí dítě doma, ale nemůžou čekat tři roky, než si dostudují ped. minimum.
Aspoň tak si to myslím já, možná to tak není.
Já třeba jsem ze silného populačního ročníku, za mě byl problém se dostat kamkoliv.
Já teda dělala “přijímačky“ i na výběrovou ZŠ, od třetí třídy.
Když je dětí málo, školy se o ně perou.
Tak jako teď – střední školy se i ruší…
Než doroste další silný populační ročník (moje děti to chytly taky tak).
A taky jsou gymnázia a “gymnázia“, tak jako SŠ a “SŠ“.