Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
styk otce s malým dítětem
Dobrý den, mám čtyřměsíčního syna. Otec dítěte s námi nežije, nicméně o syna se zajímá a chodí jej navštěvovat, zhruba dvakrát týdně s ním jde s kočárkem ven. Každopádně myslím, že syn na něj nijak zvyklý není. Od příštího měsíce se ale situace změní a on odejde za prací a bydlením zhruba 250km od nás. Navrhuje, že za malým přijede jednou týdně zase tak na ty dvě hodiny a jednou za tři týdny si ho chce brát na víkend k sobě, což už se mi nějak nepozdává. Jednak jednou měsíčně mi příjde dost málo a zase ty dva dny a dvě noci, s pro něj prakticky „cizím“ člověkem, tak daleko a v cizím prostředí zase moc. Chci se zeptat, jak často a na jak dlouho je vhodné, aby si otec bral takhle malé dítě, aby to pro něj nebylo víc traumatizující, než prospěšné. Jak se v takových případech běžně postupuje, či jak rozhoduje soud? Případně jaký proces „zvykání si“ je vhodné absolvovat? děkuji za odpověď
Dana
Viléme Viléme, já zase tobě radím navštívit psychiatra a začít s nějakou pracovní terapií.
Radka
Já radím nechat si zvýšit výživné a žádat důrazně o zamezení styku s dítětem. Když to soud neschválí stejně mu v tom zamezit. Pak si dítě odvykne a časem to soud zakáže v zájmu dítěte z důvodu že otec nemá zájem o dítě. Pořád zvyšovat výživné ať se má dítě dobře.
Děkuji moc všem za jejich názory. Zkusím z toho vybrat a navrhnout nějakou zlatou střední cestu. Každopádně jsem sama ráda, že se otec k malému neotočil zády a má ho rád. Když čtu, jak různě se někteří „otcové“ zachovají, no děs. Snad mu ten zájem vydrží, myslím, že to bude dost náročný. Jsme zatím ve fázi domlouvání se. Ten jeho původní návrh si myslím vznikl dost rychle, bez většího uvažování. Já sama bych viděla jako lepší a šetrnější to odpoledně přes týden a jeden den o víkendu á 14 dní tady, později plus noc a příp. druhý den. A to cestování odložila až tak po roce věku, jak to bude snášet, ale to pak na celý víkend ať nestráví 5 hodin v autě za jeden den, to už by bylo i na mě moc. Každopádně si na sebe nejdřív musí pomaličku zvykat. Sama si nemyslím, že kojenec musí být jen a jen s maminkou, zvlášť, když nekojí, jenže u nás to tak od začátku je a já už na něm vidím, že jsou věci, na který je zvyklý, takové ty společné rituály a pokud se naruší, je zmatený, rozhozený a protivný. Tak mu tam teď do těch rituálů musím ještě nějak vmáčknout toho tátu tak, aby nebyly ty původní narušeny. Možná by to opravdu chtělo nějakého toho psychologa, možná to přeháním a potřebuji psychologa já. Jen nechci, aby malý ztratil pocit jistoty a bezpečí, pro dítě tak důležitý.
Dana
Ahoj, taky se přikláním k názoru Jitky67 a JaraK. Můj manžel si brával dceru z předešlého manželství (tehdy tříletou) každých 14 dní na víkend, než se její matka rozhodla, že docílí toho, aby se s dcerou přestal stýkat a nakonec se jí to povedlo. Už jsem to tady jednou psala, není nic horšího, než když matka brání dítěti stýkat se se svým otcem, který o to stojí, řádně platí alimenty, dítěti se věnuje a má ho rád. Zažila jsem to osobně.
A názor Pepiny – nezlobte se na mě, ale kde jste byla na tom, že 9-ti měsíční batole MUSÍ nutně usínat jen s maminkou? Každé dítě je přece jiné, ne? Naše dcera -2 a 3/4 roku je zvyklá od malinka, že ji ukládá ke spánku její tatínek, prarodiče, moje sestra a neměla s tím sebemenší problém. Ne každé dítě doslova „visí“ na matce a ta se od něho nemůže hnout na krok!
Blanka
Dano dle mého názoru, bych to udělala takto: Ať k tobě přijde jednou tatínek a celý den se stará o mimi, převlíká, připravují sunárek, přebaluje a ty budeš jenom koukat a řikat, jak to má dělat. Ono je něco jiného, když ho veze venku než pak se starat o víkendu o mimi sám. Uvidíš jak mu to půjde a pak se sama rozhodneš. Ale tak malé děcko bych mu taky nedávala, vim jak těžké to máš, páč když si můj ex bral Elišku od půl roka, bylo mi šoufl, do breku. Ze začátku si ji brával na celou sobotu, pak sám navrhl myslim že po cca roce, že by u něho spala i o víkendu. Ale on bydlel s matkou v jednom domku – tak to je pak o něčem jiném…
Držim palečky jak se sama rozhodneš!
Danko souhlasila bych s holkama,že je báječné,že otec má o své dítě zájem,že se chce starat-snad mu to vydrží i po odstěhování se:-))
Na druhou stranu bych taky nesouhlasila s tím cestováním na celý víkend. Myslím,že na to bude čas až bude dítko větší-počkala bych až kolem 8-9měsíce. Až bude jíst pevnou stravu a hlavně až se otec naučí kromě vození kočárku taky přebalovat,krmit,hrát si s dítětem. Taky aby to pro Vás nebylo tolik bolestné.
Pokud jste oba rozumní,tak mu umožníte aby chodil k Vám domů a mohl se s dítkem vídat a zkusil si péči o něho pod Vaším dohledem. Určitě nastanou chvilky kdy bude dítě plakat,že jde k otci,nebo naopak že se vrací k vám-ale tomu se asi nevyhnete-bohužel spolu nemůže žít v jedné domácnosti,tak aspoň dítku neberte žádného z rodičů. Ale myslím,že v tom máte jasno.-) Takže za mě na víkend 4měs. dítko takto daleko NE.
Každopádně buďte ráda,že má o dítě zájem-to je pro dítě veliké PLUS. K
Do stejné kategorie „cizích lidí“ bys mohla zahrnout přece i prarodiče. Taky nejsou s vnoučaty každý den a přesto je milují a chtějí být s nimi i ten krátký vymezený čas. Jako nejlepší nápad se mi zdá Jitka67, ta vzdálenost je opravdu moc velká na cestování, ale kdyby to šlo zařídit i vás, tak i ty budeš víc v klidu, že kdyby bylo potřeba, můžeš být nablízku.
Názor Dany, že by 9-timěs. mimino nedala ani vlastnímu otci na hlídání mi zní dost sobecky, protože může nastat situace (nedejbože), že matka bude muset např. do nemocnice a dítě si bude moc těžko zvykat na ty „cizí lidi“, kteří mu pak zbydou, ať matka chce nebo ne.
Ještě to promysli, ale každopádně měj na paměti, že hodně maminek v tvé pozici ti závidí takovéhoto partnera (co se týče péče o dítě).
Jarak
Pokud máš strach – a dítě by mělo absolvovat jednou za víkend 500 Km (to bych viděla jako jediný problém – my jezdili k babičkám 50 km a už ta jedna hodina byla občas pro Káťu utrpení) tak se přece než bude dítě větší můžete domluvit, že táta bude trávit víkend u vás.
Nedomluvíte-li se, pak soud většinou stanoví styk – víkend 1x za 14 dnů – i u takto malých dětí, takže si nepomůžeš.
Když byla naše Káťa takto malá, začal její táta jezdit s kamiónem – 3 týdny jezdil a pak byl chvíli doma a věř, že ani pro takto malé dítě nebyl po měsíci nebyl a není cizím člověkem – jakmile se objevil ve dveřích, tak sotva se uměla plazit, nabrala směr k němu a celou dobu, co byl doma se od něj nehla.
Nevidím jediný důvod otci dítě nedávat:-) Má na něj stejné právo jako matka a v tomhle případě očividně vše funguje jak má.
Radka
Dano, z mého pohledu maminky s 9měs. miminkem – já bych své děťátko nedala na víkend, byť i jeho vlastnímu otci. Je na to moc malé. Např. večerní usínání bez maminky… Na to je čas později. Teď potřebuje především mámu. Je hezké, že jste schopni se domluvit, ale několikahodinový kontakt během dne je nyní dostačující.