Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
hospitalizované 3leté dítě bez matky
maminky prosím!!!!Dnes mi vzali malou do nemocnice kvůli dehydrataci z průjmu nechtěla mi pít a taky jí budou dělat odběry na rotaviry.Ale-nemůžu tam s ní být.Prý bych jim tam jen mohla roznášet bacily.Anička nikdy beze mě přes noc nebyla.Co mám dělat?chci se domáhat svých práv-Přečetla jsem si chartu práv dítěte a mám opravdu právo tam s ní být.Neřekli mi že nemají místo jen že toho mají hodně.Nevím teda čeho!!Vypsali se mnou papíry a i když jsem jim tam brečela řekli že to nejde.Prosím poradte i třeba nějakou organizaci cokoliv.Díky Jana
Tak to jsi natrefila zrovna asi na super vzorek dětí:-))) Já jsem hned po nástupu ráno dostala instrukce, co se bude dít a jaký to může mít průběh, sestřičky se opravdu snažily mě na všechno upozornit předem, protože řeknu vám, jako pro matku tří dětí byl to pro mě celkem drsný zážitek, i když šlo o takovou prkotinu jako odstranění mandle. Takže podle toho, co jsem tam za jeden den viděla, žádné z těch malinkých dětí celý zbytek dne tupě nepolehávalo, většina z nich byla po narkóze plačtivá, maminky je utěšovaly v náručí, utíraly krev, kterou děti zvracely a plivaly kolem sebe, dávaly po lžičkách čajík, protože po narkóze je žízeň a dvě hodiny se nesmí pít, natož jíst, takže pak ti prcínci plakali, že mají žízeň, no nářez…
Tak to je moje zkušenost, ale dá se to v pohodě zvládnout, druhý den už Kačka nevěděla, že v nějaké nemocnici byla.
Já tam poprvé nebyla, neb mě nepustili a dvakrát ano. Většina dětí polehávala, pospávala (bylo jich na dospávacím pokoji cca 10) a koukala na pohádky.
radka
Radko, taky jsem byla s dcerou v nemocnici na odstranění mandle. Po operaci spala asi půl hodiny a pak do večera brečela, zvracela, krvácela, horečkovala…Bylo to fakt náročné a nedovedu si vůbec představit, co by tam chudák dělala, kdybych ji tam necahal samotnou. Ostatní děti po stejném zákroku také nespaly a většině nebylo nejlépe.
Minulý rok dceři byli 2 roky,ji tam nechali ležet s afty a v naší nemocnici,se mě sám dr.který nás přijímal jestli by bylo možné abych tam s ní byla,on viděl že su těhotná,tak si myslel,že tam s ní nebudu. ale sám to doporučoval,aby tam malá nebyla sama. Já samozřejmě rozhodnutá byla hned,tam nebylo co řešit,nikdy bych jí tam nenechala. Tak držím palce
Zdena
Já mám podobnou zkušenost jako Matilda.Malá byla na vyšetření močových cest a ledvin,byly jí tehdy necelé dva roky a už hodinu po probuzení z narkózy běhala jak praštěná,byla ještě oblbnutá,ale nedalo se ji uhlídat. Každou chvíli do nečeho narazila a spadla.Brali ji dopoledne,odpoledne jsme šli domů a vlastně až do večera to byl docela nářez.
Anet
Radko, nechci ti mluvit do tvých zkušeností – ale na naši Kačku působil oblbovák jak píchnutí sršněm, musela jsem ji opravdu hlídat, pak dostala ještě půlku další dávky, a ta zabrala až za necelou hodinu, takže dvě hodiny před operací jsem měla co dělat, aby si holka neublížila, skákala v postýlce, neustále se hlavičkou bouchala do šprušlí, bylo mi jí strašně líto… Nenechala bych ji samotnou ani omylem. A v ten den byl takový nával, že původně jsme měli jít na řadu o půl deváté a šla až v jedenáct, to jsme tam byly od 6.30 od rána. A stav dítěte po narkóze nikdy nemůžeš předvídat dopředu, není pravda, že až do večera spí – operace trvala půl hodiny a za hodinu po operaci byla Kačka vzhůru, bylo jí špatně, na zvracení, muselo se dávat pozor na silné krvácení… Prostě co píšeš, že ráno odevzdáš a večer si přijdeš a být tam přes den je blbost – nesmysl, pro mě to byla naprosto vyčerpávající záležitost.
Piškotko, zkus se zeptat na jednodenní chirurgii. Mě taky vyhrožovali, že synek po operaci uší a nosní mandle bude dva dny ve špitále, ale když jsem jim řekla, že to jde udělat tzv. jednodenní chirurgií, tak hned kývli. Podmínkou je dostupnost bydliště a nemocnice do dojezdové doby sanitky. Ráno dítko odevzdáš, hned ho oblbnou práškem a je jich tam jak ve školce, pouští jim pohádky. nejmladší jde první a po operaci zase zpět. Večer nebo odpoledne si pro něj přijdeš. Přes den tam být s ním je blbost, po „odevzdání“ jde hned na předoperační oblbováky (když některý dítko řvalo, nechali maminku než to zabralo) a po operaci až do večera spí. Takhle to probíhalo v Brně a Praze.
Radka
Ještě jsem zapomněla dodat, že když jsme ležely na ORL s tou mandlí, sestřičky byly opravdu moc vděčné, že tam my maminky s dětmi jsme, děti úplně jinak spolupracují, nechají si dát léky od maminek, odebrat krev či píchnout injekci, když můžou být u maminky v náručí. Sestřička nemusí běhat s dětmi na záchod, starat se o nočníky, pečovat o dítě probouzející se z narkózy je taky náročné… Sice byl šrumec a sestry se neustále staraly i tak a chodily se ptát, jak to zvládáme a co potřebujeme, ale ubyla jim práce přímo s dítětem, za což byly vděčné. Tak nechápu řeči, že bez maminky to bude lepší, to je naprostá hloupost. Nedokážu si představit dát teď mého 10měsíčního synka do špitálu beze mě, když je to takový můj ocásek a ve chvíli, kdy je nemocný a je mu zle, chce být jen se mnou, jinak žalostně pláče…
Když náš ORL doktor objednával Kačku – tehdy 4roky, na odstranění nosní mandle, volal na oddělení do nemocnice a vyloženě říkal sestřičce, že bude doprovod matky, takže lůžko pro mě bylo zajištěné, i když nakonec to bylo malé dětské lůžko, ale jednu noc se to dá vydržet a navíc bych klidně i ležela na karimatce na zemi, nikdo by se mnou nehnul. Bohužel, nevím, jak to chodí na infekčním oddělení, vím, že v Ostravě ve Fakultce byla švagrová s 9měsíčním synem taky s průjmem celou dobu na pokoji.
Každopádně Myšce držím palce, úplně jí rozumím, jak je vyplašená, spolehlivě ji dostalo na kolena už jen to, že je děťátko nutné hospitalizovat a pak s ní takhle zametou, ne každá máme okamžitou schopnost obrany, na mě taky zabírají autority okamžitě, než mi dojde, že jsem to mnohdy já, kdo má dělat kravál.
Můj syn byl také hospitalizován na infekční klinice s rotavirovým průjmem a dehydratací. Tehdy mu bylo 1,5 roku a také jsem tam s ním nemohla být. Sestřičky i paní doktorka mi říkaly, že byl strašně hodný, že vůbec neplakal. Naštěstí tam byl jenom 2 noci.
O měsíc později tam skončila 4 letá dcera se zvracením (dehydratace). Také tam byla sama.
Když dceři trhali nosní mandli, tak jsem tam byla s ní. Na volné lůžko pro sebe jsem čekala několik měsíců. Dceři bylo po narkoze bylo dost špatně.
V naší nemocnici je možné na ORL klinice být rodič a dítem do věku 6-ti let. Rodiče starších dětí tam s dětmi mohou být celý den, jen na noc chodí domů.
Ali