Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Pohádky
Milé maminky, tatínci, milé děti!
Jaká je Vaše neoblíbenější pohádka? Vyprávěli jste někdy dětem vlastní pohádku? Máte život jako v pohádce?
Podělte se s námi o Vaše pohádky, pohádky ze života nebo třeba nějakou zábavnou nebo vtipnou historku ve které pohádka/y hrají roli.
Odměnou pro jednoho z Vás bude tento týden (9.5. – 15.5.2011) DVD Na půdě.
Chcete zvýšit své šance na výhru DVD? Napište článek – http://www.vasedeti.cz/poslat-novy-clanek/, přijďte diskutovat.
V diskuzi budeme tvořit pohádku na pokračování 🙂 Těšíte se?
Každý může přispět 3 slovy, samozřejmě opakovaně, ale s tím, že nesmíte dát dva příspěvky po sobě. Tvorba pohádky “na pokračování“ se započítává do boje o DVD.Prosím, abyste vždy před Váš příspěvek vždy nakopírovali předchozí text pohádky a Vaše tři slova označily “tučně“ (boldem)
Diskuze je časově neomezená, soutěžní část probíhá v rámci “Pojďte si povídat… v květnu 2011“ http://www.vasedeti.cz/tipy-a-rady/co-kde-a-jak-na-vd/pojdte-si-povidat-v-kvetnu-2011/.
Byl jednou jeden hluboký les a v něm žili tři zlí trpaslíci. Bydleli v zatuchlé jeskyňce pod velkým dubem, jehož koruna skrývala orlí hnízdo. V něm spinkaly kouzelné dubové víly, které s trpaslíčky hlídaly svůj zatuchlý domov plný všelijaké havěti, nebyla to lecjaká havěť……… otravovala jím život!!! Jednoho dne navštívil, malé trpaslíčky prodejce s čistícími prostředky. Měl jich velké množství. Modré, červené, zelené……. Nechyběly bílé,černé prostě každý byl velice účinný proti té lecjaké havěti. Proto trpaslíčci nakoupili od každé barvy po jedné lahvičce. Začne velký boj, kde známe vítěze. Ale nejdřív poslouchejte,jak to vlastně s bojem bylo od začátku.
Trpaslíčci s vílami začali podle barev. Bílou barvou namalovali svou zatuchlou jeskyňku, žlutou zase kuchyňku, červenou namalovali červánky, modrou zase ložničku. Černá byla nejdůležitější: načernili sami sebe, i tu havěť, a tak byli neviditelní. Zdálo se, že si můžou v neviditelném světě dělat co chtějí. I ta havěť si dělala, co chtěla a netušila, že je sledována. Trpaslíci byli lstiví, závistiví, zákeřní a podlí!!!! Měli nachystanou jedinečnou pastičku na všechny otravné brouky, pavouky, žáby, ptáky, žížaly, ba i bazilišky. A ta pastička měla být začátkem dobra v jeskyňce. Vůbec to však nebylo jednoduché. Havěť i trpaslíci byli rovnocennými soupeři, než trpaslíka Žejdlíka napadl svými kusadly obrovský černý pavouk, kousl ho přímo do zadku a způsobil tak velké pozdvižení. Všichni se najednou shlukli pod dubem a začali ošetřovat a foukat bolístky zraněného Žejdlíka.
Tááááááák a to byl začátek hrozného dne. Žejdlík začal kulhat a bylo mu úplně jedno, co dělá, křičel, kopal a nadával na kamarády, víly, lesní havěť, prostě na celý les. Do dubu kopl tak silně, až z něho spadly tři velikááánské žaludy
a praštily pavouka
Byl jednou jeden hluboký les a v něm žili tři zlí trpaslíci. Bydleli v zatuchlé jeskyňce pod velkým dubem, jehož koruna skrývala orlí hnízdo. V něm spinkaly kouzelné dubové víly, které s trpaslíčky hlídaly svůj zatuchlý domov plný všelijaké havěti, nebyla to lecjaká havěť……… otravovala jím život!!! Jednoho dne navštívil, malé trpaslíčky prodejce s čistícími prostředky. Měl jich velké množství. Modré, červené, zelené……. Nechyběly bílé,černé prostě každý byl velice účinný proti té lecjaké havěti. Proto trpaslíčci nakoupili od každé barvy po jedné lahvičce. Začne velký boj, kde známe vítěze. Ale nejdřív poslouchejte,jak to vlastně s bojem bylo od začátku.
Trpaslíčci s vílami začali podle barev. Bílou barvou namalovali svou zatuchlou jeskyňku, žlutou zase kuchyňku, červenou namalovali červánky, modrou zase ložničku. Černá byla nejdůležitější: načernili sami sebe, i tu havěť, a tak byli neviditelní. Zdálo se, že si můžou v neviditelném světě dělat co chtějí. I ta havěť si dělala, co chtěla a netušila, že je sledována. Trpaslíci byli lstiví, závistiví, zákeřní a podlí!!!! Měli nachystanou jedinečnou pastičku na všechny otravné brouky, pavouky, žáby, ptáky, žížaly, ba i bazilišky. A ta pastička měla být začátkem dobra v jeskyňce. Vůbec to však nebylo jednoduché. Havěť i trpaslíci byli rovnocennými soupeři, než trpaslíka Žejdlíka napadl svými kusadly obrovský černý pavouk, kousl ho přímo do zadku a způsobil tak velké pozdvižení. Všichni se najednou shlukli pod dubem a začali ošetřovat a foukat bolístky zraněného Žejdlíka.
Tááááááák a to byl začátek hrozného dne. Žejdlík začal kulhatma bylo mu úplně jedno, co dělá, křičel, kopal
a nadával na kamarády, víly, lesní havěť, prostě na celý les. Do dubu kopl tak silně, až z něho spadly
tři velikááánské žaludy
Byl jednou jeden hluboký les a v něm žili tři zlí trpaslíci. Bydleli v zatuchlé jeskyňce pod velkým dubem, jehož koruna skrývala orlí hnízdo. V něm spinkaly kouzelné dubové víly, které s trpaslíčky hlídaly svůj zatuchlý domov plný všelijaké havěti, nebyla to lecjaká havěť……… otravovala jím život!!! Jednoho dne navštívil, malé trpaslíčky prodejce s čistícími prostředky. Měl jich velké množství. Modré, červené, zelené……. Nechyběly bílé,černé prostě každý byl velice účinný proti té lecjaké havěti. Proto trpaslíčci nakoupili od každé barvy po jedné lahvičce. Začne velký boj, kde známe vítěze. Ale nejdřív poslouchejte,jak to vlastně s bojem bylo od začátku.
Trpaslíčci s vílami začali podle barev. Bílou barvou namalovali svou zatuchlou jeskyňku, žlutou zase kuchyňku, červenou namalovali červánky, modrou zase ložničku. Černá byla nejdůležitější: načernili sami sebe, i tu havěť, a tak byli neviditelní. Zdálo se, že si můžou v neviditelném světě dělat co chtějí. I ta havěť si dělala, co chtěla a netušila, že je sledována. Trpaslíci byli lstiví, závistiví, zákeřní a podlí!!!! Měli nachystanou jedinečnou pastičku na všechny otravné brouky, pavouky, žáby, ptáky, žížaly, ba i bazilišky. A ta pastička měla být začátkem dobra v jeskyňce. Vůbec to však nebylo jednoduché. Havěť i trpaslíci byli rovnocennými soupeři, než trpaslíka Žejdlíka napadl svými kusadly obrovský černý pavouk, kousl ho přímo do zadku a způsobil tak velké pozdvižení. Všichni se najednou shlukli pod dubem a začali
ošetřovat a foukat bolístky zraněného Žejdlíka.
Tááááááák a to byl začátek hrozného dne. Žejdlík začal kulhatma bylo mu úplně jedno, co dělá, křičel, kopal
a nadával na kamarády, víly, lesní havěť,
prostě na celý les. Do dubu kopl tak silně, až
z něho spadly
OPRAVA – nedočetla jsem do konce:
Byl jednou jeden hluboký les a v něm žili tři zlí trpaslíci. Bydleli v zatuchlé jeskyňce pod velkým dubem, jehož koruna skrývala orlí hnízdo. V něm spinkaly kouzelné dubové víly, které s trpaslíčky hlídaly svůj zatuchlý domov plný všelijaké havěti, nebyla to lecjaká havěť……… otravovala jím život!!! Jednoho dne navštívil, malé trpaslíčky prodejce s čistícími prostředky. Měl jich velké množství. Modré, červené, zelené……. Nechyběly bílé,černé prostě každý byl velice účinný proti té lecjaké havěti. Proto trpaslíčci nakoupili od každé barvy po jedné lahvičce. Začne velký boj, kde známe vítěze. Ale nejdřív poslouchejte,jak to vlastně s bojem bylo od začátku.
Trpaslíčci s vílami začali podle barev. Bílou barvou namalovali svou zatuchlou jeskyňku, žlutou zase kuchyňku, červenou namalovali červánky, modrou zase ložničku. Černá byla nejdůležitější: načernili sami sebe, i tu havěť, a tak byli neviditelní. Zdálo se, že si můžou v neviditelném světě dělat co chtějí. I ta havěť si dělala, co chtěla a netušila, že je sledována. Trpaslíci byli lstiví, závistiví, zákeřní a podlí!!!! Měli nachystanou jedinečnou pastičku na všechny otravné brouky, pavouky, žáby, ptáky, žížaly, ba i bazilišky. A ta pastička měla být začátkem dobra v jeskyňce. Vůbec to však nebylo jednoduché. Havěť i trpaslíci byli rovnocennými soupeři, než trpaslíka Žejdlíka napadl svými kusadly obrovský černý pavouk, kousl ho přímo do zadku a způsobil tak velké pozdvižení. Všichni se najednou shlukli pod dubem a začali
ošetřovat a foukat bolístky zraněného Žejdlíka.
Tááááááák a to byl začátek hrozného dne. Žejdlík začal kulhatma bylo mu úplně jedno, co dělá, křičel, kopal
a nadával na kamarády, víly, lesní havěť,
prostě na celý les. Do dubu kopl tak silně, až
Byl jednou jeden hluboký les a v něm žili tři zlí trpaslíci. Bydleli v zatuchlé jeskyňce pod velkým dubem, jehož koruna skrývala orlí hnízdo. V něm spinkaly kouzelné dubové víly, které s trpaslíčky hlídaly svůj zatuchlý domov plný všelijaké havěti, nebyla to lecjaká havěť……… otravovala jím život!!! Jednoho dne navštívil, malé trpaslíčky prodejce s čistícími prostředky. Měl jich velké množství. Modré, červené, zelené……. Nechyběly bílé,černé prostě každý byl velice účinný proti té lecjaké havěti. Proto trpaslíčci nakoupili od každé barvy po jedné lahvičce. Začne velký boj, kde známe vítěze. Ale nejdřív poslouchejte,jak to vlastně s bojem bylo od začátku.
Trpaslíčci s vílami začali podle barev. Bílou barvou namalovali svou zatuchlou jeskyňku, žlutou zase kuchyňku, červenou namalovali červánky, modrou zase ložničku. Černá byla nejdůležitější: načernili sami sebe, i tu havěť, a tak byli neviditelní. Zdálo se, že si můžou v neviditelném světě dělat co chtějí. I ta havěť si dělala, co chtěla a netušila, že je sledována. Trpaslíci byli lstiví, závistiví, zákeřní a podlí!!!! Měli nachystanou jedinečnou pastičku na všechny otravné brouky, pavouky, žáby, ptáky, žížaly, ba i bazilišky. A ta pastička měla být začátkem dobra v jeskyňce. Vůbec to však nebylo jednoduché. Havěť i trpaslíci byli rovnocennými soupeři, než trpaslíka Žejdlíka napadl svými kusadly obrovský černý pavouk, kousl ho přímo do zadku a způsobil tak velké pozdvižení. Všichni se najednou lekli nezvyklé agresivity
Byl jednou jeden hluboký les a v něm žili tři zlí trpaslíci. Bydleli v zatuchlé jeskyňce pod velkým dubem, jehož koruna skrývala orlí hnízdo. V něm spinkaly kouzelné dubové víly, které s trpaslíčky hlídaly svůj zatuchlý domov plný všelijaké havěti, nebyla to lecjaká havěť……… otravovala jím život!!! Jednoho dne navštívil, malé trpaslíčky prodejce s čistícími prostředky. Měl jich velké množství. Modré, červené, zelené……. Nechyběly bílé,černé prostě každý byl velice účinný proti té lecjaké havěti. Proto trpaslíčci nakoupili od každé barvy po jedné lahvičce. Začne velký boj, kde známe vítěze. Ale nejdřív poslouchejte,jak to vlastně s bojem bylo od začátku.
Trpaslíčci s vílami začali podle barev. Bílou barvou namalovali svou zatuchlou jeskyňku, žlutou zase kuchyňku, červenou namalovali červánky, modrou zase ložničku. Černá byla nejdůležitější: načernili sami sebe, i tu havěť, a tak byli neviditelní. Zdálo se, že si můžou v neviditelném světě dělat co chtějí. I ta havěť si dělala, co chtěla a netušila, že je sledována. Trpaslíci byli lstiví, závistiví, zákeřní a podlí!!!! Měli nachystanou jedinečnou pastičku na všechny otravné brouky, pavouky, žáby, ptáky, žížaly, ba i bazilišky. A ta pastička měla být začátkem dobra v jeskyňce. Vůbec to však nebylo jednoduché. Havěť i trpaslíci byli rovnocennými soupeři, než trpaslíka Žejdlíka napadl svými kusadly obrovský černý pavouk, kousl ho přímo do zadku a způsobil tak velké pozdvižení. Všichni se najednou shlukli pod dubem a začali
ošetřovat a foukat bolístky zraněného Žejdlíka.
Tááááááák a to byl začátek hrozného dne. Žejdlík začal kulhatma bylo mu úplně jedno, co dělá, křičel, kopal
a nadával na kamarády, víly, lesní havěť,
prostě na celý
les. Do dubu kopl
zase Oprava:
Byl jednou jeden hluboký les a v něm žili tři zlí trpaslíci. Bydleli v zatuchlé jeskyňce pod velkým dubem, jehož koruna skrývala orlí hnízdo. V něm spinkaly kouzelné dubové víly, které s trpaslíčky hlídaly svůj zatuchlý domov plný všelijaké havěti, nebyla to lecjaká havěť……… otravovala jím život!!! Jednoho dne navštívil, malé trpaslíčky prodejce s čistícími prostředky. Měl jich velké množství. Modré, červené, zelené……. Nechyběly bílé,černé prostě každý byl velice účinný proti té lecjaké havěti. Proto trpaslíčci nakoupili od každé barvy po jedné lahvičce. Začne velký boj, kde známe vítěze. Ale nejdřív poslouchejte,jak to vlastně s bojem bylo od začátku.
Trpaslíčci s vílami začali podle barev. Bílou barvou namalovali svou zatuchlou jeskyňku, žlutou zase kuchyňku, červenou namalovali červánky, modrou zase ložničku. Černá byla nejdůležitější: načernili sami sebe, i tu havěť, a tak byli neviditelní. Zdálo se, že si můžou v neviditelném světě dělat co chtějí. I ta havěť si dělala, co chtěla a netušila, že je sledována. Trpaslíci byli lstiví, závistiví, zákeřní a podlí!!!! Měli nachystanou jedinečnou pastičku na všechny otravné brouky, pavouky, žáby, ptáky, žížaly, ba i bazilišky. A ta pastička měla být začátkem dobra v jeskyňce. Vůbec to však nebylo jednoduché. Havěť i trpaslíci byli rovnocennými soupeři, než trpaslíka Žejdlíka napadl svými kusadly obrovský černý pavouk, kousl ho přímo do zadku a způsobil tak velké pozdvižení. Všichni se najednou shlukli pod dubem a začali
ošetřovat a foukat bolístky zraněného Žejdlíka.
Tááááááák a to byl začátek hrozného dne. Žejdlík začal kulhatma bylo mu úplně jedno, co dělá, křičel, kopal
a nadával na kamarády, víly, lesní
havěť, prostě na
Markittko, já čekala, kdo to opraví, díky 🙂
Byl jednou jeden hluboký les a v něm žili tři zlí trpaslíci. Bydleli v zatuchlé jeskyňce pod velkým dubem, jehož koruna skrývala orlí hnízdo. V něm spinkaly kouzelné dubové víly, které s trpaslíčky hlídaly svůj zatuchlý domov plný všelijaké havěti, nebyla to lecjaká havěť……… otravovala jím život!!! Jednoho dne navštívil, malé trpaslíčky prodejce s čistícími prostředky. Měl jich velké množství. Modré, červené, zelené……. Nechyběly bílé,černé prostě každý byl velice účinný proti té lecjaké havěti. Proto trpaslíčci nakoupili od každé barvy po jedné lahvičce. Začne velký boj, kde známe vítěze. Ale nejdřív poslouchejte,jak to vlastně s bojem bylo od začátku.
Trpaslíčci s vílami začali podle barev. Bílou barvou namalovali svou zatuchlou jeskyňku, žlutou zase kuchyňku, červenou namalovali červánky, modrou zase ložničku. Černá byla nejdůležitější: načernili sami sebe, i tu havěť, a tak byli neviditelní. Zdálo se, že si můžou v neviditelném světě dělat co chtějí. I ta havěť si dělala, co chtěla a netušila, že je sledována. Trpaslíci byli lstiví, závistiví, zákeřní a podlí!!!! Měli nachystanou jedinečnou pastičku na všechny otravné brouky, pavouky, žáby, ptáky, žížaly, ba i bazilišky. A ta pastička měla být začátkem dobra v jeskyňce. Vůbec to však nebylo jednoduché. Havěť i trpaslíci byli rovnocennými soupeři, než trpaslíka Žejdlíka napadl svými kusadly obrovský černý pavouk, kousl ho přímo do zadku a způsobil tak velké pozdvižení. Všichni se najednou shlukli pod dubem a začali
ošetřovat a foukat bolístky zraněného Žejdlíka.
Tááááááák a to byl začátek hrozného dne. Žejdlík začal kulhatma bylo mu úplně jedno, co dělá, křičel, kopal
a nadával na kamarády, víly, lesní havěť,
prostě na celý
mari, mělas to tam nějak divně posklońované, tak jsem to trochu opravila – promiň
Byl jednou jeden hluboký les a v něm žili tři zlí trpaslíci. Bydleli v zatuchlé jeskyňce pod velkým dubem, jehož koruna skrývala orlí hnízdo. V něm spinkaly kouzelné dubové víly, které s trpaslíčky hlídaly svůj zatuchlý domov plný všelijaké havěti, nebyla to lecjaká havěť……… otravovala jím život!!! Jednoho dne navštívil, malé trpaslíčky prodejce s čistícími prostředky. Měl jich velké množství. Modré, červené, zelené……. Nechyběly bílé,černé prostě každý byl velice účinný proti té lecjaké havěti. Proto trpaslíčci nakoupili od každé barvy po jedné lahvičce. Začne velký boj, kde známe vítěze. Ale nejdřív poslouchejte,jak to vlastně s bojem bylo od začátku.
Trpaslíčci s vílami začali podle barev. Bílou barvou namalovali svou zatuchlou jeskyňku, žlutou zase kuchyňku, červenou namalovali červánky, modrou zase ložničku. Černá byla nejdůležitější: načernili sami sebe, i tu havěť, a tak byli neviditelní. Zdálo se, že si můžou v neviditelném světě dělat co chtějí. I ta havěť si dělala, co chtěla a netušila, že je sledována. Trpaslíci byli lstiví, závistiví, zákeřní a podlí!!!! Měli nachystanou jedinečnou pastičku na všechny otravné brouky, pavouky, žáby, ptáky, žížaly, ba i bazilišky. A ta pastička měla být začátkem dobra v jeskyňce. Vůbec to však nebylo jednoduché. Havěť i trpaslíci byli rovnocennými soupeři, než trpaslíka Žejdlíka napadl svými kusadly obrovský černý pavouk, kousl ho přímo do zadku a způsobil tak velké pozdvižení. Všichni se najednou shlukli pod dubem a začali
ošetřovat a foukat bolístky zraněného Žejdlíka.
Tááááááák a to byl začátek hrozného dne. Žejdlík začal kulhatma bylo mu úplně jedno, co dělá, křičel, kopal
a nadával na
kamarádům, vílám, lesním