Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
nezvladatelné dítě
Dobrý den,mám čtyřletého syna a nevím si s ním rady.Je docela nezvladatelný.Nemá respekt z nás rodičů ani jiných rodinných příslušníků.Vždycky musí mít poslední slovo je šíleně drzý.Každý ho musí poslouchat jinač je zle vzteká se máchá kolem sebe rukama,když mu dám na zadek tak stejně ještě zařve že jsem to neměla dělat nebo že to bylo naposledy atd.I v kolektivu ostatních dětí prosazuje svou a když ho někdo neposlouchá tak se ožene.Je jedináček možná je to i tím,možná jsme ho rozmazlili a ted nevíme co s tím.Je to ostuda s ním někam jít když mu něco zakážu tak mně okřikuje jak malé děcko.Prosím poradte bití nepomáhá domluva taky né a když sme zavedli za špatné chování černé puntíky tak v momentě kdy dostal puntík papír vyhodil.Předem děkuji jestli mi někdo poradíte.Edita
Edita
Období vzdoru u dvouletého dítěte je zcela normální jev. Postupně se to upraví. U starších dětí je myslím nutné neuhnout a nepolevit. Co řekne dítěti jeden z rodičú nesmí druhý podkopávat, ale podpořit. U nezvladatelných dětí bych zkusila sportovní vyžití kolektivního charakteru, např. fotbal, aby se měli s kým sportovně poměřovat, naučili se tak respektovat své vrstevníky i rodiče. Každá hra má svá pravidla, nastavte jim je také.
ahoj maminky,
ja uz sem taky dost zoufala,mam dvouleteho syna a muzu vam rict,ze jsem na palici kazdy den se modlim,aby mi spal dele,at si muzu alespon poklidit to zakladni,porad jen rve,utika,vse rozbiji,neposlechne na jedno jedine slovo,kdyz s nim jdu ven mezi lidi,tak se vzteka,leha si na zem,minutu neposedi,jen utika utika utika a to uz je proste na svestku,pak odpoledne kdyz chvili usne tak si rikam,at vydrzi spat co nejdele….ja uz opravdu nevim kudy kam,jsou to hrozny pocity,kdyz mu musite neustale dokola opakovat ne,nesmis,nedelej to,kdyz dostane pres zadek,je mu to uplne jedno,nebo opet lehne na zem vzteka se,az je fialovej,pak me zacne mlatit…opravdu nezvladam,pak mam sestileteho chlapecka a to je uplnej opak je to andilek,absloutne bezproblemovej,poslusnej,hodnej…dvouleteho jsem ted chtela dat k zapisu do skolky,ale bojim se,ze pri tehle nezvladatelnosti mi ho nevezmou…
dobrý den.mám doma 3 děti.2 syny z prvního manž.10 a 5 roků a dceru s přítelem se kterým teď žiju 2 roky.Nezvladatelný je prostřední Erik.Můj syn pořád mluví,pořád,tím myslím pořád i když mluví někdo jiný,strašně řve,takže dcera ani nemůže po obědě spát.neposlouchá nikdy,nereaguje na nic,ani po dobrém,ani po zlém.když mu slíbím dárek za to,že budeme na sebe hodní,řekne mi,ať si ho klidně nechám,že ho nechce,když dostane,řekne,že mu to nevadí.v ničem nespolupracuje,bije své sourozence,utíká mi,když mu řeknu proč utekl a vysvětlím mu,že nemůže odejít bez toho,aniž bych věděla kde je,řekne mi,že mu je to jedno, a že když by se mě zeptal,jestli může jít sám ven,můžu mu říct že ne a to on nechce a tak bude chodit ven sám kdy bude chtít on.Tím pádem musíme zamykat.včera mi z peněženky ukradl 1100 Kč a nechtěl mi je za žádnou cenu vrátit,že jsou teď jeho a hotovo.Nikolu nedávno shodil ze schodů,protože se dotkla jeho tkaničky.Nikol a Dominik jsou hodné děti,Dominik je pozorný,pomáhá doma,i když má problém s ADHD,vše je s ním ve srovnání s Erikem snadné.Mám za to,že problém je hlavně v tom,že Erik má syndrom prostředního dítěte.Dominik může pochopitelně mít už víc volnosti,může chodit sám ven,nikdo ho tak nehlídá a nekomanduje,protože je hodný,Nikol jako 2 letá zas vyžaduje pozornost stále a od něho se čeká,že se bude rovnat spíše bratrovi a jsou na něho kladeny vyšší nároky než na nejmladší dítě.Samozřejmě že já jako rodič bych měla věnovat více pozornosti dětem,než věnuju,snažím se,jak to jde,ale starost o 3 děti mě v hodně věcech brzdí,takže cítím vinu.Jsem už opravdu vyčerpaná a unavená.Nemám nápad,jak ho vychovat dobře,abych se nemusela stydět mezi lidi.
Mno já mám zase opačnou zkušenost s psycholožkou-byla jsem s malým ve 3letech před nástupem do školky a po jednom 30min. vyšetření mi řekla,že mám špatnou výchovu a že mě syn musí poslechnout na slovo a že já mám nejlíp vědět jaké na něj použít finty. Jen,že prý je divné,že dítě nevydrží 10minut sedět samo na zadku-no já takové 3leté dítě neznám. Neporadila mi ani Ň:-(((
Takže pokud k psycholožce tak vybírejte nějakou opravdu osvědčenou.
Teď je malý zlatý,ve školce naprosto bez problémů,respektuje autoritu,zapojuje se do her,miluje děti. Spoustu věcí si nechá vysvětlit a rozhodně mi nepřerůstá přes hlavu jak ,,paní psycholožka“ prorokovala. Já byla otevřená a čekala jsem radu,dočkala jsem se jen odsouzení. K
Když neni nemocný tak takhle nezlobí, ale hodně musí být po něm.Dnes je docela v pohodě.Ale vzteká se ted zase u hraček.Myslela jsem, že doktorka poradí, ale moc ne to co mi řekla vím sama.Ono se líp radí než dělá.Snažím se aby mi řek jak si danou situaci představuje a přispůsobyt to pro nás oba.No uvidíme moc děkuji, ale manžel je taky tvrdohlavej a o ADHD nechce slyšet, že mu hledám nemoci.Moc děkuji mějte se pa Lenka
lenka
Lenko, jestli se střídají období lepší a horší – a ty horší jsou dlouhé a Vás opravdu takto zmáhají (a myslím horší i když je malej zdravej), zkuste zajít k psycholožce… Protože když nic, tak Vás uklidní.
Že je rozmazlenej – to jsou ale kecy od někoho, kdo ho nezažil minimálně pár dní v jeho přirozeném prostředí! Tohle mě vždycky tak vytočí – copak je si jistá doktorka, že skutečně nemá ADHD? A co když tu jeho impulsivitu a negativitu skutečně nedokáže ovládat? Co když už se ráno probouzí s tím, že nic nedokáže udělat dobře, tak proč by se snažil?
Psycholožce jsem skutečně vděčná, protože jakmile jsem na Terezku hleděla s větším pochopením, najednou se i ona začala snažit… a přestala provokovat.
ouvej ouvej to je teda ďáblík:-))
Musím říct,že náš malý až tak vztekací už není..byl takový v 18měs-na cokoliv byly válecí scény-třeba na špatně vybranou sklenku na pití:-) na jinak rozbalený oplatek:-) apod. Člověk opravdu nevěří svým očím,že.
Radila bych odpočinout si od něho-stejně jako to radila dětská doktorka mě. Do školky – 100% to pomůže:-)
Prcek bude mít jiné prostředí,učitelka Vám taky může poradit nějaké finty a hlavně vydechnete a budete mít sílu na odpolední hraní.
Pořád si myslím,že je to veliké divadlo,ze kterého vyroste. Nudí se a zkouší co mu projde. Fyzické trestání bych se opravdu snažila snížit na co nejmíň-ale taky mi ujede ruka:-)
Vydržet aby si to pak člověk večer nemusel vyčítat:-))
U nás funguje taky heslo vařečka-použila jsem ji opravdu snad 5x a teď stačí ji zmínit a vztekání je pryč. Plácla jsem ho jednou a pořádně přes zadek,aby to chápal jako trest. Těžko říct jakou reakci to vyvolá u Vás:-( ale ta facka je taková víc ponižující a spíš vyvolá agresi.
No a asi 2x jsem malého postříkala vlažnou vodou-kdy se tak vztekal že se až dusil-pak už jen stačilo zmínit sprchu-ale to bylo kolem toho 2roku.
Zkuste nekomentovat jeho slova.třeba o tom nádobí:-) Tohle je opravdu veliká provokace z jeho strany a myslím,že cílená:-) Inteligence mu jistě nechybí:-))))
Zkusila bych jen podat utěrku a pak po utření ho obejmout a poděkovat-nekomentovat-protože on má potřebu se prosazovat za každou cenu a vždy být v opozici. Ale abyste nesměla něco dělat-to NE! v žádném případě ON pravidla neurčuje. Tak se držte,víc asi neporadím:-)) K
tak jsme dnes mohli ven je jak novej. sami prosím a děkuji. Je to asi tím jak je pořád nemocný.Jsem si vědoma toho , že bití nic nevyřeší, ale občas už to jinak nejde přes pusu dostal jednou když na mě ječel a kousnul mě, ale byla malá. Určitě to děti ponižuje a nepomáhá to.Dnes jsem se bavila s naší doktorkou mysli si, že je rozmazlený a že to máme rychle utnout, ale to je těžké manžel a tchýně rozmazlujou, že je nemocný.A pak máte mít respekt. Manžel se ted docela snaží, ale babička dost hlídá, když je nemocný chodím do práce. Pokusím se nekřičet ted toho bylo na mě nějak moc,ale už to ze mě spadlo snad bude líp děkuji za rady.V jádru je citlivej a hodnej kluk holt to zkouší a někdy se mu daří mamču naštvat. Doufám, že z něj vyroste slušnej kluk. Snažím se nedělat chyby které nadělali mí rodiče tím, že mi schazovali sebedůvěru, mlatili,a strašili.Možná ho taky proto rozmazluji, jinak režim máme asi to chce trpělivost moc díky Lenka
lenka
jinak má vždy na výběr. Které triko chce,nebo co bude jíst. je hodně tvrdohlavej možná to moc řeším, ale díky za rady jsem vděčná pa Lenka
lenka
ve školce si s dětmi moc nehraje a do ničeho se moc nezapojuje, ale neni divu byli jsme tam tak možná když to dám dohromady měsíc a půl pořád je nemocnej. Když chci aby něco udělal tak ho poprosím nebo mu dám čas říkám až bude ručička na půl jdem spát. Umí být i hodný poprosí a tak, ale ted má tedy týden kdy je no děsnej. Snažím se mu vysvětlit, že v tomhle počasí nemůže jezdit na motorce, že je zima a je nemocný a on mi odpoví ošklivě, ale já chci a dupne si a řve to na celé kolo tak si ho nevšímám, ale chodí a řve i hodinu.Když ho dám do pokoje tak kope do dveří a řve, že bude hodnej, když otevřu tak jede na novo tak mu říkám v klidu, že tam bude dokud se neuklidní, ale to už já skoro brečím mít to takhle každý den mě vyčerpává.Zkouším i že ho lochtám, že to bude sranda nepomáhá stále protivnej.Je velkej mazel pořád mu říkám, že ho mám ráda, ale že to co dělá není pěkné, když je hodnej tak ho chválím a říkám mu že je hodnej kluk a že takhle to má být.Slovo musíš používám jen, když jdeme do školky tak říkám, že já musím do práce a on do školky. Jinak neříkám musíš udělat tohle a pod to ne.Doma si malujeme, stříháme , lepíme, zpíváme, hraju si sním, ale i tak je protivnej a vzteklej mrská kolejema dnes třeba šlapal na knichu tak mu říkám, že se to nedála, že mu jí seberu musela jsem mu jí sebrat 10 minut scéna, že jí chce tak mu říkám, že když po ní šlapat nebude, že mu jí dám a on odpoví budu tak jí nedostal opět 2 hodiny řvaní já si ho nevšímala a fénovala se dotoho řval, že nechce abych se fénovala, když jsem byla hotová tak řval, že je opocenej a že se chce taky fénovat tak se fénoval pak řval, že chtěl dělat nádobí on, tak jsem mu řekla, že bude hodnej,když mi ho utře to nechtěl, když jsem ho začala utírat tak řval, že to chce on, když jsem ho nechala utřel dvě věci a nechal to tam a já to nesměla dokončit.Lenka
lenka