Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Nevlastní táta versus biologický táta
Ahoj rodičové, zejména Vy rozvedení. Ráda bych znala Vaše názory. Jsem maminka 6-letého klučiny, 4 roky rozvedená, syn se se svým biologickým otcem pravidelně stýká a 2 roky žiji se synem a “novým“ tatínkem. Bývalý manžel nesnese, aby syn oslovoval přítele tati. Syna jsme nikdy nenutili, aby přítele takto oslovoval, přišel s tím tak nějak sám – v době, kdy jsem spolu začali žít syn nastoupil do školky a vyzvedával ho prostě jako ostatní děti taťka. Mají spolu skvělý vztah, není poznat, že syn není jeho vlastní dítě, bohužel se nám teď poslední dobou po každé víkendové návštěvě u biol.otce vrací syn utrápený, protože mu jeho biol. tatínek vždy důkladně vysvětlí, že jiného tatínka nemá a že má mého přítele oslovovat jménem ( a mám pocit, že teď už bude jen následovat, ať ho ani neposlouchá, když není jeho…) Rozumná domluva s bývalým manželem není, prostě prý synovi jen lžeme a to on nedopustí. Ocitli jste se někdo někdy v podobné situaci? Jak jste ji řešili ? Jak to funguje u Vás? Tereza
Terezo, nemám vlastní zkušenost, ale vím, jak to řešila kolegyně z práce. Malá se vracela z víkendu domů nešťastná a začala se pomočovat. Tak kolegyně šupajdila k doktorovi a pak na psychiatrii. Tam řešili citové vydírání otcem. Otec byl vyzván na pohovor sociální pracovnicí. Kde byl upozorněn na tuto skutečnost a také, že pokud chce i nadále dítě vídat, musí zanechat psychického vydírání. V opačném případě mu bude odebrána možnost se s dítětem vídat.
Sice chvilku prudil a obtěžoval kolegyni v práci, ale pak měl nařízené vídat se s dcerkou pouze za dozoru soc. pracovnice a hned toho nechal.
Dnes je dítě větší a sama mu řekne, že tak nemá mluvit. Máma tak o tobě nemluví, tak se tady neztrapňuj. Výsledek je, že má lepší vztah s dcerou a bývalou než před tím.
Je to asi extrém, ale třeba by to zabralo.
Milá Terezko, tady je každá rada drahá, pokud se s bývalým manželem nedá domluvit. Těžko asi budeš takhle malému cvrčkovi vysvětlovat, že jeho biologický táta je ten, který dodal pouze semínko a nevlastní táta je ten, který s ním tráví svůj čas a stará se o něj. Pokud mají ti dva hezký vztah (syn a tvůj přítel), nechala bych malého, ať to říká, jak to cítí. Možná bych zkusila variantu, že má “tátu“(bývalý manžel) a “náhradního tátu“. Bývalému bych se pokusila vysvětlit, že tím svým “bubláním“ ubližuje svému synovi. Určitě by to chtělo domluvu s bývalým a stanovit nějaká pravidla, aby měl malý klid a pohodu. Tohle můžeš vyřešit asi jen s ním (s bývalým manželem). Tvůj syn je ještě moc malý na to, aby si to srovnal v hlavě sám, takže to budete muset řešit vy dospělí.
Terule, já bych taky moc ráda věděla, co s tím dělat, protože mám pocit, že nás se to za chvilku bude taky týkat…. ještě s tím rozdílem, že exmanžel mého současného (a doufám, že i posledního) přítele zná moc dobře a momentálně na něm vidí jen ty nejhorší věci, tak myslím, že prostě nevydýchá, že Majda abude mít ráda i někoho jiného a že by mu začala říkat táto, tak to už si vůbec nedovedu představit, jak to ponese… a bohužel mám pocit, že to Majdě bude dávat hodně najevo, jak mu to vadí.. možná jí to neřekne, ale bude citově vydírat (jako to dělal celý život se mnou)…. :-((( takže, jestli máte některá radu, co s tím, moc ráda si ji přečtu, protože se toho šíleně bojím
Terezo a co teda tatínek ,,Honza“ a tatínek ,,Jarda“ to by nešlo ? Aby tam teda byl nějaký rozdíl. U biolog.otce je to asi jen o strachu,že by o syna mohl úplně přijít a zkuste se zamyslet jak by Vám bylo kdyby Vaše dítko říkalo exmanželově přítelkyni taky maminko.
6ti letý kluk je určitě rozumný aby chápal,kdo je biolog.táta a kdo je ,,náhradní“ táta. I když vztah mezi lidmi není podmíněn biologicky,ale citově.
Ex by měl trošku ustoupit a Vy byste ho měla ujistit,že výměnou za ,,povolení“ říkat Vašemu příteli taky táto budete vždy syna vést k tomu,aby měl pěkný vztah i k biolog.tátovi. Ex by si měl uvědomit,že je dospělý člověk a netrápit tolik vlastního syna. K
Terezko vidim ale úplně náš případ, úplné stejné… Moje Eliška, když začla cca kolem 3 let pořádně rozpoznávat, bydlel s námi “nový tatínek“ a i když Ela jezdila na víkendy ke svého biolog. tátovi, začla z ničehonic sama říkat i mého příteli (nyní ex) táto. Ze začátku to byl dost velký problém u pravého, ptal se taky proč mu tak řiká, když má jen jednoho tátu a to jeho… No vysvětlila jsem mu, že já ji nenavádím, a že začla sama tak jí to přece nebudu zakazovat ne? S časem to vzal na vědomí, ale bylo mu to proti “srsti“ bylo to na něm dost znát a sem tam taky chodila s dotazem, že má pouze jednoho tatínka atd… Ustálilo se to a i když už nyní s ním nejsem, jsem sama, pořád ho oslovuje táto a nyní má 2 tatínky jak ona říká…
I když s ním není žádná mluva jak říkáš, nechápu, proč dělá zle.. jde mu jen o to, že vidí syna málo a že jeho nevlastí otec ho má každý den a třeba ho štve, že s ním má určitě lepší vztah než vlastní viď? Tak ať si pro něho jezdí častěji ale určitě bych zkoušela si s nim opět několikrát v klidu promluvit ať nemotá klukovi hlavu. Ať ti to dobře dopadne. Pavla
Ahoj rodičové, zejména Vy rozvedení. Ráda bych znala Vaše názory. Jsem maminka 6-letého klučiny, 4 roky rozvedená, syn se se svým biologickým otcem pravidelně stýká a 2 roky žiji se synem a “novým“ tatínkem. Bývalý manžel nesnese, aby syn oslovoval přítele tati. Syna jsme nikdy nenutili, aby přítele takto oslovoval, přišel s tím tak nějak sám – v době, kdy jsem spolu začali žít syn nastoupil do školky a vyzvedával ho prostě jako ostatní děti taťka. Mají spolu skvělý vztah, není poznat, že syn není jeho vlastní dítě, bohužel se nám teď poslední dobou po každé víkendové návštěvě u biol.otce vrací syn utrápený, protože mu jeho biol. tatínek vždy důkladně vysvětlí, že jiného tatínka nemá a že má mého přítele oslovovat jménem ( a mám pocit, že teď už bude jen následovat, ať ho ani neposlouchá, když není jeho…) Rozumná domluva s bývalým manželem není, prostě prý synovi jen lžeme a to on nedopustí. Ocitli jste se někdo někdy v podobné situaci? Jak jste ji řešili ? Jak to funguje u Vás? Tereza