Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
→ Přejít na vyhledávání v archivu diskuzí.
Dvě velké premiéry
Tak je za mnou jedna z nejkrásnějších etap mého života – mateřská dovolená…Dneska jsem měla velkou premiéru v novém zaměstnání – po šesti letech doma. Musím říct, že mě bolí celej člověk a nejraději bych lehla a spala a spala. V práci to celkem šlo, jen mám pořád pocit, jestli jsem si nevzala moc velký sousto a pochybnosti, jestli to zvládnu. Další velkou premiéru měla Eliška…šla v den svých třetích narozenin do školky. Už týden nemluví o ničem jiném… Loučení proběhlo bez pláče, ale jen u Elišky, já řvala jako želva. Když jsem děkovala ředitelce, že mi vyšla vstříc a vzala mi jí neplánovaně už v srpnu, musela mě utěšovat, že malá to tam určitě zvládne, zvlášť, když má s sebou bráchu. A zvládla to – nebrečela ani když jsem pro ně přišla (ačkoli byly moje děti v herně poslední), ani se na mě nijak zvlášť nevrhala. Zítra prý půjde zas:-)))
Život plyne dál a já už mám dva velké školkáčky…(už zase bulím)
Cvrčku, vůbec se nemusí nimrat. I děti, které si ve školce přidávají, vypadají hladově, když si pro ně rodiče přijdou. Naše první cesta ze školky vedla vždy do obchoďáku pro rohlík :o)
Cvrčku, naše holky se ve školce v jídle rozhodně nenimrají, ale první otázka, když pro ně přijdu třeba jen chvilku po svačince – “Mami, cos' nám koupila?“
Jo jo, potvrzují to všechny matky – pro dítě do školky zásadně jen s něčím k jídlu a pití…
;o)
Blani, říkala jsem mýmu mužskýmu, že jsem bulila a on se na mě podíval a řekl:“Proboha proč?“ Tohle chlapům nějak nedochází nebo co – nejsou s těma dětma doma od narození denně od rána do večera…
Dneska školka zase s úsměvem:-))) jenom přišla šíleně hladová – asi se tam pěkně nimrá v jídle…
Cvrčku, to je príma, hlavně ať se Ti v práci líbí, neboj to zvládneš, je to jen velká změna.
Já to měla (proboha už před 11 lety) stejné: Standa šel poprvé do školy, Milda do školky a já po sedmi letech do práce….. Kluci se s tím poprali mnohem líp než já. A tatínek? Ten vůbec nic neřešil – ten si žil svůj život – zajímal se jen o sebe – a to mě asi trápilo ze všeho nejvíc. Pro kluky to byl tak významný den.
Cvrčku, jste šikulky, jak jste to zvládly:-)
Ať se Ti v práci líbí a malá zvlád školku tak krásně jako dnes!
My si ještě počkáme, mě čeká 2. mateřská a syna od 3let do školky nevzali (moc dětí), ale určitě to ořvu taky. Ty dětičky nám nějak moc rychle rostou 🙂
Cvrčku, mě čeká totéž. Myslím si, že školku “ořvu“ taky spíše já než Sárinka, jsem ostuda, jsme samy a tak spíme spolu na rozloženém gauči, no a já jí teď složila tu rostoucí postel z IKEA, že tam bude spát, malá nadšená jako hrom, hned si tam skládala hračky, no a večer – hádejte, selhala jsem, bylo mi smutno, malá ke mně přiskočila, že je jí taky smutno. Nejsem připravená, jsem jak její dvojče, já vím, v tomhle věku mají děti spát samy…. říkám si, že do 18 let se mnou spát nebude 🙂 tak si to užívám. Známá to měla stejné… Ale té změny se bojím hodně, tedy té nynější od září, pokud tedy nastoupím… Nejhorší na tom všem je, že se vše stane v jeden den, že si nemůžeme v klidu vychutnat tu změnu s dítětem, co se školky týče, a pak třeba za měsíc jít do té práce, až mám jistotu, že aspoň dítě je v pohodě a vyrovnané. Já se bojím hodně, ale prostě to budeme muset přežít. Já pevně věřím, že Sárince se ve školce bude líbit, přece jen se se mnou poslední dobou trošku nudí, potřebuje kolektiv, nové podněty, a já taky… Hodně si od nového života slibuju :o))
Erčo neboj,já mám taky mamana,ale když nastoupil do školky(teď v září už půjde do školy-ach jo) do třídy k bráchovi,byla jsem druhá,naopak když jsem přišla dřív než jindy,tak jsme šli domů s brekem,že si nestačil pohrát:-)Všem maminám které se vrací do práce držím palečky,ať to zvládnete v pohodě:-))
nás to čeká stejně jak píše Lenia…od září. mám z toho taky ranní neurózy, ale snad to zvládneme, bude tam cácorka se svojí sestřičkou, tak jim věřím, tatínek to pořád nechce vzít jako fakt…bojí se víc než já že budou problémy. Jen co vypadnu z domu, malá (měla v květnu 3) se ptá každých 5 min kde je mamka a kdy přinde. je to pořád mamičák i když nemá problém zůstat s někým z příbuzných i celý den, jen ty otázky na mamu tu pořád jsou, ale já ji věřím. a doufám, že to dopadne stejně jako u cvrčka. já budu bulet taky to vím na stopro. ale už se docela těším do práce.
Gratuluju k oběma úspěšným premiérám…a věřím, že i my na snad na tom budeme v září podobně úspěšně;-)…Tak držím pěsti, ať vám nadšení co nejdéle vydrží :o))) Š.
Holky (všechny tady) – nebojte, to zvládnete (taky proto, že holt budete muset).
Já se před rokem taky moc bála… A dnes… ;o)
Zeptejte se i vy
Napište nám, na co byste se chtěli zeptat a třeba i proč vás to zajímá:
Váš dotaz předložíme našim čtenářům formou článku nebo se zeptáme za vás fanoušků na facebookové stránce Děti – péče, zábava, vzdělávání. Na e-mail, který jste ve formuláři vyplnili, vám pošleme zprávu, jak s vaším dotazem naložíme.
Jméno uvádějte prosím v takové podobě, ve které může být zveřejněno.